Prašná brána
Prašná brána je věžovitá pozdně gotická stavba stojící v Praze mezi Náměstím Republiky, ulicí Na Příkopech a ulicí Celetnou.
V dobách, kdy bylo Staré Město pražské opevněno, stávala zde jedna ze vstupních bran tohoto opevnění. Nazývala se U sv. Ambrože.
Brána byla v 1. polovině 13. století nahrazena jinou, která se podle cesty do Kutné Hory nazývala Horská. Touto branou vcházely do města průvody králů. Cesta odtud až na Pražský hrad se odedávna nazývá Královská.
Po založení Nového Města již neměly hradby žádný význam a Horská brána pustla. Lid jí dokonce začal přezdívat Odraná brána. Brána byla poté zbořena a bylo rozhodnuto o výstavbě brány nové, která by sloužila k repre-zentativním účelům, nikoli k obranným.
Výstavba nové brány byla zahájena roku 1475. Stavbu nejprve vedl zednický mistr Václav a po něm od roku 1478 Matyáš Rejsek z Prostějova. Její základy byly položeny na dno hradebního příkopu, tedy asi 9 metrů pod současnou úrovní terénu. Roku 1484 však byly práce na její výstavbě zastaveny. Ačkoli Nová brána, jak se jí začalo říkat, nebyla dokončena, byla vysoká celých 42 metrů. Jak se Nové Město rozrůstalo, byl postupně zasypáván hradní příkop a časem byl odstraněn i most vedoucí k průjezdu bránou. Jelikož pro Novou bránu neexistovalo vhodné uplatnění, uvažovalo se dokonce o jejím zboření. K tomu však naštěstí nedošlo.
Roku 1592 se brána dočkala úprav. Jelikož brána byla přístupná pouze po pavlači ze sousedního Královského dvora, byl zřízen nový vchod a schodiště.
Od konce 17. století sloužila brána jako skladiště střelného prachu. Začalo se jí říkat Prašná.
Roku 1757 byla Praha obléhána pruskými vojsky. Brána byla při těchto útocích značně poškozena. Roku 1799 musely být z poničené brány odstraněny některé prvky.
V roce 1817 musela být odstraněna další výzdoba brány. Na počátku 19. století proběhly menší úpravy věže. Mimo jiné na ní byly v roce 1823 umístěny hodiny. V letech 1875 – 1886 proběhla pod vedením architekta Josefa Mockera pseudogotická rekonstrukce podle Staroměstské mostecké věže. Věž dostala novou střechu s nárožními věžemi, byly odstraněny hodiny, v průjezdu i jednotlivých patrech byla zřízena nová klenba a věž získala novou výzdobu, která věrně doplnila poškozenou původní.
V letech 1961 – 1963 proběhla generální rekonstrukce brány. Roku 1992 byla zrekonstruována část výzdoby.
Brána je vysoká 65 metrů. Vyhlídkový ochoz je ve výšce 44 metrů a vede na něj 186 schodů. Střecha věže je břidlicová a čtyři nárožní věže jsou vysoké 6 metrů. Bránu zdobí sochy Přemysla Otakara II., Karla IV., Jiřího z Poděbrad a Vladislava II. Zobrazeny jsou také znaky zemí, kterým králové vládli, sochy andělů, lvů, českých patronů a světců, socha Krista, Panny Marie s dítětem, Adama a Evy a další.