Letohrádek Hvězda
Okolo roku 1000 pravděpodobně stála v místě dnešního letohrádku Hvězda malá tvrz.V roce 1530 založil Ferdinand I. oboru, ve které byl dne 27. června 1555 položen jeho synem Ferdinandem Tyrolským základní kámen letohrádku. Ferdinand Tyrolský měl vysoké vzdělání, orientoval se v umění i alchymii. Pro novou stavbu vybral tvar šesticípé hvězdy, takzvaného hexagramu, která vzniká spojením dvou rovnostranných trojúhelníků. Původní střecha byla hodně špičatá a její výška byla stejná jako délka strany trojúhelníku z půdorysu. V letech 1556 – 1563 byl letohrádek obohacen o štukovou výzdobu. V roce 1557 byl také Ferdinandem Tyrolským položen základ oborní zdi. Roku 1563 byl letohrádek poškozen při vichřici.
Roku 1603 se u letohrádku usadila císařská vojska z Moravy a Slezska. Roku 1610 proběhla na letohrádku slavnost Rudolfa II. a o rok později zde pobýval král Matyáš. Roku 1619 zde také byl přivítán Bedřich Falcký. Dne 8. listopadu 1620 proběhla v bezprostřední blízkosti letohrádku na Bílé hoře slavná bitva, která naplno rozpoutala třicetiletou válku. Brzy po této bitvě zahájil Ferdinand II. opravu letohrádku i oborní zdi s Břevnovskou a Libockou branou. V roce 1631 byla Hvězda vypleněna Arnimemovými vojsky. Roku 1637 zde proběhla hostina císaře Ferdinanda III., ale již o dva roky později byl letohrádek zpustošen Bannerovými vojsky. Těsně před koncem třicetileté války se zde začaly konat císařské hony. V závěru třicetileté války byl letohrádek vypleněn švédy a byla stržena i měděná střecha. Roku 1652 zahájil Ferdinand III. opravu letohrádku a obnovu obory a již o čtyři roky později se zde po korunovaci Leopolda konaly velkolepé hony, jejichž tradice se zde usadila na dlouhou dobu.
Na začátku 18. století byla Hvězda opět zrekonstruována a proběhla také oprava cest. V roce 1740 vpadl do obory se svým vojskem bavorský král Albrecht, který zde pobil zvěř a oboru zpustošil. Dalšího nájezdu se obora dočkala hned o dva roky později, kdy ji zpustošila francouzská vojska hledající vojenský materiál. Roku 1744 zde pobýval Bedřich II. a o deset let později se zde konala velkolepá oslava, které se zúčastnila dokonce i Marie Terezie. V roce 1757 zde střídavě pobývala vojska Bedřicha II. a Karla Lotrinského. Obora byla v té době přeměněna na mýtinu. V roce 1779 rozhodl Josef II. o uskladnění střelného prachu v letohrádku, k jeho skutečnému přemístění však došlo až o šest let později.
V 19. století se konečně začalo Hvězdě blýskat na lepší časy. Již počátkem století se zde začaly konat svatomarkéts-ké poutě. Roku 1833 došlo k úpravě cesty vedoucí od libocké brány k letohrádku a v roce 1850 bylo zalesněno 86% obory. Roku 1866 byl při pobytu pruských vojsk z letohrádku nakrátko vyklizen střelný prach a o rok později byl krátkodobě zpřístupněn veřejnosti. Roku 1874 bylo definitivně zrušeno rozhodnutí o uskladnění střelného prachu ve Hvězdě.
Počátkem 20. století byly kvůli výtržnostem zrušeny svatomarkétské poutě a v letech 1914 – 1918 zde probíhala nekontrolovaná těžba dřeva. Roku 1918 však Hvězda přešla pod Správu pražského hradu a o pět let později se zdejším správcem stal Jaroslav Němeček. Poté proběhly v letech 1929 – 1931 a v letech 1937 – 1938 dvě rozsáhlé rekonstrukce obory. V letech 1939 – 1945 si zde však své kryty stavěly oddíly SS a také se zde opravovala vojenská vozidla. Od května roku 1945 však již v oboře pobývaly vítězné armády. V roce 1952 bylo v letohrádku zřízeno muzeum Aloise Jiráska a Mikuláše Alše. Roku 1962 byl letohrádek prohlášen za Národní kulturní památku. Dne 21. srpna 1968 si oboru prohlédla okupační vojska, ale k táboření si ji nakonec nevybrala. Až do roku 1996 zde sídlilo muzeum, které bylo z důvodu rozsáhlé rekonstrukce uzavřeno.
V květnu roku 2000 byl letohrádek Hvězda opět zpřístupněn veřejnosti a o rok později zde bylo definitivně zastaveno kácení stromů. Roku 2004 proběhla rozsáhlá rekonstrukce cest a plochy před letohrádkem.
V suterénu letohrádku se nachází maketa bitvy na Bílé hoře, v přízemí je expozice o minulosti letohrádku, v prvním patře je několik místností, které tvoří skutečné bludiště a ve druhém patře se nachází veřejnosti nepřístupný Hodovní sál.
