Petřín
Petřín je nejvyšší vrch a zároveň jediný kopec v centru Prahy. Rozhodně není se svými 327 metry nejvyšším pražským kopcem - západní okraj Prahy u Zličína je o dobrých 70 metrů vyšší, ale Petřín je kopcem v Praze jistě nejznámějším.Z vrchu Petřína pronášela bájná kněžna Libuše vznešená a hrdá slova o městu, jehož sláva... Dál to známe asi všichni. Ať už měl Kosmas pravdu či nikoliv, na Petříně za dob pohanských planuly ohně na počest slovanského boha Peruna. V devátém století byl vrch pokryt pralesem.
První význačnější zmínka o Petřínu není příliš povzbuzující. Kronikář Kosmas o vrchu hovoří jako o místu, kde se roku 1108 konala poprava Vršovců. Neznamená to ale nutně, že Petřín byl popravčím vrchem. Tyto exekuce se zde odehrávaly jen v ojedinělých případech. Podstatnější než popravy bylo pro Petřín to, že sloužil jako zdroj kamene. Ten se zde lámal již kolem 10. století.
Do poloviny 14. století patřil Petřín do kraje rakovnického, teprve se stavbou Hladové zdi se stal roku 1360 součástí pražského města. Do té doby pod Petřínem neležela Praha, ale dnes neexistující ves Nebovidy - z té zůstalo jen pojmenování jedné ulice poblíž Kampy. Roku 1370 dostal, podle nepříliš věrohodných zdrojů, Petřín na léto nezvyklé osazenstvo. Karel IV. u kostela sv. Vavřince usadil několik perských tkalců koberců i s rodinami. Byla-li by to pravda, tak odlehlé místo bylo žádoucí - kdoví, jak by křesťanští Pražané přijali muslimy.
Dnes bohatě osázený stromy, byl Petřín dlouho holý. Císař Rudolf II. zde hodlal vysadit stromy, ale až do roku 1840 byl vrch pustý. Od začátku novověku do 19. století sloužil vrch jako vinice či štěpnice a kamenolom. V polovině 19. století zde proběhla další výstavba obranného komplexu. Od roku 1882 začal být pražský kopec zpřístupňován.
Původ jména "Petřín" není zcela bez dohadů. V němčině je to jednoduché - od dob Bílé hory se užívá název Laurenziberg, odvozený od svatého Vavřince (latinsky Laurentius). Český název má pravděpodobně původ v řečtině - "petros" znamená kámen či skála a slovo "petra" je kromě předchozích významů možné také přeložit jako jeskyně. Původ od slova "petra" uvádí i Kosmas ve své Kronice. Tento výklad se odvolává na těžbu pískovce. Kamenolomy zde skutečně byly. Podle jiných, byť málo pravděpodobných výkladů ale český název pochází z osobního přivlastňovacího zájmena Petřin, tedy náležející Petře. Ovšem které, to tato hypotéza neříká vůbec. O něco pravděpodobnější by mohlo být vysvětlení jména vrchu jako zkomoleniny od německého označení Pronberg, Perunův kopec. V dávných dobách byl Petřín podle všeho skutečně zasvěcen vládci slovanského pantheonu Perunovi, na jehož počest tu ještě v dobách křesťanských planuly ohně. Snad proto byla s příchodem křesťanství hora zasvěcena sv. Vavřinci, který skonal na ohni. Ovšem Slované vrch s Vavřincem nijak nespojovali. Další výklad pak hovoří o původu z označení Patřín, tedy vrch, ze kterého se shlíží dolů a stráží se tak město před nevítanými návštěvami. To může souviset i s tím, že Strahov (=strážný vrch) se s Petřínem prolíná.
Naleznete zde romantický Růžový sad, čnící rozhlednu, strmou lanovou dráhu, zadumanou hvězdárnu, rozmarné bludiště, polozapomenutý kostelík, melancholickou Květnici, barokní kostel, majestátní Hladovou zeď, spoustu míst předurčených k rozjímání, temné sochy českých veleduchů.
