Národní muzeum
Dne 15. dubna 1818 byla založena instituce Vlasteneckého muzea. Jeho sbírky byly v prvním roce shromažďovány v minoritském klášteře sv. Jakuba na Starém Městě, ale od roku 1819 byl sídlem muzea Šternberský palác. Z roku 1840 pochází návrh Františka Palackého na novou budovu muzea na Smetanově nábřeží, ale z plánů nakonec sešlo. Roku 1846 se muzeum muselo přestěhovat do Nostického paláce. Jelikož budova kapacitně již brzy nevyhovovala, začalo se na počátku 60. let 19. století opět uvažovat o stavbě nové muzejní budovy. Roku 1864 padl návrh na vypracování návrhu a již o rok později žádal zemský výbor o přidělení parcely na Karlově náměstí. Po vleklých sporech vyčlenila městská rada roku 1876 pro stavbu pozemek v horní části Václavského náměstí. Až o několik let později, roku 1883, byl předložen stavební plán. Ještě v témže roce byl vypsán konkurz na návrh muzejní budovy a nakonec se sešlo 27 návrhů, z nichž porota vybrala návrh Josefa Schulze. Po drobných připomínkách byly plány upraveny a 27. června 1885 bylo vydáno povolení ke stavbě. O necelý měsíc později bylo zahájeno kopání základů a jak se vlekly počátky stavby, tak rychle pak stavba probíhala. Již roku 1886 byla budova postavena až ke střeše a na zimu byla provizorně zastřešena, aby bylo možné pracovat na interiérech. V následujícícm roce byla postavena střecha a o rok později hlavní kopule. Probíhaly také práce na fasádě a v interiérech. Kvůli nepříznivému počasí nebyla stavba dokončena v požadovaném roce 1888, ale ještě další dva roky probíhaly dokončovací práce. Dle dopisu, který zaslal výbor muzea zemskému výboru 4. května 1891, již byla stavba dokončena. Následovalo stěhování sbírek. Zároveň však probíhala umělecká výzdoba interiérů a sály byly vybavovány vitrínami. Okolí budovy bylo upraveno na park. Dne 18. května 1891 byla budova Muzea Krá-lovství českého zpřístupněna veřejnosti. Před budovou muzea měla být umístěna socha sv. Václava, ale na poslední chvíli bylo od tohoto plánu upuštěno a již umístěný podstavec sochy byl odstraněn.Až roku 1901 byla dokončena umělecká výzdoba i mobiliář. Ještě v témže roce však bylo nutno provést první opravy opadávající omítky. Již roku 1904 bylo zřejmé, že ani nová budova nebude rychle narůstajícím sbírkám stačit. Na počátku roku 1913 byl zveřejněn projekt na přístavbu v místech Čelakovského sadů, ale k realizaci nedošlo. Za první světové války byla Muzejní společnost na pokraji bankrotu. Roku 1918 byla odstraněna bysta císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. Také za 2. světové války bylo odstraněno 10 bronzových soch, které zkáze unikly jen o vlásek a válku přečkaly ve skladu barevných kovů. Dne 7. května 1945 byla budova muzea zasažena leteckou bombou. Byl vážně poničen střední trakt a mnohé zoologické sbírky. Ihned po válce proběhly opravy budovy a sbírky, které byly během války umístěny na různých místech, byly navráceny do expozic. Roku 1948 byla budova částečně zvětšena postavením podstřešních depozitářů. O dva roky později byl vypracován projekt na novou budovu muzea na Pankráci. V 50. letech politická situace zapříčinila přemístění velkého počtu soch. Proběhla však také generální oprava fasády a roku 1960 bylo zřízeno venkovní osvětlení. V roce 1962 byla budova Národního muzea zařazena mezi národní kulturní památky. Dne 22. srpna 1968 byla budova muzea vážně poničena střelamy z kulometů a samopalů sovětských vojsk. V letech 1970 – 1972 proběhla generální oprava poničeného muzea, ale škody jsou patrné dodnes. Budova byla také poškozena stavbou metra, jelikož vestibul stanice Muzeum byl budován z povrchu. V bezprostřední blízkosti proběhla také stavba severojižní magistrály, která budovu muzea obklopila z obou stran. Dálnice byla navíc uvedena do provozu slavností, která se konala v roce 1978 v budově Národního muzea. Roku 1978 proběhly při stavbě metra trasy A také podzemní odstřely, při kterých se uvolnil levý nárožní rizalit a ve zdivu se objevily velké trhliny. Bylo potřeba ho odpojit od základů, nadzvednout a znovu stabilizovat. V roce 1986 byly trhliny ve zdivu zacpány umělou pryskyřicí.
V hlavní budově Národního muzea se nachází expozice Pravěké dějiny Čech, Moravy a Slovenska, sbírky mineralogicko-petrologické, sbírky paleontologické, sbírky zoologické, expozice Antropologie a také sbírky osteologické.
Národní muzeum však spravuje i další muzea. Na území Prahy je to České muzeum hudby, Historická lékárna, Lapidárium v areálu Výstaviště, prostory v Lobkovickém paláci na Pražském hradě, národopisná expozice Musailon, muzeum Antonína Dvořáka, muzeum Bedřicha Smetany, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Národní památník na Vítkově, oddělení dějin tělesné výchovy a sportu, Památník Františka Palackého a Františka Ladislava Riegra a Památník Jaroslava Ježka.
Mimo Prahu lze expozice Národního muzea najít v Jabkenicích (Památník Bedřicha Smetany), Louňovicích pod Blaníkem, Křečovicích (Památník Josefa Suka), Nelahozevsi (Památník Antonína Dvořáka), Prachaticích (Muzeum české loutky a cirkusu), Vrchotových Janovicích a Žďáru nad Sázavou (Muzeum knihy).
