Žampašský most

Historie zdejší železnice sahá až do roku 1880. Tehdy byl schválen zákon o místních tratích. Jednou z takto vystavěných místních tratí se stala právě trať Posázavského pacifiku. Tato železnice spojila Prahu s obcemi podél Vltavy a Sázavy s odbočkou ve stanici Vrané nad Vlatavou (Skochovice), která směřovala do Mníšku pod Brdy a Dobříše. Trať prochází nádhernou krajinou, kde se začal hojně rozšiřovat tremping, proto se této trati začalo říkat právě „Posázavský pacifik“.
Na této trati je několik tunelů z nichž nejdelší nese jméno Jarovský – leží totiž mezi Jarovem a Vraným. Tento tunel má délku 393 metrů. Unikátem trati Posázavského pacifiku je Žampašský viadukt.
Stavba mostu započala roku 1898. Přípravné a stavební práce mostu byly obtížné, protože byly prováděny bez jakékoli speciální mechanizace ve velmi nepřístupném terénu. Žula, tzv. granodiorit, byla dopravována polními drážkami z lomů na břehu Sázavy a ze dna údolí nahoru dvoukolejnou svážnicí. Most stavěli převážně italští dělníci, kteří byli zvyklí na obdobné práce v Alpách. Most byl postaven již roku 1899 a už 1. května 1900 byla na této části trati zahájena železniční doprava.
Žampašský most pod Jílovým je technický unikát. Jedná se totiž o nejvyšší kamenný most ve střední Evropě. Tento kamenný viadukt se klene přes údolí Kocour ve výšce 41,5 metru – např. Nuselský most v Praze je jen o 1 metr vyšší. Jednotlivé sloupy jsou od sebe vzdáleny 12 metrů – tato délka je také uváděna jako světlost oblouků. Těchto oblouků má most celkem sedm. Celková délka mostu je necelých 110 metrů. Podélná osa mostu je velkou zajímavostí – je totiž tvořena obloukem o poloměru 180 metrů. Ačkoli po mostě již přes 100 let jezdí denně několik vlaků, stavba nenese známky nejmenšího poškození.
Pro tuto stavbu máme hned několik pojmenování – jedni ji uvádějí jako most, jiní jako viadukt. Nejčastěji používaným názvem je Žampašský most (viadukt), místní lidé však radši používají spojení Most na Žampachu. Avšak v literatuře se dočteme také o Kocourském viaduktu.
Mluvíme-li o Žampachu, je třeba také zmínit, jak ke svému jménu přišel. Jedná se o jméno upravené z německého Schandbach, což znamená písčitý potok. Schandbach existoval už ve 14. století. Byly zde rudné mlýny a zpracovávala se tu také zlatá ruda. Písemná podoba českého slova „Žampach“ se poprvé objevila až roku 1788.