Dobrošov

V polovině 30. let vzniklo v Evropě nebezpečí válečného konfliktu. Československá vláda tehdy kvůli přímému ohrožení rozhodla opevnit hranice s Německem. Mezi Ostravou a Krkonošemi byl od konce roku 1935 budován souvislý pás těžkého opevnění. Skládal se z lehkých objektů a samostatných pěchotních srubů umístěných poblíž státní hranice. V důležitých bodech tuto linii mělo posilovat 15 dělostřeleckých tvrzí. Jednou z nich je Pevnost Dobrošov. Měl být vybudován vchodový objekt, dva dělostřelecké a dva pěchotní sruby, otočná dělová a minometná věž. Tyto objekty měla spojovat soustava podzemních chodeb a sálů. Tvrz nebyla dokončena. Pracovalo se na ní 12 měsíců. Chodby byly vyraženy v plné délce, ale jen polovina byla vybetonována, na povrchu jsou dnes patrny pouze tři objekty - srub Zelený, Můstek a Jeřáb. Lze zde spatřit tyto nejtěžší pevnostní objekty s podzemními kasárnami, těžké izolované pěchotní sruby i lehké objekty mnoha variant.
Vedle parkoviště, v místě, kde je dnes louka svažující se ke staré vojenské cestě, měl být vybudován vchodový objekt Pevnosti Dobrošov. V době výstavby tvrze v roce 1938 zde byl provizorní vchod do podzemí sloužící hlavně jako vstup pro dělníky. V 50. letech byl vchod v rámci rekultivačních prací zahrnut. Uvnitř měla být překládací rampa pro dvě nákladní auta. Po přeložení na vozíky úzkokolejné dráhy se měl materiál dopravovat po svážnici a pak dále podzemními chodbami do skladovacích prostorů tvrze.
Při cestě z parkoviště ke vstupu na prohlídku míjíme zbytky lehkého objektu vzoru 37. Jednalo se o zdokonalený objekt vzoru 36 budovaný od jara roku 1937. Lidově se nazýval "řopík". Zdejší typ B byl budován zřídka.
Dělostřelecký srub N-75 Zelený leží 605 metrů nad mořem. Je nejmohutnější stavbou Dobrošova o rozměrech 46 x 16 metrů a kubatuře 5.520 m3 betonu. Tloušťka čelní stěny a stropu je 3,5 metru. Betonáž trvala v září roku 1938 dva týdny. Je dvojčetem nevybudovaného srubu N-76 Amerika. Při organizované prohlídce pevnosti si tento srub prohlédneme zevnitř a sestoupíme zde také do kilometrů podzemních chodeb a prostor využívaných k různým účelům. Podzemními chodbami nás průvodce zavede až k dalšímu srubu, kde se vystupuje z podzemí a prohlídka končí.
Tento další srub N-72 Můstek uvidíme, budeme-li pokračovat po naučné stezce dále po povrchu, již od srubu Zelený. Leží nejvýše - 619 metrů nad mořem. Byl určen jako velitelské stanoviště, protože má nejvyšší odolnost - IV. třídu. Betonářské práce v červenci 1938 trvaly jeden týden. Tloušťka stěn a stropu je 3,5 metru, objem je 3.130 m3 betonu. V lednu roku 1943 zde německá armáda prováděla testy dělostřelecké munice a zbraní. Obvodové stěny srubu se nepodařilo ničím prostřelit. Ze stropní plošiny je výhled do okruhu 80 kilometrů.
Cestou k obrannému rajonu na hoře Vrch míjíme lehký objekt vzoru 36. Do rajonu patří srub N-70a Josef, N-70b Cyril a N-71 V sedle. Všechny sruby jsou II. třídy odolnosti. Levé křídlo pevnosti bylo chráněno objekty v okolí Malinové hory. K opevněnému rajonu na Malinové hoře dojdeme, budeme-li pokračovat dále po cestě. Do tohoto rajonu patří srub N-78 Polsko. Zajímavostí je studna vrtaná do hloubky 50,5 metru. Tento srub má III. třídu odolnosti. Nedaleko tohoto srubu se nachází pozoruhodný objekt pod vrcholem Malinové hory. Jedná se o srub N-79 Hrobka III. třídy odolnosti. Také zde se nachází studna vyvrtaná do hloubky 48,5 metru. V době mobilizace v září 1938 byl stavebně dokončen a osazen posádkou, která po mnichovském diktátu musela bez boje opevnění opustit.
Na holé pláni byly projektovány izolované pěchotní sruby N-80 Jirásek a N-81 Lom. Jirásek je II. třídy odolnosti, Lom III. třídy. Oba jsou zdánlivě stejné, ale zdaleka tomu tak není. Od léta roku 1938 byly různé objekty ostřelovány. Na jaře roku 1940 byl prakticky rozpůlen srub Jirásek. Vydáme-li se dále směrem k Bělovsi, dojdeme ke srubu N-82 Březinka II. třídy odolnosti. Byl vybetonován v říjnu 1937 během čtyř týdnů, v září 1938 byl připraven k obraně. Za protektorátu byl devastován. Srub je postupně rekonstruován. Nedaleko odtud najdeme také srub Lázně. Za linií těžkého opevnění probíhaly dvě linie lehkého opevnění.
Nyní můžeme cestu ukončit a dojít až do Bělovsi, ale pokud chceme pokračovat, musíme vrátit podél srubů Březinka, Lom i Jirásek. Pak již pokračujeme. Mineme lehký objekt vzoru 36 a dojdeme až ke srubu N-73 Jeřáb. Byl prvním dokončeným srubem Doborošova, jeho betonáž trvala jeden týden. Pokračujeme-li dále, dojdeme k místu, kde se měl nacházet srub N-74, N-76 Amerika a N-77. Zde se tedy měla nacházet otočná dělová věž, jedna ze strategicky nejdůležitějších staveb pevnosti. Byla vyhloubena 35 metrů hluboká a 8 metrů široká šachta, která však byla po mnichovských událostech zasypána.
Po 12 měsících nadlidské ruční práce byly dokončeny tři sruby, vyrubáno 1750 kilometrů chodeb, 750 metrů sálů a na povrch vyvezeno 48.150 m3 horniny. V podzemí bylo spotřebováno 4.720 m3 betonu. Nedokončená a nevyzbrojená tvrz nemohla splnit svůj účel.