Úzkokolejka Třemešná - Osoblaha

Obec Třemešná ve Slezsku, dříve nazývaná Röwersdorf, leží asi 15 kilometrů od Krnova na okraji Zlatohorské vrchoviny. Byla založena okolo roku 1245 z příkazu olomouckého biskupa rytířem Helmbertem Thurnem. Ten zde nechal postavit statek a v jeho blízkosti domy pro poddané. V roce 1256 připadl statek biskupovi. Ve 2. polovině 15. století za česko-uherských válek obec zpustla a opětovného osídlení se dočkala až roku 1535. V letech 1730 – 1733 byl postaven farní římskokatolický kostel sv. Šebestiána.
Obec Osoblaha leží v severním cípu osoblažského výběžku na březích řeky Osoblahy, ze tří stran je obklopena Polskem. Obec byla založena okolo roku 1050 Břetislavem I. Roku 1233 již byla známá jako středisko panství olomouckého biskupství. V letech 1616 – 1617 byly postaveny městské hradby, z nichž se dodnes dochovaly pouze zbytky. V 17. století byl také postaven židovský hřbitov, který k hradbám přiléhá. V letech 1765 – 1766 byl postaven kostel sv. Mikuláše, ke kterému patří obecní hřbitov. Z 19. století pochází empírová litinová kašna na náměstí Osvobození. Více historických památek se nedochovalo. Osoblaha byla totiž po staletí sužována morem, nájezdy vojsk, povodněmi i požáry. Vždy se vzchopila k životu, ale za 2. světové války byla obec Hotzenplotz, jak se německy nazývala, téměř srovnána se zemí. Přes 90% všech staveb nebylo možné opravit, obyvatelé byli vysídlování a roku 1960 Osoblaha ztratila statut města.
Ve 2. polovině 19. století vyvstala na povrch potřeba připojení Osoblahy k železnici, protože bylo potřeba přivážet a odvážet suroviny pro zdejší cukrovar. Původně měla být obec připojena na 4 – 6 kilometrů vzdálenou trať Prudnik – Glubczyce. Připojení přes hranici však způsobovalo problémy, proto byla schválena přípojka z Albrechtic. Když byla roku 1897 provedena poslední kontrola a úprava plánu, byla z finančních důvodů navržena přípojka z Třemešné. V lednu následujícího roku byla stavba tratě definitivně schválena. Podle plánů se jednalo o trať s úzkým rozchodem 760 milimetrů. Tento rozchod byl zvolen především z důvodu velké úspory nákladů, která však byla na úkor nižší rychlosti a přepravní kapacity. Výstavba byla okamžitě zahájena a již 14. prosince 1898 zde Rakouské státní dráhy zahájily pravidelný provoz. Provoz na trati zajišťovaly tři parní lokomotivy řady U, čtyři osobní vozy a 3 kryté a 4 otevřené nákladní vozy. Používány byly také takzvané podvalníky, což jsou malé podvozky sloužící pro přepravu vozů s normálním rozchodem.
Roku 1907 požádali starostové obcí o přestavbu trati na normální rozchod a prodloužení do polského D. Rasselwitz, ale z finančních důvodů byla jejich žádost zamítnuta. V roce 1928 byly zakoupeny z továrny Tatra Kopřivnice nové motorové vozy M 11.0. Zkrátila se doba jízdy osobních vlaků a ty začaly převládat. Po okupaci byly dodány německé vozy a podvalníky a kvůli nedostatku paliva byla snížena četnost vlaků. Během frontových bojů byly zničeny vozy a poškozeny lokomotivy, provoz na trati byl proto zahájen až 28. října 1945. Obyvatelé začali osidlovat pohraničí a doprava se musela rozšiřovat. Již 23. srpna 1945 však byl provoz na trati zastaven. Příčinou byly neustálé poruchy lokomotiv. Z Jindřichova Hradce byl převeden motorový vůz M 11.0, díky kterému byla obnovena nákladní doprava. Od 1. prosince 1946 začaly jezdit i osobní vlaky. Napadlo tolik sněhu, že silnice byly zcela neprůjezdné a tak byla nově zprovozněná železnice jedinou možností dopravy zásob. Od 1. června do 15. září 1947 proběhla rozsáhlá rekonstrukce trati a oprava lokomotiv. V lednu roku 1948 byly dodány nové motorové vozy M 21.0, které o dva roky později nahradily staré M 11.0. V 50. letech 20. století se však poprvé začalo vážně jednat o zrušení trati. Naštěstí k tomu nedošlo a již roku 1958 byly na trati uvedeny do provozu motorové lokomotivy TU 47.0. roku 1965 byly staré německé podvalníky nahrazeny novým typem a o rok později byly válečné osobní vozy nahrazeny pěti novými osobními vozy Balm/u. V 70. letech 20. století se opět jednalo o zrušení dráhy, jednání však opět byla neúspěšná. Ani potřetí, roku 1985 nebylo o zrušení trati rozhodnuto a místo toho byla zahájena rozsáhlá oprava trati. Dne 1. ledna 1988 byly lokomotivy TU 47.0 přečíslovány na 705.9 a pod tímto označením zde jezdí dodnes. Roku 1989 byla dokončena rekonstrukce trati a postupně začala být omezována nákladní doprava.
Ve dnech 9. – 11. října 2000 oslavila železnice 100 let svého provozu. K 31. prosinci 2000 zde byly v provozu tři lokomotivy 705.9 a osm osobních a 6 služebních vozů. Tato úzkorozchodná trať je technickou památkou. Je jednou ze tří fungujících úzkokolejek na území naší republiky a zároveň je poslední, kterou provozují České dráhy. Trať z Třemešné do Osoblahy je dlouhá 20,218 kilometru. Nachází se zde 102 oblouků o velmi malém poloměru. Jedním z nich je zmiňovaný oblouk o poloměru 75 metrů, zbylé dvě třetiny mají poloměr 100 až 150 metrů. Nejvyšší povolená rychlost na trati je 40 km/hod.
Po výjezdu ze stanice Třemešná trať klesá a vede obcí. Mostem o třech polích překonává silnici Krnov – Jindřichov a říčku Mušlov. Následuje stoupání 26 promile a těsně za 2. kilometrem překonává nejvyšší bod trati ve výšce 385 metrů nad mořem. Na 2,4 - 2,6 kilometru následuje oblouk o ojedinělém poloměru 75 metrů, který mohou vlaky projíždět maximální rychlostí 20 km/h. Za obcí Liptáň (4,457 km), dříve Mährisch Liebenthal, vede trať údolím Liptáňského potoka. Před zastávkou Dívčí Hrad (7,626 km), dříve Maidelberg, se obrací na jihovýchod a klesá do polské nížiny. Směřuje na Horní Povelice (8,736 km), dříve Ober Paulowitz, a na Amalín (10,3 km). Tato zastávka byla zřízena až roku 1926 a byla označena pouze jako Km 10,2. Až poté dostala název Amaliendorf nebo Amalienfeld. Pokračuje až do Slezských Rudoltic (11,83 km), v minulosti nazývaných Rosswald. Zde kopíruje potok Lužná. Za zastávkou Koberno (14,458 km), která byla dříve nazývána Kawarn, se trať noří do lesnatého úseku řeky Osoblaha. Roku 1926 byla na následujícím úseku zřízena další zastávka, která se označovala pouze jako Km 15,1. Poté dostala název Dubský mlýn a nakonec Ostrá Hora, ale počátkem 70. let 20. století byla zrušena. Kolem zříceniny hradu Fulštejn směřuje do Bohušova (16,771 km), který byl dříve nazýván Füllstein nebo také Fulštejn. Odtud po rovině vede až na okraj městečka Osoblaha na konec své 20,218 kilometru dlouhé cesty.