Stádlecký most

V Podolsku se nacházel přívoz, který sloužil na obchodní cestě z Bavorska do Haliče. Narůstající dopravní ruch a také nepoužitelnost přívozu při vysokém stavu hladiny nebo při odchodu ledů si vynutil nové řešení. Ještě roku 1847 se totiž nejbližší most nacházel až v Praze nebo v Týně nad Vltavou. Na přelomu 18. a 19. století se však začaly po celé Evropě stavět řetězové mosty.
V roce 1847 bylo rozhodnuto o stavbě řetězového mostu přes Vltavu v Podolsku. Most byl postaven v letech 1847 – 1848 podle plánů ing. Gassnera a ing. B. Schnircha českobudějovickým stavitelem Josefem Lannou. Sloužil zde neuvěřitelných 113 let.
Roku 1942 byl nad stávajícím mostem postaven 510 metrů dlouhý železobetonový most. V roce 1959 byl tento řetězový most prohlášen technickou památkou. V 50. letech se také začalo uvažovat o napuštění Orlické přehrady. Ta by však celý most zaplavila, proto bylo roku 1960 rozhodnuto o snesení mostu. Ze zahraničí přišla nabídka na odkoupení mostu, ale jelikož se jednalo o cennou stavbu, bylo rozhodnuto postavit most jinde.
Celý most byl rozebrán a jednotlivé části byly očíslovány. Při rozebírání pylonů byly kamenné bloky číslovány. Jeden pylon byl číslován bíle číslicemi arabskými, druhý červeně číslicemi římskými.
Několik let nebylo o osudu mostu rozhodnuto. Bylo navrženo 13 lokalit na opětovné postavení mostu. Žádné místo však příliš nevyhovovalo. Nakonec bylo vybráno údolí Lužnice nedaleko obce Stádlec, kde do té doby fungoval pouze brod a přívoz. Tato obec leží na silnici z Tábora do Písku asi 2 kilometry od Opařen. Most byl postaven na silnici mezi Stádlcem a Dobřejovicemi. Most však není příliš snadné najít. Je nutné sjet serpentinami do hlubokého údolí Lužnice do míst, kde se v minulosti nacházel Markův mlýn a kamenolom.
Po deseti letech uskladnění se však některé číslice setřely. Dokonce byly poškozeny některé železné části řetězů, jiné zcela chyběly. Hmotnost všech železných částí byla 102 tun. Celkem 14 tun však muselo být pořízeno nově. Zcela nové byly také některé kamenné kvádry. Kvůli složitosti postavení tohoto mostu se dokonce uvažovalo o zkrácení mostu z původních 90 metrů na 60. Přesto byl v letech 1970 – 1974 most znovu sestaven. Dne 25. května 1975 byl slavnostně otevřen.
V současnosti je most stále součástí silnice mezi Stálcem a Dobřejovicemi. Omezena je nejen hmotnost vozidel, ale také jejich míjení na mostě. Maximální povolená hmotnost vozidla je 1,5 tuny. Skupinkou lidí se most dá rozhoupat. Další povyražení praktikují někteří nadšenci – když jede auto, lehnou si na dřevěný povrch na záda a nechají se houpat.
Most se skládá z 2.000 kvádrů a 1.100 ocelových částí. Základní nosnou konstrukcí mostu jsou čtyři řetězy uspořádané do dvou dvojic. Svislá rozteč těchto řetězů je 430 milimetrů. V těchto dvojicích jsou řetězy upevněny do dvou kamenných pylonů. Jedná se o dvě brány o rozměrech půdorysu 4 x 9 metrů. Výška těchto pylonů nad vozovkou je 10,5 metru. Řetězy jsou v pylonech na kluzkých ložiskách. Jejich konce jsou ukotveny do čepů uložených v hácích osmi železných kotevních desek. Každá tato deska váží 2,3 tuny. Samotný most je 90 metrů dlouhý. Jeho délka od kotevních bloků je 157 metrů. Most je 8 metrů široký a mostovka je široká 6 metrů. Povrch mostu je ze dřeva. Na spodní straně mostovky se nachází pojízdná lávka, která slouží k údržbě a drobným opravám.
Jedná se o jediný dochovaný empírový most tohoto druhu na území Evropy. Zároveň je však jediným řetězovým mostem v Čechách. Tento visutý řetězový most, který se nazývá Stádlecký, je technickou památkou.