Nový Zéland - Wellington
Wellington, maorsky Te Whanganui-á-Tara, je hlavní město Nového Zélandu nacházející se na nejjižnějším cípu Severního ostrova, na pobřeží Cookova průlivu. Je nejjižněji ležící hlavním městem na světě. Zaujímá rozlohu 290 kilometrů čtverečních a má asi 180.000 obyvatel. Jeho maorský název Te Whanganui-á-Tara znamená „Velký přístav Tary“. Tara byl jedním z prvních domorodců obývajících toto území.
První Evropané dorazili na území dnešního města 20. září 1839. V roce 1840 postavili v okolí delty řeky Hutt první domy. Šlo však o bažinatou záplavovou oblast, takže se výstavba brzy přesunula více na jihozápad do oblasti dnešního města. Nově stavěné město bylo pojmenováno podle Arthura Wellesleyho, který byl 1. vévodou z Wellingtonu a vítězem slavné bitvy u Waterloo. Osadníci byli vystaveni častým silným zemětřesením, protože město leží na tektonickém zlomu. Několik silných zemětřesení proběhlo roku 1848 a jedno velké o síle 8,2 stupně Richterovy stupnice způsobilo v lednu 1855 dokonce 10 metrů vysokou vlnu tsunami, která zničila celý zdejší přístav. Zemětřesením byly zničeny i některé budovy, ale většina staveb ho díky předchozím zkušenostem se zemětřesenímipřestála bez úhony. Vertikální pohyb země v rozmezí až 3 metrů způsobil, že pobřežní ulice Lambton Quay je nyní od pobřeží vzdálena asi 200 metrů. Roku 1865 se Wellington stal hlavním městem Nového Zélandu. Roku 1866 byl vysvěcen St Paul’s Church, tedy kostel sv. Pavla, dnes známý jako Old St Paul’s. V oblasti Kelburnu byla roku 1868 založena botanická zahrada. Roku 1876 byla postavena Government Building, tedy vládní budova. V roce 1883 byla zahájena výstavba parlamentní knihovny. Její stavba byla přerušena a dokončena roku 1899. Na konci 19. století bylo rozhodnuto o výstavbě lanové dráhy z centra města na kopce Kelburnu a k botanické zahradě.
Roku 1901 se parlamentní knihovna přestěhovala do nové budovy. Dne 22. února 1902 byla uvedena do provozu lanovka a v roce 1906 byla otevřena zoologická zahrada. Roku 1907 byly parlamentní budovy postiženy rozsáhlým požárem, který bez velké úhony přečkala pouze parlamentní knihovna. Roku 1911 byla vyhlášena soutěž na výstavbu nové budovy parlamentu, který musel po požáru sdílet budovu s vládou. Výstavba byla zahájena roku 1914 a v roce 1918 byla dokončena natolik, že se do ní parlament mohl přemístit. Stavba pak pokračovala až do roku 1922. Lanovka na Kelburn byla roku 1933 elektrifikována. V roce 1968 došlo k potopení trajektu T.E.Wahine, který spojoval Severní a Jižní ostrov. Trajekt převážel 734 cestujících a v přístavu ho zastihla mohutná bouře, která způsobila jeho potopení a smrt 51 cestujících. Roku 1969 byla zahájena výstavba nové vládní budovy zvané Beehive Building, tedy Včelí úl. Roku 1973 došlo na lanovce ke zranění dělníka a při následných kontrolách byly odhaleny závažné nedostatky, takže 22. září 1978 byl provoz lanovky ukončen. Trasa lanovky byla zbudována nově a uvedena do provozu 22. října 1979. V roce 1992 byla parlamentní knihovna zasažena požárem, po němž následovala rozsáhlá rekonstrukce. V témže roce bylo založeno muzeum Te Papa a roku 1998 byla dokončena výstavba jeho současné budovy.
Jednou z největších atrakcí města je lanovka z centra města do oblasti Kelburn. Byla uvedena do provozu 22. února 1902. Fungovala na větrný pohon a její trasa byla 785 metrů dlouhá. Roku 1933 byla elektrifikována a její provoz byl ukončen pro bezpečnostní nedostatky 22. září 1978. Přestavěná lanovka byla uvedena do provozu 22. října 1979. Dnes je trasa lanovky dlouhá 612 metrů, a zdolává převýšení 120 metrů a na trase se nacházejí 3 průjezdné a 2 konečné stanice. Dva švýcarské vozy jsou propojeny lanem, každý z nich pojme 100 cestujících.
Významnou stavbou města je Government Building, tedy vládní budova. Pochází z roku 1876 a nyní slouží jako právnická fakulta zdejší univerzity. Je převážně dřevěná, má fasádu ze stromů kauri a je největší dřevěnou budovou na jižní polokouli. Významná je také novogotická parlamentní knihovna z roku 1899. Má atypická rozetová okna a v jejím interiéru se nacházejí prostory chráněné železnými dveřmi, díky kterým v minulosti mnoho svazků přečkalo ničivé požáry. Významná je i neoklasicistní budova parlamentu postavená v letech 1914 – 1922 nebo takzvaná Beehive Building, tedy Včelí úl, jejíž stavba započala roku 1969. Je 72 metrů vysoká a má 14 pater, z nichž 4 jsou podzemní. Podzemní chodbou je spojena se sousední Bowen House, kde se nachází kanceláře ministrů a poslanců. Dokončena byla v roce 1982.
Nejvýznamnější církevní stavbou je St Paul's Cathedral, tedy katedrála sv. Pavla ze 60. let 20. století. Nachází se v blízkosti parlamentních budov, jen přes ulici od parlamentní knihovny. Ve vedlejší ulici najdeme Old St Paul’s Church, tedy Starý kostel sv. Pavla, z roku 1866.
Ve Wellingtonu se nachází nejstarší novozélandská zoologická zahrada, která byla založena roku 1906. V oblasti Kelburnu se nachází také botanická zahrada, která byla založena již roku 1868. Kousek od Wellingtonu se nachází rezervace Zealandia.
Jednou z největších atrakcí města je Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa, zkráceně Te Papa, tedy Our Place, což znamená „Naše místo“. Jde o národní muzeum Nového Zélandu, které nabízí rozsáhlé expozice historie, vzniku ostrovů, jejich osídlení a kolonizátorství, maorské kultury, zpracování ovčí vlny a další. Muzeum je atypicky interaktivní a plné technologických vychytávek.
Městem vede trasa označená jako „Shoreline 1840“. Celkem 40 mosazných desek v chodníku vyznačuje místa, kde se nacházelo pobřeží v době založení města před zemětřeseními.
K městu patří také 3 ostrovy ležící v zátoce Wellington Harbour. Největším je Somes Island, maorsky zvaný Matiu. Nacházela se zde karanténa pro přistěhovalce i koncentrační tábor, nyní je zde přírodní rezervace. Severně od Somesu leží ostrůvek Mokopuna, který je, stejně jako jižněji ležící Makaro, neobydlený.
