Austrálie - Sydney Opera House
Sydney Opera House, tedy Sydneyská opera je nejznámější stavbou v australském městě Sydney. Leží na jižním břehu zálivu a přístavu Port Jackson, který je dnes známý spíše jako Sydney Harbour, na nejzazším cípu poloostrova nazývaném Bennelog Point. Opera je vysoká 65 metrů a celý komplex zaujímá rozlohu 1,8 hektaru.
Na konci 40. let 20. století bylo hledáno vhodné místo pro nové divadlo. Byl zvolen Bennelog Point a roku 1954 byl záměr schválen. V roce 1955 vyhlásila vláda spolkové země Nový jižní Wales architektonickou soutěž na budovu opery. Hlavním požadavkem byly dva sály – velký pro 3.000 diváků a malý pro 1.200 diváků. Soutěže se zúčastnilo 233 návrhů z 23 zemí světa a, ačkoli byl málem vyřazen, vítězným se nakonec stal návrh dánským architekta Jørna Utzona. Výstavba byla zahájena roku 1959 a měla být dokončena roku 1963. Při stavbě se ovšem objevovaly problémy s výstavbou, technologií zpracování betonu a výstavby střechy i s financováním. Mezi vládou a Utzonem vznikaly rozpory a Utzon se roku 1966 vzdal možnosti dohlížet na stavbu a práce byly svěřeny australskému architektovi Peteru Hallovi, který původní Utzonovy plány upravil ve spolupráci s odborníkem na akustiku Lotharem Cremerem. Stavba byla dokončena až roku 1973. Stála 102 milionů australských dolarů, ačkoli původní rozpočet počítal pouze se 7 miliony. Dne 28. září 1973 zde bylo odehráno první divadelní představení a 20. října byla opera slavnostně otevřena královnou Alžbětou II.
V červenci 2005 byla opera zapsána na seznam australského kulturního dědictví a 29. června 2007 také na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO. Šlo o historicky první stavbu, která byla zapsána na seznam UNESCO ještě za života autora návrhu.
Základy stavby tvoří 588 betonových sloupů, které jsou zapuštěny až 2 metrů pod hladinu moře. Na nich jsou postupně ve vrstvách upevněny panely z růžové žuly pocházející z Terany. Celá stavba je díky panelům vyzvednuta vysoko nad hladinu moře. V takto vzniklém podzemí se nachází technické a provozní zázemí stavby.
Základem stavby i dominantní střešní konstrukce je beton. Konstrukce střechy byla největším problémem kvůli požadavku na neexistenci podpěr a zároveň vysokou nosnost 27.000 tun. Jednotlivé části střechy mají stejný tvar, který odpovídá povrchu koule o poloměru 75,2 metru. Střecha byla pokryta lesklými glazovanými a matnými keramickými dlaždicemi o délce strany 12 centimetrů. Celkem jich bylo použito 1.056.006. Čela stavby jsou prosklená a sklo má celkovou plochu 6.200 m2. Kvůli velké ploše byla využita vrstvená polyvinylbutyralová skla.
Stavba z dálky připomíná loď s bílými plachtami. Kromě lodních plachet je také často zmiňována podoba s lasturami či kůží pásovce.
Interiéry jsou zracovány především podle návrhu architekta Halla, který původní Utzonův návrh pozměnil. Exteriér a interiér je kvůi tomu nekonzistentní a interirér je neucelený. V budově se nachází pět hlavních sálů, výstavní síň, nahrávací studio, knihovna, tři restaurace a 6 barů. Celková kapacita je 5.467 míst, z čehož 2.679 sedadel připadá na koncertní sál. V němse nacházejí největší mechanické varhany na světě, které mají 10.154 píšťal.
