Francouzská Polynésie - Papee'te
Pape'ete, častěji psáno anglicky jako Papeete, což tahitsky znamená „koš vody“, je hlavní a největší město Francouzské Polynésie, která je zámořským společenstvím Francie. Město leží na ostrově Tahiti, který je součástí Návětrných ostrovů ostrovů (Îles du Vent) a ty jsou součástí Společenských ostrovů, které tvoří jedno ze souostroví Francouzské Polynésie.
Městská oblast Pape'ete je tvořena sedmi částmi – mimo samotného Pape'ete jsou to Arue, Faa’a, Mahina, Paea, Pirae a Punaauia. Samotné město Pape'ete má asi 26.000 obyvatel, celá oblast Pape'ete pak asi 140 tisíc obyvatel, což je více než polovina obyvatel celé Francouzské Polynésie.
Ostrovy Francouzské Polynésie byly osidlovány zřejmě ve dvou vlnách v letech 1025–1120 a později 1190–1290, nicméně vědecké názory na osídlení se výrazně liší.
Od okamžiku osídlení příležitostně obývaly domorodé kmeny zřejmě i oblast dnešního města. Později se zformovaly do dynastie nazývané Pomare.
První ostrov dnešní Francouzské Polynésie objevil portugalský mořeplavec Ferdinand Magalhães už roku 1521, ale Tahiti bylo objeveno až Samuelem Wallisem roku 1767. Roku 1769 v zátoce Matavai přistál James Cook V roce 1768 Tahiti navštívil Francouz Louis Antoine de Bougainville a o rok později Brit James. Koncem 18. století převzal kontrolu nad celou oblastí první král dynastie Pomare, která pak celé území ovládala dalších asi 100 let. V roce 1797 začaly vznikat první křesťanské protestantské misie.
Na počátku 19. století se na některé ostrovy začali stěhovat první britští osadníci. Domorodé kmenové kultury byly výrazně potlačovány, i král Pomare II. se roku 1812 vzal místního náboženství, takže poslední významnou královnou byla Pomare IV. Ta roku 1820 stanovila Pape'ete hlavním městem dynastie Pomare, takže se z něj stalo významné centrum. Až v roce 1834 ale bylo město Pape'ete založeno oficiálně. V téže době se katolíci pokoušeli prosadit svou víru, ale byli vyhnáni. Francie pak pod záminkou ochrany svých misionářů prohlásila na počátku roku 1842 ostrovy Tahiti a Tahuata za protektorát a získala nad celou oblastí kontrolu. Pape'ete se stalo administrativním centrem protektorátu. V roce 1856 byla zahájena výstavba katedrály Panny Marie Neposkvrněného početí, ale roku 1867 byla katedrála zničena. Roku 1868 Francie zareagovala na zdejší situaci i vojensky. V roce 1975 byla dostavěna nová katedrála Panny Marie Neposkvrněného početí a 23. prosince téhož roku byla vy-svěcena. I přes všechny politické nástrahy vládla královna Pomare IV. až do své smrti roku 1877. Byla pohřbena do hrobky z korálových kamenů postavených do tvaru majáku. Po ní převzal vládu její syn Pomare V., který ale vládl jen tři roky, do roku 1880. Ostatky své matky nechal exhumovat a její hrobku si přivlastnil. V roce 1880 byl ostrovu Tahiti změněn status z protektorátu na kolonii a velká část území byla prohlášena francouzským. Roku 1885 byl jmenován guvernér a převzat francouzský právní řád. Bývalý král Pomare V. zemřel roku 1891 a byl pohřben do hrobky své matky Pomare IV.
V roce 1906 zasáhl celou Francouzskou Polynésii ničivý cyklon. Po vypuknutí první světové války bylo roku 1914 Pape'ete ostřelováno německými plavidly. Za 2. světové války bojovali Polynésané na základě branné povinnosti za Francii. Roku 1957 získala Francouzská Polynésie svůj současný název a stalo se z ní zámořské území Francie. Když bylo v 60. letech rozhodnuto přesunout testování jaderných zbraní na atoly Fangataufa a Mururoa, došlo k výraznému rozvoji Pape'ete. Bylo postaveno letiště Faa’a, které je dodnes jediným mezinárodním letištěm Francouzské Polynésie. Dne 27. října 1983 byla vysvěcena katedrála Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů. Jaderné testy se opakovaly v roce 1987 a došlo po nich k občanským nepokojům. Město Pape'ete se ale postupně rozrůstalo a z Faa’a se stala nejlidnatější městská oblast. Roku 1990 byla postavena budova radnice (mairie). Poslední ze série jaderných testů proběhla 5. září 1995. I po těchto testech došlo k nepokojům, poškození mezinárodního letiště, četným zraněním a významné dopady byly také na turismus.
Roku 2004 se Francouzská Polynésie stala právoplatnou součástí Francie a tím i Evropské unie, není však samostatným departementem jako jiná francouzská zámořská území, například Martinik nebo Réunion.
Z významných památek města jmenujme především katedrálu Panny Marie Neposkvrněného početí, francouzsky Cathédrale de Papeete Notre-Dame de L'Immaculée Conception. Byla slavnostně vysvěcena 23. prosince 1875. Zaujímá rozlo-hu 580 metrů čtverečních, je 40 metrů dlouhá, 15 metrů široká a její věž je vysoká 39 metrů. Nachází se na PK0, tedy nultém kilometrovníku, od kterého se počítají silniční vzdálenosti po celém ostrově. Další církevní stavbou Pape'ete je katolická katedrála Temple de Paofai nebo katedrála Církve Ježíše Krista Svatých posledních dnů, která byla vysvěcena 27. října 1983. Zaujímá rozlohu 923 metrů čtverečních.
V Pape'ete najdeme na náměstí Tarahoi na místě bývalého paláce Pomare, který musel být zbourán roku 1960 po napadení termity, budovu Územního shromáždění a další vládní budovy. V ulici Rue du Général de Gaulle se pak nachází budova shromáždění a rezidence nejvyššího komisaře, která stojí na místě paláce guvernéra, který musel být zbourán roku 1843 opět kvůli termitům. V Pape'ete se nachází také prezidentský palác a radnice (mairie) z roku 1990.
Vyhledávaným místem je také tržiště Marché Papeete, náměstí Vaiete, na které se každý večer sjíždějí pojízdná občerstvení zvaná roulottes Bougainville Park pojmenovaný podle francouzského průzkumníka, který jako první obeplul zemi, památník hrdiny 1. světové války Pouvanaa a Oopa nebo městská pobřežní promenáda.
Trochu dál od centra stojí replika domu Jamese Normana Halla, který byl spoluautorem Vzpoury na lodi Bounty. Dům slouží jako muzeum, nachází se v něm původní nábytek a různé předměty.
