Valdštejnská lodžie

Město Jičín je pro mnohé neodmyslitelně spjato s postavičkami Rumcajse, Manky a Cipíska. Za poslední léta se zapsalo do povědomí veřejnosti také coby město pohádky s tradičním pohádkovým festivalem. Avšak i pro obdivovatele architektonických skvostů má Jičín cosi unikátního, a to Valdštejnskou lodžii, která spolu s čestným dvorem tvoří komplex.
Albrecht z Valdštejna si vybral Jičín za sídelní město svého Frýdlantského vévodství. Zde za pomoci italských architektů pod vedením Giovanni Battista Pieroniho inicioval řadu staveb i děl krajinné architektury tak, aby prostor širokého okolí byl provázán sítí vizuálních vztahů. Takto i lodžie s čestným dvorem, parkem a oborou se stala nezbytnou součástí barokně komponované krajiny.
Tento raně barokní komplex byl projektován italským stavitelem N. Sebregondim roku 1630. Samotná stavba se uskutečnila v letech 1632 – 1634. Lodžie je s městem spojena lipovým stromořadím, které zde roku 1632 nechal vysázet Albrecht z Valdštejna. Po dostavění v roce 1634 však nebyl nedostavěný celek udržován.
Roku 1757 byl komplex zcela zpustlý a roku 1768 byl poškozen požárem. Poté byl celý areál opraven nákladem Františka Norberta Trauttsmanndorfa architektem F. Hegerem. Lodžie byla nově zastřešena mansardovou střechou a změněna v hostinec. Budovy čestného dvora byly přeměněny na byty a zastřešeny valbovými střechami.
Roku 1813 dal Ferdinand Trauttsmanndorf provést úpravy interiérů, klasicistně byly upraveny i fasády a zahrada se změnila v přírodní park. Od roku 1850 objekt nebyl využíván a pustl.
Roku 1936 lodžii odkoupilo město Jičín a dalo ji v letech 1937 – 1938 opravit. K trvalému využití však dodnes nedošlo. Oživením celého areálu se v posledních letech zabývá Občanské sdružení Lodžie, které již obnovilo poustevnu v severním cípu zahrady a usiluje o přeměnu dvora v místo pro hru a poučení mládeže.
Stavba zde suplovala významově předměstskou vilu. Čestný dvůr před lodžií tvoří trojkřídlý přízemní objekt (původně asi s mansardovým patrem), sloužící snad jako obydlí služebnictva, konírny, sklady a kuchyně. Jižním a severním portálem prochází přímá cesta (lipová alej) z Jičína k Valdickému klášteru kartouzskému čítající 1252 lip. Areál zahrady je vlastně parkem. Tento park se nazývá Libosad. K celému komplexu náleží také rozsáhlá obora. Libosad i obora je komponován na podélnou průhledovou osu vycházející od letohrádku, třípodlažní budovy o dvou místnostech v každé úrovni a s lodžií v zahradním průčelí. Drobou zajímavostí je také grotta (jeskyně) s poustevníkem (vpravo dole).