Švýcárna

Již v 18. století byly holé stráně Jeseníků využívány k pastvě skotu a ovcí. Místa, kde dnes stojí chata Švýcárna, byla dobře přístupná z Česnekového dolu. Nacházel se zde také bohatý zdroj vody. Již na mapě z roku 1736 se nachází Knoblochhaus, tedy Česnekový dům. Toto stavení sloužilo jako obydlí pro pastýře a sklad mléčných výrobků.
V roce 1802 prodali Žerotínové velkololosinské panství Lichtenštejnům. Ti chtěli vylepšit výnos z luk tím, že používali stejné metody jako v Alpách. V oblasti vystavěli nové švýcarské salašníky. Česnekový dům byl v té době již opuštěn a proto roku 1829 byla na jeho místě postavena nová salaš. Její vedení bylo svěřeno Švýcaru Johannu Aegerterovi a podle místa jeho původu dostala salaš jméno Švýcárna. Nacházelo se zde několik dřevěných budov a také kamenná stáj pro více než 100 kusů dobytka. Začala se rozmáhat turistika a turisté zde často žádali jednoduché občerstvení a v případě nepříznivého počasí požadovali úkryt nebo nocleh. Protože turistů přibývalo, byla již ve 40. letech 19. století zavedena kniha návštěv. Cesta na Praděd z Koutů vedla kolem Švýcárny a Johann toho dokázal využít. Pastevectví se pomalu přestávalo vyplácet a po roce 1860 již bylo zastaveno úplně. Švýcárna tak stále více začínala sloužit jako ubytovna a hostinec. Když celý starý objekt kromě seníku do základů vyhořel, nechal zde kníže Lichtenštejn roku 1887 postavit turistickou chatu. Vcházelo se do ní ze strany přivrácené ke svahu a její nedílnou součástí byla zastřešená veranda, odkud byl výhled přímo na Praděd. Nová Švýcárna byla pro veřejnost slavnostně otevřena 17. srpna 1887 a ta se rychle stala oblíbeným turistickým cílem. Roku 1892 byla z Koutů podél Švýcárny až k úbočí Pradědu vybudována nová turistická cesta.
Před první světovou válkou byla zrušena veranda a v jejích místech byla přistavěna chata. Seník začal složit jako noclehárna a provoz celého objektu byl postupně rozšiřován i do zimních měsíců. Po druhé světové válce byla chata krátce uzavřena. Když přešla z majetku Státních lesů do užívání tělovýchovné organizace Vzlet a poté Turista Praha, začala opět sloužit veřejnosti. V letech 1952 – 1953 proběhly rozsáhlé stavební úpravy, při kterých bych vchod přemístěn na stranu od Červenohorského sedla. Byla přestavěna jídelna, zrestaurována kuchyň, upraveny noclehárny, přestavěny pokoje v podkroví, předělána střecha. Fungovalo zde ústřední topení a k osvětlení dva dieselagregáty. Až v letech 1984 – 1987 proběhla další rozsáhlá rekonstrukce, při které byl upraven interiér, vyměněna okna a chata byla napojena na elektrickou síť a také s Ovčárnou byla spojena asfaltovou silnicí. Roku 1987 tak Švýcárna v novém kabátě oslavila 100. výročí svého vzniku. Až do roku 1990 patřila chata Českému svazu tělesné výchovy, ale 3. dubna 1991 byla předána TJ Rudné doly Jeseník. Švýcárnu poté začali využívat především lyžaři, kterým v současnosti slouží 200 metrů dlouhý lyžařský vlek nacházející se v bezprostřední blízkosti chaty.
Chata Švýcárna leží v nadmořské výšce 1.304 metrů na svahu Malého Děda v blízkosti Pradědu. Patří nejen k nejstarším, ale také k nejnavštěvovanějším horským objektům Jeseníků. Od chaty je výhled nejen na Praděd, ale také na skupinu Mravenečníku včetně horní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně.