Hlinsko - Betlém

Ve středu města Hlinska, na levém břehu řeky Chrudimky, se nachází jedinečné seskupení roubených objektů. Vznikaly od začátku 18. století do začátku 19. století jako příbytky drobných řemeslníků. Podle staré mapy z roku 1731 zde stály jen dvě chalupy, ale o několik desítek let později bylo místo téměř zastavěno. Nová čtvrť se začala nazývat Betlém. Snad podle působení českých bratří na Hlinecku. V polovině 19. století byla výstavba završena a stálo zde bezmála 200 chalup. Zástavba byla hustá, domy spolu těsně sousedily a zbývaly jen úzké uličky na projití.
Stavebním materiálem bylo dřevo, přestože Hlinsko zažilo nejeden velký požár. Málokdo měl tehdy dost prostředků na stavbu zděného domu. Vyzděný byl jen prostor černé kuchyně s otevřeným ohništěm. Obyvatelé si domy přizpůsobovali svým potřebám, ale převážně stavěli obydlí s jednou obytnou světnicí, síní, černou kuchyní a komorou.
Vedle řemesel se část obyvatelstva věnovala i zemědělství. K obydlí byly postupně přistavovány hospodářské přístavky, kolny, chlívky a stodůlky. Ráz Betléma proto připomínal vesnickou zástavbu.
Od počátku 19. století i sem začaly pronikat zděné domy a docházelo ke stavebním úpravám domů roubených. Tyto zásahy však nenarušily podstatně charakter domů a udržely si svoji podobu dodnes.
Obyvateli byli řemeslníci různých oborů - sedláři, krejčí, ševci, kožešníci, klempíři... Nechyběly ani různé obchody. V chalupách na Betlémě se do doby, než byla postavena budova nynějšího gymnázia, také vyučovalo. Učitel František Veselský je zajímavý tím, že si vedl tzv. "Pamětní knihu školy hlinecké". Zapisoval do ní poznámky týkající se nejen školního vyučování, ale objevují se zde i zprávy o událostech v Hlinsku. Tak se dozvídáme o tak silném dešti v noci 20. června 1838, že rozvodněná Chrudimka způsobila povodeň. Chrudimka trápila obyvatele po desetiletí. Největší a nejtěžší následky měla povodeň v roce 1880, kdy bylo zcela zničeno několik stavení.
Původně se nechávalo roubení odkryté, ale od konce 19. století jej obyvatelé omítali vápennou omítkou. Domky tak dostávaly nejrůznější barevné odstíny od bílé přes modrou a zelenou až po růžovou. Ještě počátkem 20. století měla většina domů na střeše šindel.
Chráněné území městské čtvrti Betlém Hlinsko zahrnuje celkem 17 domků. 11 z nich je v majetku Památkového ústavu v Pardubicích. Majiteli zbývajících šesti objektů jsou soukromé osoby. Památkový ústav pověřil své pracoviště Soubor lidových staveb Vysočina vypracováním koncepce využití a záchrany jednotlivých objektů. Podle této koncepce, se kterou vyslovil souhlas i Městský úřad v Hlinsku, budou opravené objekty využity různými způsoby. V části domů budou instalovány ukázky bydlení rodin řemeslníků - tkadlec, švec, výrobce dřevěných hraček, hrnčíř... Další část objektů bude využita pro dílny a zároveň prodejny lidových řemeslníků, kteří navazují na původní rukodělnou výrobu Hlinecka.
První část opravených objektů byla veřejnosti zpřístupněna roku 1993, přesně čtyři roky po té, co bylo započato se záchranou Betléma. Další objekty budou zpřístupňovány po svém dokončení. Návštěvník se dozví, jak lidé ve zdejším kraji žili. Zdejší kolekce je o to cennější, že je zasazena do původního prostředí, v případě Betléma jde o stavby i na původním místě.