Braunův Betlém

Braunův Betlém jsou barokní sochy v přírodě na chlumu mezi Dvorem Králové a Kuksem. Tento komplex se nachází v takzvaném Novém lese.
Vcházíme do jedinečné přírodní galerie plastik vzniklé mezi lety 1723 - 1732 z popudu hraběte F. A. Šporka. Toto dílo bylo založené na myšlence výtvarného ztvárnění přírodních skalních útvarů. Šporkovým cílem bylo vytvořit rozlehlý přírodní park s organicky zakomponovanými plastikami i architekturou, aby vznikl jakýsi okrsek pro meditace. Svou roli sehrála Šporkova touha po originalitě i spory se Žírečskými jezuity, jimž se stal areál trnem v oku.
Autorem rozsáhlé sochařské výzdoby je Matyáš Bernard Braun se svojí dílnou. K devastaci a zániku části výzdoby došlo krátce po Šporkově smrti v roce 1738, za vpádu vojsk ve válkách o dědictví rakouské. Škody vznikly i v souvislosti se stavbou pevnosti Josefov v létech 1781 - 1787, kdy se v okolí těžil kámen.
Dnes je z celého areálu zachován jen zlomek jeho původní podoby. Mimo pousteven, kaple sv. Kříže a dalších drobných staveb a plastik tu stávala skupina Krista pokoušeného Ďáblem, ukřižovaný Kristus malovaný na dřevě, dále "alej sedmi studánek" s fontánami z růžového mramoru. Do Špitální zahrady v Kuksu byly později přemístěny sochy Velkého křesťanského bojovníka "Miles Christianus", sv. Jeronýma se lvem a Anděl Gloria. Dnes ztracená je skupina Hagarna poušti. Všechny sochy byly původně barevně pojednány - polychromovány.
Areál je nejen vrcholem Braunovy umělecké tvorby, ale zároveň světovým unikátem, jednou z nejzajímavějších a nejhodnotnějších památek barokního umění.