Ovčárna

Na malém prostoru pod vrcholem Pradědu se nachází Ovčárna. Jak napovídá dřívější pojmenování Ovčírna, respektive Schäferei, počátky zdejší historie spadají do doby, kdy se na vrcholcích hor pásly ovce a skot. Hranice lesa dosahovala výšky 1.200 metrů a zbylé travnaté plochy byly pro pastvu využívány již počátkem 18. století. Zpočátku se zde dopásali mladí voli dovážení z Polska a Uher, teprve později zde byl založen méně náročný chov ovcí. V průběhu 18. století nechal Řád německých rytířů pod Malou holí postavit první salaš, která však brzy zanikla.
Již roku 1820 byla postavena salaš nazvaná Stará Oovčárna, která se nacházela při cestě z Karlovy Studánky na Vidly. Počátkem 30. let 19. století sem přišli manželé Grohalovi. Karl Grohal se zde podruhé oženil s Rosálií. Protože však byla salaš od pasteveckých ploch hodně vzdálena, brzy zanikla. Roku 1863 byla postavena pod Petrovými kameny Nová Ovčárna, kam manželé Grohalovi přesídlili. Ve 2. polovině 19. století se začala na naše území dovážet levná vlna z Austrálie. Hrozilo také poškození lesů, což mělo za následek úpadek zdejšího pastevectví. Budova Ovčárny poté začala sloužit jako jednoduchou občerstvovací stanici a nouzové útočiště výletníků. Dne 17. července 1864 zde zemřel profesor Dr. F. A. Kolenati, který se zabýval zoologickým a botanickým výzkumem zdejší lokality. V roce 1866 se Ovčárna stala útočištěm oddílu rakouské armády vedené Alfrédem Vivenotem a vojska odešla až po uzavření míru. Rok 1880 přinesl tak velkou průtrž mračen, že byla zaplavena budova a poškozena cesta do Karlovy Studánky. O rok později byl založen Moravsko-slezský sudetský horský spolek. Již roku 1889 proto Ovčárna sloužila jako turistická ubytovna s několika pokoji, společnou noclehárnou a hostinskou místností. Na počátku října 1897 napadlo velké množství sněhu, které způsobilo, že Ovčárna byla na dlouhé dny odříznuta od světa.
Na přelomu 20. století plánoval Řád německých rytířů přebudovat Ovčárnu na horský hotel. Roku 1902 byla postavena přístupová cesta a o šest let později zde vznikla botanická zahrada pro vědecké účely. Když Rosálie roku 1909 zemřela, ujal se Ovčárny Adolf Bradel. Měl v plánu přebudovat Ovčárnu na nejrozsáhlejší středisko turistiky v Jeseníkách. Oblíbeným sportem se začínala stávat také jízda na ski, proto Adolf chtěl využít chatu i v zimních měsících. Ta však na zimní provoz nebyla připravena. Když se v prosinci roku 1910 pokusil vytopit pokoje pro hosty, vypukl v chatě požár, kterému padla za oběť chata i Adolf. Řád německých rytířů zde nechal postavit malou dřevěnou chatku, kterou postupně rozšiřoval. Ta však zdaleka nemohla postačovat. Roku 1912 byla veřejnosti zpřístupněna Habsburgwarte na Pradědu a zájemci o její návštěvu se zastavovali na občerstvení na Ovčárně. Počátkem 30. let byl objekt přestavěn na horský hotel s pokoji, společnými noclehárnami a restaurací, později byla přistavěna ještě menší budova, která turistům sloužila do konce 40. let. Po roce 1945 převzaly Ovčárnu Státní lesy a roku 1949 Československá armáda. Poté sloužila Ovčárna pro lyžařský výcvik vojáků a později jako zotavovna. Ke starým budovám byl v 50. letech přistavěn nový zděný objekt. V 70. letech bylo postaveno parkoviště a roku 1974 stanice Horské služby. Roku 1985 prošla Ovčárna rozsáhlou rekonstrukcí, při níž byla původní chata téměř do základů zbořena. Požadavky byly jasné – aby chata zapadla do krajiny, aby zvenku vyžadovala minimum údržby a aby její provoz byl ekologický. Chata měla vlastní elektrokotelnu, vodojem a biologickou čističku vody. Přízemí bylo zvenku obloženo žulou, zbytek chaty byl pokryt dřevem. Na střechu byl použit měděný plech a okna byla trojitá vakuová. Nakonec zde vznikl hotel se 130 lůžky a perfektním zázemím včetně bazénku, sauny, tělocvičny, knihovny nebo kina. Dne 29. července 1991 byl hotel předán veřejnosti.
V blízkosti Ovčárny se nachází ještě dalších chaty, kterými je Barborka a Kurzovní. Roku 1922 si Pradědské pastevecké družstvo pronajalo území na jihozápadě Pradědu. Byly zde zřízeny stáje s ubytováním pro pastevce. Roku 1937 vznikla jako přidružená stáj Pradědského pasteveckého družstva chata Barborka s ubytovnou pro pastevce. Wehrmacht však roku 1941 pastevce ze zdejší oblasti vyhnal, z Barborky si udělal sídlo velení v této oblasti a z ostatních objektů ubytovny válečných zajatců. Po válce zabral chatu Barborku Vysokoškolský sport z Brna. V 1. polovině 50. let vybudovali sportovci a turisté svépomocí chatu Kurzovní. Roku 1956 zabral Barborku Český svaz tělesné výchovy. Na severní straně Pradědu, několik kilometrů od Ovčárny, se nachází ještě chata Švýcárna i se svojí dlouhou historií.