Teplá

Již počátkem 12. století stávalo v místech dnešního kláštera slovanské hradiště. Český šlechtic hroznata se roku 1188 zúčastnil třetí křížové výpravy pořádané Jindřichem VI. V dubnu 1191 byl od výpravy dispensován. Náhradou slíbil založit klášter. Učinil tak roku 1193, kdy v dnešních místech založil premonstrátský klášter. Vzápětí sem povolal premonstrátské řeholníky z pražského Strahova.
Na přelomu 12. a 13. století byl postaven klášterní kostel Zvěstování Páně. Jednalo se o 62,25 metru dlouhý a 15,6 metru vysoký románsko-gotický trojlodní halový kostel.
Za prvního opata Jana, roku 1232, byl klášterní kostel slavnostně vysvěcen pražským biskupem. První mši se zúčastnil i český král Václav I.
Vzkvétající klášter byl roku 1380 zcela vylidněn morem. Od roku 1381 se v kraji začali usidlovat němečtí kolonisté. Od roku 1385 byla osadě Teplá přidělena i městská práva.
Díky politice opata Zikmunda Hausmanna nebyl klášter za husitských válek vypleněn.
V 17. století za opata Raimunda II. Wilferta proběhla barokní přestavba kláštera. Byl upraven interiér kostela i okna a střechy jeho věží. Také bylo postaveno křídlo konventu a prelatury. Z této doby pochází i budova lesní správy s hlavní vstupní branou od kláštera. Ranně barokní je také budova klášterní sýpky na nádvoří. Přibyla také kašna a sousoší kalvárie na nádvoří a také kašna v prostoru původní francouzské zahrady na severovýchodní straně kostela.
Za opata Clementa došlo k mnoha stavebním úpravám. Roku 1888 byla zřízena lékárna, stáje, mlýn a pivovar. V klášteře byl také uveden do provozu poštovní a telegrafní úřad. Roku 1898 byl do klášterního kostela uložen relikviář s ostatky zakladatele kláštera blahoslaveného Hroznaty. Nacházel se na oltáři z bílého mramoru v Hroznatově kapli – v severní lodi kostela.
Opat Gilbert Helméř nechal postavit novobarokní křídlo knihovny a muzea. Do roku 1921 patřila lázeňská zařízení v Mariánských Lázních pod správu kláštera. V tomto roce však byla převzata pod státní správu. V letech 1938 – 1945 byli někteří členové řádu za vykonávání svého úřadu pronásledováni a uvězněni. Dne 3. září 1945 byl klášter na půl roku vojensky obsazen. Němečtí členové řádu byli v dubnu 1946 odsunuti do Bavorska. Do zdejšího kláštera byl dosazen administrátor ze Strahova a Teplá byla prohlášena za samostatnou českou kanonii. Roku 1950 byl klášter uzavřen a dalších 28 let sloužil jako kasárna československé lidové armády. Pouze kostel a knihovna byly v té době zpřístupněny turistickým prohlídkám. Po odchodu armády byly budovy velmi zchátralé. V prosinci roku 1989 byla ve svatém klášteře sloužena první mše svatá. Těžce poškozený klášter byl roku 1990 navrácen řádu premonstrátů.
V klášteře se nachází velký sál knihovny. Je 24 metrů dlouhý, 12 metrů široký a 15,5 metrů vysoký. Nástropní fresky byly namalované profesorem pražské umělecké akademie Karlem Kratnerem. Představují oslavu nejsvětější svátosti oltářní, čtyři učitele církevní a čtyři evangelisty. Knihovna v současné době ukrývá na 100.000 svazků, z toho je 700 rukopisů a 540 prvotisků. Jedná se o druhou největší knihovnu v zemi. Necelá polovina knih je psána v latině. Z ostatních jazyků je nejpočetněji zastoupena němčina a čeština.
Kapitulní síň byla v minulosti zimní refektářem. Fresky na stropě namaloval Anton Walter v roce 1913. Jsou bohatě zdobené štuky a zobrazují dvanáct apoštolů a devět hlavních světců premonstrátorského řádu. Dřevěné obložení stěn je dílem řezbáře Ferdinanda Stuflessera z roku 1914.
V prvním patře konventu je situován takzvaný Modrý sál. Jedná se o slavnostní sál zařízení původně ve stylu empíru. Je součástí prelatury, na jejíž budovu přímo navazuje. Název dostal podle modře vymalovaných stěn. Fresky na stropě namaloval Mauru Fuchs.
V muzejní expozici kláštera se nachází výběr z klášterních sbírek v podobě obrazů, soch, plastik, porcelánu, cínových předmětů, bohoslužebných textilií a vyznamenání opatů od panovníků.