Mariánská Týnice

Současný chrám stojí na bývalém poutním místě plaského kláštera severozápadně od Kralovic. Osada Týnec je poprvé zmiňována v darovací listině Romana z Týnce plaskému klášteru v roce 1230. Obec je od počátku 13. století majetkem cisterciáckého kláštera v Plasech.
Dříve zde stával poutní kostel Zvěstování Panny Marie a cisterciácké proboštství. Původní kaple byla rozšířena roku 1640 za opata J. Vrchoty z Rosenwertu v kostelík. Po třicetileté válce byl značně zchátralý objekt opraven v duchu raně barokním. Dalšího rozšíření se kostelík dočkal roku 1680 za opata O. Troyera. Od roku 1699 zde bylo proboštství.
Roku 1711 byl opatem Eugenem Tyttlem položen základní kámen budoucího poutního chrámu Zvěstování Panny Marie, navrženého Janem Blažejem Santinim. Tato barokní stavba se budovala zhruba v letech 1720 - 1751. Podle projektu však stavba nebyla nikdy dokončena. Roku 1764 byl kostel vysvěcen a bylo postaveno proboštství. Kostel byl celkově dokončen až roku 1768. Z tohoto roku také pochází nejznámější freska, která znázorňuje založení kláštera. Roku 1777 byl zbořen starý kostel. V roce 1785 byl kostel Josefem II. zrušen současně s klášterem v Plasech a inventář byl odvezen. Poté přešel objekt do správy Náboženského fondu a pak do majetku Metetrnichů. Během té doby značně zchátral.
Roku 1920 se zřítila kupole a ještě v 70. letech nebyla restaurována. Poté se oprav ujímá Spolek pro záchranu Mariánské Týnice a na jeho činnost navazuje roku 1952 nově zřízené muzeum. Tehdy bylo toto vlastivědné muzeum zaměřeno na Kralovicko. Od roku 1960 je jeho působnost rozšířena na nově ustavený okres Plzeň - sever, v 70. letech integrovalo městská muzea v Manětíně a Kožlanech. Od roku 1990 nese název Muzeum a galerie severního Plzeňska s hlavním sídlem v Mariánské Týnici a pobočkou v zámku Manětín. Od roku 1997 spravuje hrad Buben. Dnes je v objektu muzeum a galerie se stálými expozicemi a etnografickými a umělecko-historickými sbírkami. Rekonstrukce objektu probíhá do dnešní doby.
Celý komplex se skládá z chrámu, budovy probošství a ambitu, ve kterém je fresková výzdoba od F. J. Luxe. Komplexu dominuje kostel Zvěstování Panny Marie postavený na půdorysu řeckého rovnoramenného kříže s centrálním čtvercovým prostorem. Nárožní čtvercová ramena jsou zkosená. V jižním průčelí stojí dvě hranolové věže. Ústřední prostor je sklenut kopulí. Na jihu přiléhá k chrámu jednopatrová budova barokního proboštství podkovovitého půdorysu sestávající z tzv. spojovacího a hlavního křídla. Je kryta mansardovou střechou.