Svatý Kopeček

Nad moravským městem Mikulov se tyčí jeden z kopců Pavlovských vrchů, 363 metrů vysoký Svatý Kopeček. Spolu se zámkem stojícím na zámeckém návrší a gotickou obrannou věž na Kozím vršku tvoří jednu z dominant města Mikulova.

Svatý kopeček je oválný stupňovitý hřeben tvořený převážně jurskými vápenci táhnoucí se od jihozápadní Olivetské hory k severovýchodnímu Janičovu vrchu. Má příkré svahy, na nichž se nachází četná skaliska, a plochý vrchol.

Svatý Kopeček je přírodní rezervací o rozloze 37,2 hektaru. Vyskytuje se zde mnoho chráněných rostlin a živočichů. Je porostlý především stepní vegetací. Roste zde například divizna, hloh, kosatec, sněženka, violka nebo zvonek. Ze stromů převažuje dub letní i zimní a jasan ztepilý. Oblast je bohatá také na výskyt vzácných živočichů, především hmyzu. Je zde k vidění chroust, kudlanka nábožná nebo různí zlatohlávci. Z obratlovců žijících na Svatém Kopečku uveďme například ještěrku zelenou nebo užovku. V opuštěném lomu hnízdí dokonce pár výrů velkých.

V minulosti byla hora využívána jako pastvina. V roce 1622 však byli obyvatelé Pálavských vrchů postiženi morovou epidemií a k jejímu odvrácení byl 2. července 1623 vysvěcen základní kámen kaple sv. Šebestiána, čímž byla zahájena výstavba této kaple na vrcholku nad městem Mikulovem. Ke kapli byla v letech 1626 – 1630 postavena křížová cesta se šestnácti zastaveními. Roku 1631 byla na Svatém Kopečku postavena zvonice. V roce 1663 byla původní kaple sv. Šebestiána i sousedící zvonice zničena požárem. Kníže Ferdinand z Ditrichštejna nechal roku 1672 kapli přebudovat na poutní kostel s půdorysem řeckého kříže. Z roku 1673 pochází nejstarší dochované vyobrazení Svatého Kopečku, na němž je zakreslen kostel sv. Šebestiána, zvonice, kaple Panny Marie Bolestné, kaple sv. Barbory, kaple sv. Rozálie i křížová cesta. V roce 1679 byl nově vysvěcen kostel sv. Šebestiána v podobě, jak ho známe dnes.

Roku 1714 byla za hlavním oltářem přistavěna sakristie. Roku 1767 byl kostel i sousední zvonice zničen požárem. V roce 1784 se konala první pouť za mikulovskou Černou Madonou, ale kostel sv. Šebestiána byl josefovskou reformou roku 1786 zrušen.

Roku 1816 byl na severozápadním úpatí Svatého Kopečku otevřen vápencový lom. V roce 1862 uspořádal probošt August sbírku na opravu kostela a 16. srpna roku 1863 došlo ke slavnostnímu vztyčení kříže na kopuli kostela. V září 1863 byl kostel znovu vysvěcen. Na konci 19. století byl na Svatém Kopečku obnoven lesní porost.

Roku 1913 došlo opět k poškození kostela sv. Šebestiána. Roku 1945 kostel sv. Šebestiána vyhořel. Roku 1946 byl Svatý Kopeček prohlášen botanickou rezervací. Až počátkem 70. let 19. století byl uzavřen zdejší lom. V roce 1992 se Svatý Kopeček stal přírodní rezervací.

Na vrchol kopce vede barokní křížová cesta lemovaná šestnácti zastaveními. V severovýchodním sedle hory se v lese u turistické stezky nachází kaple Božího hrobu.

Na Svatém Kopečku se nachází několik staveb. Především je to kaple sv. Šebestiána, která má půdorys řeckého kříže, osmibokou kopuli, valené klenby a sakristii za hlavním oltářem. Spolu se zvonicí tvoří dominantu města. Dalšími stavbami je zde kaple sv. Barbory a kaple sv. Rozálie.

Na vrchol Svatého Kopečku se každoročně první neděli v září koná pouť. Z vrcholku je výhled na Mikulov, Pálavské vrchy a při dobré viditelnosti i do Rakouska.