Říp

Říp je nejznámější a nejpamátnější hora naší země. Je to opravdový symbol českého národa - jak praví Kosmas ve své kronice, právě na tuto horu vystoupil bájný praotec Čech a tady rozhodl, že zde bude žít jeho kmen a všichni jeho potomci. Stejně vypráví o něco mladší kronika Dalimilova a známá kronika Václava Hájka z Libočan. Tuto událost popisuje ve svých Starých pověstech českých i Alois Jirásek.
Vznik hory souvisí se sopečnou činností v době třetihorní, která byla v severních Čechách velmi intenzivní. Říp zde vystupuje jako klasický příklad vyvřelé hory, uváděný ve školské topografii jako typ vyvřelé kupy a stolové hory české.
Zajímavostí Řípu je čedič, který má silný magnetismus. Kompas zde vypovídá veškerou službu, neboť se odchyluje podle magnetičnosti čediče do různých stran a místy se dokonce jeho severní pól obrací skoro až k jihu. V samotné rotundě je magnetka tak zmatená, že záleží i na které dlaždici stojíme a někde přiléhá i ke dnu krabice.
Nejvyšší bod hory dosahuje 459 metrů nadmořské výšky. Okolní velmi úrodný kraj je rovinatý až mírně zvlněný a dosahuje jen výšky kolem 230 metrů, jen severní část Roudnice je 280 metrů nad mořem. Říp je za jasných dnů viditelný až z Doupovských hor, Krkonoš, z pražských, středočeských a jiných výšin.
Jak vlastně vznikl název Říp? Tato hora dávnověku byla nesporně v prehistorické době význačným kultovním bodem. Všechny slovanské kmeny, které sídlily v jejím okolí přímo fascinovala ta holá hora vyčnívající z roviny. Daly jí prosté, ale příznačné jméno "Hora", jejich jazykem Rip.
Románská rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou věží je dovršením stavebního vývoje české rotundy. Stavba je vybudována z opracovaných opukových kvádříků, je klenutá a byla pokryta kamennou krytinou spočívající přímo na klenbě. Rotunda byla k oslavě roku Přemyslovců zasvěcena sv. Jiří, patronu orby.
V roce 1126 dal kníže Soběslav postavit kapli na Řípu na místě bývalého dřevěného chrámu na památku vítězství nad německým panovníkem Lotharem v bitvě u Chlumce 18.února 1126. Neznáme prvotní zasvěcení kaple, ale ve 13.stol. byl snad jejím patronem sv. Vojtěch. Od roku 1143 patřila hora s rotundou strahovskému klášteru.
Po husitských válkách byli majiteli vladykové Ctinští, z nichž Martin z Mnetěše dal pro rotundu ulít dva zvony. Jeden podle nápisu z roku 1491, druhý skoro stejné velikosti od litoměřického mistra Tomáše ulitý roku 1509. V roce 1515 se Říp stal opět majetkem strahovského kláštera, který jej s Mnetěší prodal roku 1577 Vilému z Rožmberka. Po jeho smrti se stali na dlouho dobu držiteli Lobkowitzové. Na počátku 16. století se objevuje nejstarší zmínka o zasvěcení sv. Jiří.
V 18. století byl Říp ještě holou bezlesou horou. Teplé čedičové skály se střídaly s travnatými stráněmi. V roce 1879 požádal hospodářský spolek v Roudnici tehdejšího majitele řipského panství, Mořice Lobkowitze, aby dal svahy kopce zalesnit. Velkým nákladem byly tehdy svahy osázeny duby, buky, jasany, javory i břízami. Les tohoto složení se zde udržel dodnes. Nejstarší známé stavební úpravy rotundy byly provedeny v roce 1826 při příležitosti 700. výročí bitvy u Chlumce. Od roku 1848 se Říp stal místem táborů lidu za národní a sociální práva. Roku 1868 zde byl vyjmut základní kámen pro Národní divadlo. V letech 1869 - 1881 byly provedeny velké úpravy, při nichž byla sejmuta kamenná krytina a nahrazena cementovými deskami. Z této doby pochází portál a velká půlkruhová sklenutá okna. Na věži se nacházejí dvě původní sdružená románská okna se středovými sloupky.
V roce 1951 byl Říp prohlášen za státní přírodní rezervaci, sloužící k všestrannému přírodovědeckému výzkumu. V letech 1966 - 1974 byl opraven celý plášť rotundy a obnoven původní tvar a místění oken.
Od roku 1963 je Říp s rotundou národní kulturní památkou. V rotundě je památník českého státu. Ve čtyřech opukových schránkách je uložena pršť z bojiště u Chlumce, z husitského bojiště u Ústí nad Labem a z památníku Terezín a na Dukle. Plastika v apsidě symbolizuje přeměnu kočujících Slovanů v usedlý zemědělský lid.