Hora Matky Boží
Hora tyčící se nad městem Králíky byla v době třicetileté války bez porostu a říkalo se jí Lysá. Roku 1633 vypukl v Králíkách mor, kterému padlo za oběť mnoho obyvatel. Na horu přicházela velká procesí vedená většinou děti, která zde vykonávala modlitby a zpěv Mariánských písní. Mezi nimi byl i malý Tobiáš Jan Becker, který si už jak malý umínil, že až vyroste, postaví zde kostel. Roku 1680 vypukl další mor a procesí putující na Lysou horu byla čím dál větší. Když už byl Tobiáš knězem, při-pomněl mu tehdejší králický farář Schliemann jeho dětský slib. Tobiáš si poté vyžádal povolení biskupa a roku 7. září 1696 byl na Lysé hoře v nadmořské výšce 765 metrů položen základní kámen kostela.Již roku 1700 byla stavba dokončena a 21. srpna téhož roku byl kostel vysvěcen a byl sem přinesen milostný obraz Panny Marie. Podle něj poté toto poutní místo dostalo svůj název Hora Matky Boží. O rok později se Tobiáš stal královéhradeckým biskupem a v témže roce položil základní kámen kláštera. Roku 1704 byly postaveny ambity s věžemi v rozích. O rok později byla vysázena alej podél cesty od Králík a o rok později bylo podél této aleje postaveno osm kaplí. Stavba kláštera byla dokončena roku 1710 a v témže roce byla na nádvoří ambitů postavena kaple Svatých schodů. Duchovními se stal řád servitů. Roku 1723 již zde bylo zaznamenáno 100.000 poutníků.
V noci ze 7. na 8. srpna 1846 udeřil do kostela blesk a celý kostel vyhořel. Po požáru se toho příliš nedochovalo. Zachráněna byla Křížová cesta a také milostný obraz. Již roku 1847 byl kostel obnoven, ale výzdoby se dočkal až koncem 19. století. Od roku 1850 stál v areálu kláštera také Poutní dům, který zde byl postaven za účelem občerstvení a noclehu. Od roku 1883 byli duchovními správci toho místa redemptoristé. Jelikož Hora Matky Boží leží v pohraničí, byli duchovní i poutníci většinou Němci.
Roku 1901 byl Poutní dům prodán řeholníkům. Budova se poté dočkala rozsáhlé rekonstrukce, při které byla většina původní stavby zbořena a poté opět postavena. Po dokončení stavby byl dům dne 15. srpna 1902, při hlavní pouti, vysvěcen. Po roce 1945 museli Němci území opustit a německé duchovní nahradili Češi. Ti zde však vydrželi pouze do roku 1950. V noci ze 13. na 14. srpna 1950 totiž byli nařízením komunistické vlády příslušníci řeholí odvlečení a přesunuti do centralizačních klášterů. Jedno takové zadržovací místo se nacházelo také zde. Poté tu až do roku 1960 pod dozorem státních zmocněnců žili a těžce pracovali duchovní různých řádů. Roku 1960 dostali všichni možnost odejít do duchovní správy. Ti, co nedostali souhlas, odešli do civilního zaměstnání. Budovu kláštera převzala Česká katolická charita a 12. října sem byly převezny Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie. V těch dobách byl již klášter v dezolátním stavu a jediné, co zůstalo zachováno, byly sochy od žáků Matyáše Bernarda Brauna umístěné v kaplích v aleji. Za sester byly sochy přemístěny do ambitů. Od roku 1968 byl klášter přístupný veřejnosti. Sestry postupně započaly s obnovou kláštera, ale protože se jednalo o sestry v důchodovém věku nebo o sestry nemocné, obnova postupovala pomalu. Po roce 1970 byla zahájena také obnova kostela a poutního areálu. O dva roky později byl celý areál vyhlášen za Státní kulturní památku. V letech 1981 – 1983 byl zrestaurován barokní vstup před hlavním vchodem. Fasády budov však byly na příkaz úřadu pro památky zrekonstruovány nekvalitním materiálem proto v letech 1982 – 1984 proběhla nová oprava fasády. Roku 1984 byly odlity dva zvony, o rok později byly posvěceny nové varhany a v letech 1986 – 1988 byly pozlaceny oltáře. Po listopadu 1989 začali Horu Matky Boží navštěvovat potomci Němců, kteří zde v minulosti žili a roku 1990 se na Horu Matky Boží vrátili redemptoristé. Roku 1993 byl obnoven také Poutní dům.
V roce 2002 z kláštera odešly Sestry Neposkvrněného Početí Panny Marie a poté se zde rozrostla komunita redemptoristů. Možnosti přístupu jsou dva. Jedna z nich je tradiční, leč o poznání náročnější. Jedná se o zmiňovanou 1,5 kilometru dlouhou cestu lemovanou alejí a osmi barokními kaplemi. Snadnější přístupová cesta vede po 5 kilometrů dlouhé serpentýnové silnici, po které se lze dostat až na parkoviště u kláštera.