Peru - Tambomachay

Tambomachay, jinak také Tambomach'ay, Tambo Mach'ay, Tampumach'ay, Tampu Mach'ay, Tampumachay, Tanpumachay, španělsky také El Baño del Inca, tedy „incké lázně“, přezdívané také „pramen věčného mládí“, je peruánské archeologické naleziště pocházející z doby Inků, které se nachází v regionu Cusco asi 8 kilometrů severně od města a 1 kilometr od pevnosti Puka Pucará. Název je odvozen ze slova tampu, což lze přeložit jako hostinec, penzion či ubytovna, a slova mach’ay, což znamená jeskyně, ale také místo k odpočinku.

Komplex byl pravděpodobně postaven za vlády devátého Inky Pachacuti Yupanqui jinak zvaného také Pachakutiq Yupanki nebo Pachacutec. Sloužil zřejmě k odpočinku Inků jako lázně, možná také k zavlažování obranných komplexů níže v údolí nebo k rituálním účelům.

Tambomachay leží v nadmořské výšce 3.700 metrů a zaujímá rozlohu 437 metrů čtverečních.

Naleziště je pozoruhodné především svou architektonickou dokonalostí a dokonalým opracováním a sestavením kamenů. Areál Tambomachay sestává z mnoha různých kamenných částí, zdí, teras, akvaduktů a kanálů. Převýšení voda zdolává soustavou vodopádů. Dopravu vody zajišťují dva hlavní akvadukty, které zajišťují udržení čistoty vody. Ta pochází z pramene v nejvyšším patře komplexu, pramen je vidět v malé boční místnosti. Voda je systémem kanálů dopravována do zásobníku v dolní části. Hlavní zeď Tambomachay je 15 metrů dlouhá a 4 metry vysoká, zdobená čtyřmi lichoběžníkovými 2 metry širokými výklenky na poslední terase. V boční stěně se nacházejí dva další velké výklenky. V přední části se nacházejí dvě řady zdí a pozůstatky velké kruhové věže, která sloužila k obraně a komunikaci.

Další fotky