Argentina - Buenos Aires

Buenos Aires je hlavní a největší město Argentiny. Leží v její severovýchodní části na břehu řeky Río de la Plata, v nadmořské výšce 25 metrů a zaujímá rozlohu 202 kilometrů čtverečních. Má necelé 3 miliony obyvatel, kterým se říká porteños, tedy lidé přístavu. Buenos Aires je po São Paulu druhá největší metropolitní oblast v Jižní Americe a s více než 15 miliony obyvatel třetí největší aglomerací v Latinské Americe.

Roku 1324 přišli do oblasti katalánští misionáři a jezuité a založili své sídlo na kopci nad dnešním městem. Pojmenovali ho Buen Ayre, jinak také Bonaria. Během obléhání Cagliari byla roku 1335 na vrcholku postavena svatyně Svaté Marie.

První jméno Santa Maria de los Buenos Aires, tedy Svatá Panna Maria Dobrého Větru, dali městu španělští námořníci. Při oficiálním založení města 2. února 1536 ho velitel španělské expedice Pedro de Mendoza nazval Ciudad de Nuestra Señora Santa María del Buen Ayre, tedy Město naší Nejsvětější Panny Marie Dobrého Větru. Město se nacházelo v místech dnešní čtvrti San Telmo. Na osadu však opakovaně útočili domorodci a roku 1541 donutili osadníky osadu opustit. Roku 1580 zde byla Juanem de Garayem, který se po řece plavil z dnešní Paraguaje, založena druhá osada s přístavem pojmenovaná Ciudad de la Santísima Trinidad y Puerto de Santa María del Buen Aire, tedy Město Nejsvětější Trojice a Přístav Nejsvětější Panny Marie Dobrého Větru. Město bylo od počátku závislé na obchodu. V roce 1591 byl založen dominikánský klášter.

Roku 1604 došlo k založení františkánského kláštera. Město v té době mělo asi 600 obyvatel. V roce 1611 vznikla mužská nemocnice. Roku 1620 se Buenos Aires stalo hlavním městem stejnojmenné provincie. V roce 1671 byla slavnostně vysvěcena zdejší katedrála. V 17. století začala být běžně používána krátká podoba jména ve tvaru Buenos Aires.

Roku 1711 byla postavena budova Cabildo, v roce 1720 kostel Recoleta a 1727 kostel San Miguel. V roce 1743 byla založena ženská nemocnice a o rok později klášter Las Monjas. Roku 1749 byl založen klášter San Juan a v roce 1752 byla postavena nová katedrála. Roku 1755 byla založena škola pro ženské sirotky a v roce 1768 byl postaven kostel Merced. Král Karel III. v 18. století zmírnil omezení obchodu a prohlásil Buenos Aires za otevřený přístav. Vzniklo Místokrálovství Río de la Plata a Buenos Aires se roku 1776 stalo jeho hlavním městem. Pravidla volného obchodu vešla v platnost roku 1778, obyvatelé však přesto byli stále více přesvědčeni, že je nutná nezávislost na Španělsku.

Na počátku 19. století se pokoušeli o invazi Britové a roku 1806 město napadli. Místokrál Rafael Sobremonte označil město jako hlavní a po osvobození armádou z Montevidea hlavním městem zůstalo. Novým místokrálem se stal Santiago de Liniers, pod jehož vedením se podařilo odrazit další britský pokus o invazi roku 1807. Postupně probíhaly různé politické změny a ozbrojené konflikty, Liniers byl nahrazen novým místokrálem Baltasarem Hidalgem de Cisnerosem, který byl ale také odstraněn. Ve dnech 18. – 25. května roku 1810 došlo k takzvané Květnové revoluci, která je dnes slavena jako státní svátek, a odstartovala Argentinskou válku o nezávislost. Roku 1810 byla také založena státní knihovna a v následujícím roce byl na náměstí Plaza de Mayo postaven monument Pirámide de Mayo. Nezávislost na Španělsku byla vyhlášena roku 1816 a následoval rychlý rozvoj města. V roce 1821 byla založena univerzita, v následujícím roce hudební akademie, severní hřbitov a došlo k přejmenování ulic. Roku 1823 bylo založeno muzeum, roku 1832 anglický hřbitov, 1833 viktoriánské divadlo a roku 1838 skotský kostel. Dne 28. května 1838 započala francouzská blokáda města a trvala až do roku 1840, v letech 1845 – 1850 proběhla anglicko-francouzská blokáda. Buenos Aires oběma odolalo, ale v roce 1852 bylo postiženo epidemií žluté zimnice. V letech 1853 – 1860 bylo hlavním městem stejnojmenného státu a rychle se rozvíjelo, byla postavena například burza, školy, založeny parky, různé instituce a spolky. V roce 1857 bylo otevřeno divadlo Colón, roku 1860 postaven kostel Santa Catalina, 1862 arcibiskupský palác a v roce 1865 bylo otevřeno nádraží Constitución. Roku 1867 postihla město epidemie cholery a roku 1870 a 1871 dvě epidemie žluté zimnice. Roku 1880 se město oddělilo od provincie Buenos Aires a stalo se hlavním městem Argentiny. V roce 1882 bylo postaveno národní divadlo, roku 1888 došlo k založení zoologické zahrady a v roce 1893 byla postavena radnice. Roku 1898 byla otevřena botanická zahrada a postavena Casa Rosada, sídlo prezidenta. Do Buenos Aires přicházelo mnoho imigrantů z Evropy, ke konci 19. století zde žilo již téměř 700.000 obyvatel.

Na počátku 20. století již mělo Buenos Aires téměř 1 milion obyvatel. Byla postavena kongresová hala, palác San Martín, justiční palác, v roce 1913 byla uvedena do provozu první linka metra. Roku 1914 mělo Buenos Aires již 1,5 milionu obyvatel. Počet obyvatel i nadále prudce rostl, což přinášelo i problémy. Klíčovou byla demonstrace 17. října 1945 na Plaza de Mayo. Přesto mělo město v roce 1947 už téměř 5 milionů obyvatel. V roce 1951 se zde konaly první Panamerické hry. Roku 1955 proběhly ozbrojené konflikty, 16. června bylo bombardováno náměstí Plaza de Mayo a zahynulo 364 lidí, 16. září proběhla revoluce, která sesadila prezidenta Juana Peróna. Různé demonstrace a konflikty pokračovaly i nadále, roku 1972 vybuchla bomba v hotelu Sheraton, roku 1975 v divadle, 24. březen 1976 přinesl státní převrat, ale různé konflikty pokračovaly. Roku 1978 město hostilo dvě fotbalová mistrovství. V 80. letech byla postavena obchodní centra, roku 1982 a 1987 navštívil město papež Jan Pavel II. Roku 1994 při teroristickém útoku na židovské centrum zahynulo 85 lidí.

Ani s příchodem nového tisíciletí se městu nevyhýbaly tragédie – 30. prosince 2004 zemřelo téměř 200 lidí při požáru nočního klubu República Cromañón, 22. února 2012 pak 51 lidí při havárii vlaku.

Kvůli jedinečné architektuře se městu často přezdívá „Paříž Jižní Ameriky“. Centrem města je náměstí Plaza de Mayo, v jehož čele stojí prezidentský palác Casa Rosada, na jeho opačném konci v rohu metropolitní katedrála, najdeme zde i budovy Cabildo.

Od Plaza de Mayo vede ulice Avenida de Mayo až k náměstí Plaza del Congreso, kde se nachází budova Congreso de la Nación, tedy Národní shromáždění, a Monumento a los dos Congresos, tedy pomník Dvou kongresů.

Avenida de Mayo přibližně ve své polovině křižuje hlavní třídu Avenida 9 de Julio. Přímo na ní najdeme na náměstí Plaza de la República obelisk, v jeho blízkosti je také Theatro Colón, což je jedno z největších světových operních divadel.

Nedaleko severního konce Avenida 9 de Julio se nachází hodinová věž Torre Monumental nebo hřbitov Cementario de la Recoleta, na kterém se nachází například hrob Evity Perón.

Severozápadně od centra se nachází čtvrť Palermo, kde najdeme především kulturní památky, například zoologickou či botanickou zahradu, růžový sad a různá hřiště.

Jižně od centra se nachází čtvrtě San Telmo a stará přístavní čtvrť La Boca, ve které je vyhledávaná především pestrobarevná ulička Caminito a fotbalový stadion klubu CA Boca Juniors.

Další fotky