2015-05-16 - ČR, Kočičí kameny

Datum: 16. 5. 2015
Země: Česká republika
Město: Lázně Libverda/Bílý Potok
Místo/název: Kočičí kameny
GPS parkoviště: 50.890166, 15.219626
GPS nástupu: 50.886744, 15.231025
Typ: Via Ferrata/Klettersteig
Obtížnost: B/C

Kočičí kameny jsou malý skalní útvar nedaleko jizerskohorské chaty Hubertka. Ferrata tu byla vybudována v roce 2014 i přes nevoli pravověrných horolezců, které sice chápu, ale doba je prostě taková.

Nástup na ferratu je z nejnižšího místa skály, při příchodu od Hubertky je tedy potřeba skálu obejít. Lano začíná až kus nad zemí, se svými 170 cm jsem měla rezervu jen odhadem 5 cm, abych na něj vůbec cvakla karabiny. Lano odtud vede přímo vzhůru po ploché skalní stěně. Pod skalním převisem se stáčí doprava a traverzuje pod převisem až ke skalní štěrbině, v níž roste strom. Dá se tu trochu odpočívat. Pak traverz pokračuje dále doprava a za roh, kde až ke skále sahá větev sousedního stromu, která může trochu překážet. Ale dá se tu poměrně pohodlně stát a trochu odpočívat. A pak zase následuje traverz doprava až k další skalní štěrbině, v níž je elegantně zaklíněn kámen. Od ní je to jen kousek na plošinu, kde se cesta rozdvojuje.

Jako první jsme lezli tou od pohledu obtížnější trasou, tedy tou vpravo, která byla, jak jsme pochopili, doplněna až dodatečně. Lano vede šikmo vzhůru podél spáry, ve které se dá docela pohodlně stát a lézt. Pak ale lano zamíří přímo vzhůru přes takový maličkatý převis, nic extra složitého, ale jak jsem stála ve spáře pod ním a snažila se natáhnout k dalšímu kotvení lana a přecvaknout karabiny, pěkně jsem si o jeho dolní část odřela holeň :-). V horní části pak překáží větev stromu, už je ulomená, ale i tak jsem o ní zavadila. Tady je lano ve svém nejvyšším bodě, pak následuje sestup přes skalní štěrbinu na malou plošinu, kde je vrcholová kniha. Zápis jsem učinila, leč se špatným datem :-). A pak už jen přímo dolů po ploché skále nebo tou štěrbinou, která se předtím přelézala.

Při druhém průchodu jsme v závěru zvolili levou trasu. Lano vede strmě vzhůru a lézt se dá buď po skále vpravo od něj nebo štěrbinou, ve které ale lano trochu překáží a klouže hlína. Tato část lana končí přímo u zábradlí vyhlídky, takže už není potřeba nikam slézat.

Vyjma ocelového lana na ferratě nenajdeme žádné další pomůcky jako například kramle. Kdo chce, může si tu docela hezky lézt přímo po skále a nic moc mu nebude překážet. S tím ovšem souvisí i hodnocení obtížnosti ferraty. Oficiálně se udává B, ale porovnám-li tuto ferratu s jinými se stejnou obtížností, a vezmu-li v úvahu, že podle stupnice UIAA je skála okolo stupně 4 a ferrata na skále tohoto stupně je v zahraničí běžně značena jako C, nelze, dle mého názoru, o čistém "béčku" mluvit. Přinejmenším pravá větev závěrečného výlezu je určitě obtížnost C a začátečník by mohl být nemile překvapen.