2015-07-06 - Rakousko, Drachenwand

Datum: 6. 7. 2015
Země: Rakousko
Město: Sankt Lorenz
Místo/název: Drachenwand
GPS parkoviště: 47.818702, 13.356245
GPS nástupu: 47.811426, 13.357636
Typ: Via Ferrata/Klettersteig
Obtížnost: C

Parkování je možné v obci Sankt Lorenz u Gasthof Drachenwand na parkovišti označeném jako "Klettersteigparkplatz". Nachází se tu cedule s vyznačenou trasou ferraty a základními informacemi. Od parkoviště dojdeme ke Gasthofu a následujeme značení - buď směr Drachenwand nebo přímo směrovku "Klettersteig". Nikam neuhýbáme a po několika minutách nás cesta zavede k lesní kapli. Po stezcce pokračujeme dál, místní značení by nás mělo dovést až pod skálu. Cestou musíme přeskákat po kamenech koryto říčky, na jaře nebo po deštích v něm může být voda. Přístup zabere asi 30 minut a překonává převýšení cca 150 metrů.

Pod skálou se znovu nachází informační tabule a místo, kde je možné se připravit k výstupu. Přesné umístění začátku ferraty nám není známo, protože nejspodnější část fixního ocelového lana je aktuálně zavalena kamením a kládami, zřejmě po nějaké velké bouřce. Jde po tom docela bez problémů vyšplhat o trochu výš a až tam se bezpečně cvaknout na lano.

Výstup začíná dvěma žebříky, podél kterých může téct vodopád, je-li voda. Nad žebříky nás lano zavede ke korytu říčky nad vodopád, kde je nutné říčku překonat a korytem se dostat na protější skálu. Je-li v říčce voda, musí to být přinejmenším veselé, v horším případě asi i obtížné či nebezpečné, vymleté koryto docela klouže i suché :-). Výhled do kaňonu je ale parádní a na druhou stranu na Mondsee taktéž. Lano nás dovede až ke kamzíkovi a pak pomalu přichází i nějaké to lezení po strmější skále. Protáhneme se užší skalní rozsedlinou Lezecké úseky se střídají s mírnějšími pasážemi, kde se dá i sednout ve stínu několika borovic, chvíli odpočívat a užívat si výhledy. V jednom místě se lano větví, přičemž snad všichni pokračují pravou odnoží, která vede kolem skalní věže k lanovému mostu překonávajícímu propast. Ta levá po žádném mostě nevede, takže je méně atraktivní a méně lezená, nicméně od pohledu trochu obtížnější, prý je zde jediný C/D úsek, takže zdolání mostu je snazší. Na protější straně mostu je ke skále ukotvená lavička nesloužící ani tak k odpočinku, jako prostě k posezení s krásným výhledem a pořízení netradičních fotek - už jsme totiž tak vysoko, že výhled odtud je opravdu úchvatný. Nad mostem následuje možná nejprudší část celé ferraty a nějaký ten C-úsek, v jednom místě je skála dost plochá a strmá. Pak nás už čeká ten pravý "dračí hřbet", kde se prolezeme po hřebeni až k vrcholovému kříži, přičemž vyloženě jednoduchá místa se střídají s nějakými B/C. Kousek pod vrcholem je i kniha, do které můžete učinit záznam.

Ferrata je orientovaná na cca jihovýchod, takže za slunečného počasí je to trochu výheň. Není tu žádný vyloženě obtížný úsek, ty nejtěžší části jsou zajištěné kromě lana i kramlemi. Lezení opravdu připomíná překonávání dračího hřbetu, kde se mírnější pasáže střídají se strmějšími. Skála je pěkně členitá, všude jsou spousty stupů a chytů. Pozor však na to, aby vám některý nezůstal v ruce, skála se docela láme a je tu spousta volného kamení, takže také pozor na to, které případně může spadnout shora. Ferrata je docela frekventovaná a byť míst na předejití je všude spousta, ne všichni budou ochotni vás před sebe pustit. Převýšení samotné ferraty je cca 400 metrů a její zdolání vám v závislosti na vašem tempu a hlavně na tempu ostatních lezců zabere tak 2 - 3 hodiny. Nám s častým čekáním na dva lezce před námi a nějakým tím focením výstup trval 2:45.

Od vrcholového kříže lze pokračovat pouze jednou stezkou, která je navíc značená. Dovede vás až k Drachenloch, což je skalní okno, kterým je vidět na Mondsee.

Obtížnější než výstup ferratou mi přijde sestup. Do údolí vede úzká pěšina, je hodně strmá, plná bořivého a kluzkého prachu, listí, volných kamenů. Zavede vás nejprve do údolí říčky, odkud je potřeba vystoupat do protisvahu a pak znovu sestupovat odlehlou stranou. V horní části není vůbec nijak zajištěna, v nižších partiích je stezka na některých místech zpevněna, doplněna o žebříky a schůdky nebo ocelová lana. V nejspodnější části už jsou žebříky pěkně strmé. Na jaře se zbytky sněhu nebo po větších deštích tu dost reálně hrozí uklouznutí s následným skluzavkovým sešupem kamsi do propasti... Trval nám 1:30.