CZ-MILKA.net

2018-07-01 - ČR, Slánská hora

Co jsme začali víc hrát golf, už tolik na ferraty nejezdíme. Přece jen golfových hřišť je u nás mnohem víc, než ferrat a je to tedy časově méně náročné. Po téměř dvouleté pauze jsme se ale přeci jen rozhodli vyrazit. V roce 2015 totiž vznikla nová ferrata ve slaném na Slánské hoře.

Cest je zde několik, my jsme si vzhledem k obtížnosti vybrali Spirálu (obtížnost C) a Richtrovku (B/C). Pak je zde ještě Cesta přátelství (B/C), zbytek už jen pro zkušené – Enšpígl (C/D), Masochyst a Slánská promenáda (obě D/E).

Jako první jsme, dokud máme dostatek sil, vyrazili na Spirálu. Jak její název napovídá, je opravdu spirálovitě obtočená okolo skalního bloku. Na to, jak je skála vysoká, je ferrata na české poměry překvapivě dlouhá, prý 70 metrů. Je to takový stoupající traverz, na několika místech docela náročný na ruce a s ne zrovna pohodlně a luxusně umístěnými stupy. Trochu to klouže. Nic dramatického, ale pro začátečníka to fyzicky i psychicky náročné je. Na opačné straně skály je možnost lézt po skále protější/vedlejší, ale zase na vrcholku skály vyřešit návrat na hlavní skalní blok. Pak jen kousek dojít ke skalní průrvě a po jejím překonání učinit zápis do vrcholové knížky. Pokud je v ní místo…

Odtud vede cesta do komínu. Lano je tažené pro začátečníky dost nešťastně trochu bokem, takže lezení pouze po jedné skále je problém, aspoň mě to pořád táhlo těžiště někam, kam jsem nechtěla. Nutné je tedy komín opravdu lézt jako komín, tedy rozporem. Jenže když jste to nikdy nedělali, není to zrovna ideální místo na zkoušení. Takže jsme to nevylezli, vrátili se dolů a vzali to přes lanový most „Summit bridge“ na opačnou stranu a odtud lehoučkou skalní průrvou na vrchol.

Hlavní problém komínu ale vidím v tom, že do něj vedou i obě cesty obtížnosti B/C, tedy Richtrovka a Cesta přátelství. A ten komín je přinejmenším C, spíše bych to viděla na C/D. Lehce to poznám na sobě – obtížnost C totiž přelezu, občas s menšími problémy, C/D přelezu, občas s většími problémy a 2× jsem to musela vzdát – jednou na Riesenboulder a podruhé právě tady, obtížnost D ani nezkouším… Takže tenhle komín vidím jako past na začátečníky.

Z vrcholu Slánské hory jsme sestoupili znovu pod skálu a rozhodovali se mezi Richtrovkou a Cestou přátelství. Druhá zmíněná má snad převislý nástup, nějaký pán se z toho místa vracel a na internetu jsou fotky, kterak odtamtud spouštěli nějakou začátečnici. Převisy přitom všichni značí jako C/D, pokud jsou maličké a dobře zajištěné, tak, dejme tomu, C. Ale je pravda, že třeba Nonnensteig (Jeptiška) má pěkný převis a přitom celá ferrata je taky B/C…

Zvolili jsme tedy Richtrovku, která je i delší. Oproti Spirále je také o dost jednodušší, stupy a chyty jsou zřetelnější, větší a pevnější. Oficiálně ale končí u toho komína. Takže jsme z ní uhnuli dříve na lanový most „Karls Bridge“, po kterém jsme se dostali opět k té jednodušší průrvě.

Největší úskalí osobně vidím ve značení obtížnosti. Nevím, jak jsou na tom obtížnější cesty, ale na základě vlastních zkušeností bych zdejší Enšpígl, pokud se budu dívat jen na obtížnost C/D, měla přelézt. Při pohledu na skálu mě to ale ani nenapadlo… Pro začátečníky je problém zmiňovaný komín. Myslím, že po načerpání fyzických sil bych ho na několikátý pokus vylezla. Jenže to bych tam musela být sama a mít času, kolik je potřeba. Takhle jsem to prostě vzdala. Výhodou naopak je, že je tu i možnost jistého „úniku“ po mostě a průrvou. Ani tato varianta není nejjednodušší, pokud má někdo trochu respekt z výšek. Ale nevyžaduje fyzickou zdatnost, takže nehrozí uvíznutí lezců ve stěně.

A moc se mi nelíbí ani křížení lan Spirály a Richtrovky na jejich začátku. Je potřeba na nástupu koordinovat kdy kdo kudy poleze, aby se lezci nesešli právě v tom křížení a začátečníci se hned na začátku nevyčerpávali čekáním.

Každopádně ale Slánská hora super, hlavně je to kousek od Prahy a k dispozici 6 různých cest, takže možnost si ferraty přinejmenším vyzkoušet.