2018-06-05 - Prague City Golf Zbraslav

Začátkem června se koná celosvětový „Women’s Golf Day“, jehož se Česká republika zúčastnila poprvé, jak jsem dohledala, asi v loňském roce. Loni jsem akci zaregistrovala na poslední chvíli, a tak jsem tomu moc nevěnovala pozornost. Ale protože jsem dala „like“ stejnojmenné skupině na Facebooku, věděla jsem letos o akci v dostatečném předstihu. Přesto to ale vypadalo, že Praha a okolí cílí jen na golfové začátečníky a jejich první seznámení s golfem. A já se snažila najít něco, kde by se zabavila nejen kamarádka, která si chtěla s golf vyzkoušet, ale samozřejmě i já.

Nakonec jsem skoro na poslední chvíli zaregistrovala, že na Prague City Golf Zbraslav budou mít ženy možnost si celý den zahrát zdarma. A protože kamarádka to nakonec kvůli mnoha povinnostem vzdala a já naopak měla uplynulý víkend částečně pracovní, usoudila jsem, že je potřeba si ten víkend vynahradit.

Dorazila jsem asi 40 minut před začátkem hry, přihlásila se na recepci a vyrazila na cestu k 1. odpališti. Je to dálka, nutno projít mezi podélnou hlavní budovou a velkým puttovacím greenem Himalayas, vedle nějž se pak nachází malý puttovací green na rozehrání. Poslala jsem do jamky pár míčků a pokračovala dál ke greenu chippovacímu, kde jsem také vyzkoušela pár ran. A nakonec došla k „warming up“ drivingu, kde je automat na míčky – 12 míčků za 20 Kč. Driving slouží taktéž pro rozehrání před začátkem hry. Jako na potvoru jsem žádný míček neměla, tak jsem se rozcvičila jen „na sucho“.

A pak už jsem došla na odpaliště 1. jamky, kde jsem zfinalizovala přípravy a počkala, až tři hráčky přede mnou jamku dohrají a nadejde čas na můj začátek. První jamka vypadala jednoduše a hned první rána se mi povedla moc pěkně, stejně tak ty další, takže jsem na prvním čtyřparu začínala se 6 ránami. Na odpališti druhé jamky jsem musela docela dlouho čekat, protože hráčky přede mnou odpálily vlastně teprve ve chvíli, kdy já jsem dohrála 1. jamku. Na 2. jamce už přibyly bunkery a stejně tak mírné směřování fairwaye doleva, tentokrát mi stačilo 7 ran.

Když jsem došla na odpaliště 3. jamky, všechny tři hráčky tam na mě čekaly s tím, že prý mě pustí. Ne, že bych nebyla ráda :-), na druhou stranu to spolehlivě způsobilo, že tuto jamku pokazím. Samozřejmě šlo zrovna o třípar, takže jsem nejdřív zahrála do „červeného písku“ (tzv. sandy waste) na pravé straně, odkud jsem se sice v pohodě dostala, ale další rána skončila v rougovém ostrůvku uprostřed fairwaye, který snad obrůstal nějakou skálu či co, takže jsem se na green dostala až na 6. ránu a ještě potřebovala 3 putty.

Ale pak už jsem měla před sebou pohodové volno, nikde nikoho a také první pětipar. Úzký, ale přehledný, jen s pekelně chráněným greenem, že ani na vlaku vidět nebylo :-). Ale protože se mi zase začalo dařit, dostala jsem se na green 5. ránou a celkově mi jich stačilo 7, což je možná můj vůbec nejlepší výsledek na pětiparu.

Když jsem mířila na odpaliště 5. jamky, zastavil mě maršál kvůli kontrole. Byl trochu zmatený, že prý si myslel, že hraju společně s těmi třemi dalšími hráčkami, ale v systému to měl správně, jen že jsem je tedy předešla. Na 5. jamce probíhalo sekání trávy kolem bunkerů. Greenkeepeři se o dění na hřišti moc nestarali, jen po očku hlídali, že se chystám odpalovat, ale že by přestali sekat nebo se třeba dokonce šli schovat za strom, to ne. Takže jsem samozřejmě ve snaze je netrefit skončila až na 9 ranách.

Na šesté jamce jsem zkazila první odpal, tak jsem zahrála provizorní míč, který ale nakonec nebyl potřeba, první míček jsem našla hned. Pobavily mě zdejší malé kulaté hluboké bunkery. Těm se mi ale povedlo vyhnout a do jamky jsem nakonec míček dostala 9. ránou. Sedmá jamka je zdejší nejdelší pětipar a samozřejmě mi sebrala iluze, že bych už taky jednou mohla zahrát všechny jamky jen na jednociferné výsledky. Ale kdo to umí, může si tu zahrát „longest drive“ :-). Na greenu jsem skončila 7. ránou, celkově ale zapsala 10 ran.

Osmá a devátá jamka jsou spíš kratší. Třípar jsem první ránou trefila v podstatě na green, míček mi skončil na foregreenu jen pár centimetrů od jeho okraje. Jenže pin pozice téhle jamky velela, že jamka je navrtaná až v zadní části greenu, takže jsem potřebovala 3 putty a celkově zapsala 5 ran. To devítka je taky spíš kratší, ale čtyřpar. Zase tam byl chlápek se sekačkou, tentokrát ale dost stranou, takže mě nestresoval a na jamku mi stačilo 6 ran.

A někde tady asi moje hlava i tělo usoudily, že už jsme hráli golf dost. Ačkoli bylo polojasno a sluníčko občas zalezlo, bylo strašné horko. Pomalu se o mě pokoušel hlad, ale na svačinu jsem neměla chuť, a samozřejmě jsem začala být unavená. Navíc jsem došla dva hráče přede mnou a čekání na odpališti 10. jamky jsem si krátila pozorováním velké tragédie ze zvířecí říše v podobě bažanta loveného kocourem, která nakonec skončila kapitulací kocoura.

Při hraní 10. jamky jsem poprvé zavítala do bunkeru, ale na jeho opuštění jsem potřebovala jen 1 ránu. Jenže na greenu jsem potřebovala hned 4(!) putty, takže jsem zapsala 10. Abych hned na další jamce zase hrála z bunkeru a protože „opakování je matkou moudrosti“, tak hned 2×. Na greenu bych bývala i tak skončila 7. ránou, jenže míček se mi skutálel za green, na asfaltovou cestičku, odkud jsem si ho musela beztrestně dropnout a pak se odtamtud dostat zase zpátky „nahoru“, což ve skutečnosti bylo tak vysoko, že jsem na vrchol greenu ani neviděla. K tomu celému 3 putty a máme tu hned krásných tragických 13 ran…

Trochu jsem to vylepšila na 12. jamce, která je také čtyřpar a navíc s dost šíleně umístěnými bunkery i ostrůvky roughu, že jsem ani nevěděla, jak se z toho bludiště dostat :-). A to vypadala v plánku tak mírumilovně… Takže výsledek 8 beru :-).

A pak přišla 13. jamka, taková podkova okolo vody, k tomu bunkery, zdálo se to na mě moc složité. A přitom až ke greenu to šlo hladce, i když jsem jednou skoro hrála do vody a míček se mi tam schoval pod list, takže jsem ho našla až na 2. pohled. Mohla jsem být 5. ranou na greenu, místo toho jsem skončila v bunkeru. Takovém hlubokém kráteru, ze kterého nevedla ven žádná „mělká cesta“ :-). Čtyři rány mě to stálo, pak ještě jednu na green a další 3 putty, takže tu máme podruhé krásných tragických 13… A pánové přede mnou mi utekli, ti za mnou mě začínali docházet. Fuj.

Na další jamce byla zase (!) údržba, tentokrát měli sluchátka proti hluku a hráčů si vůbec nevšímali, takže křičet na ně při nepovedeném odpalu by nemělo moc význam. Bylo tedy nutné to vzít okolo nich oklikou. Na green jsem se dostala na 7. ránu, ale ještě jsem potřebovala (zase) 4 putty.

Na patnácté jamce jsem skončila v kraji vodní překážky, odkud ale nešlo hrát, míček jsem tedy vylovila z vody a s jednou trestnou si ho dropla, takže jsem se na green dostala na 8. ránu, ale potřebovala jen 2 putty.

No a pak už to byla pohoda, nejen že jsem zase definitivně došla skupinu přede mnou, a to až tak, že jsem přicházela na odpaliště, když oni odpalovali, protože zase oni došli čtyřčlenný flight před nimi, ale v podstatě mě došli i ti za mnou, takže nebylo kam spěchat a nastala pohoda. Tříparovou šestnáctu jsem i pod dozorem hráčů přede mnou odehrála za 4 a to jen proto, že jsem, já střevo, pokazila naprosto pohodový pitch na green, takže místo jednoho puttu jsem potřebovala dva.

Sedmnáctou jamku opět okupovaly sekačky na trávu, tady sice chlápci při naší hře přestávali sekat a dávali pozor, ale tak zas když na mě koukají, taky mi to nejde :-). Takže 2 trochu pokažené rány a celkový výsledek 7.

Na poslední jamce jsme se skoro sešli všechny 3 flighty, byla jsem tam dřív, než ti přede mnou stihli odpálit a ti za mnou také ještě před mým odpalem. Ten jsem pak pod jejich dohledem pochopitelně trochu pokazila a na závěr zapsala 5 ran.

Jamka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 1-18
PAR 4 4 3 5 4 4 5 3 4 5 4 4 5 4 4 3 4 3 72
Délka (m) 298 336 127 382 265 246 503 113 276 390 276 241 381 344 280 117 237 126 4.938
Výsledek 6 7 9 7 9 9 10 5 6 10 13 8 13 11 10 4 7 5 149