CZ-MILKA.net

2016-09-24 - Hluboká nad Vltavou

Hluboká nad Vltavou. Hřiště, kde jsme se, byť s odstupem pěti let, oba s golfem seznámili, kde jsme absolvovali první kurzy a kde jsme se poprvé dostali na hřiště, i když bylo jen veřejné. S respektem a obdivem jsme si vždycky prohlíželi zdejší mistrovské hřiště a chodili kolem něj div ne po špičkách... :-) Složení golfové zkoušky mělo logicky za následek, že jsme to obdivované hřiště chtěli navštívit.

Cesta trvající 2,5 hodiny a já nevím, jak je možné, že jsme sem v minulosti jeli tolikrát. Dorazili jsme asi hodinu před rezervovaným časem a využili jsme jí k tréninku.

Ve 13:40 přišel čas odpálit první míček. Z klubovny se naštěstí (snad) nikdo nedíval :-), zato my jsme se měli na co dívat - s každou další jamkou byl výhled na zámek Hluboká hezčí a hezčí. Možná to chtělo se víc soustředit na hru, těžko teď ospravedlním svých 17 ran na 4. jamce s PARem 3 :-). Stačilo 2× zahrát do vodní překážky a mít „trochu“ problém se s tím vypořádat. Ještě že jsme měli takový náskok a já to mohla dohrát, i takovým fiaskem se člověk učí. Hned na 5. jamce jsem si chuť vylepšila, když jsem zahrála bogey. A pak následovala série šesti hrozných jamek, na jedné jsem se málem přiblížila výsledku ze čtyřky. A to se na většině z nich zpočátku zdálo, že by naopak výsledek mohl být dobrý. Z nějakého zvláštního důvodu (teď zpětně mi přijde, že to bude tím, že sluníčko přestalo tak strašně pálit) jsem se ale pak přeci jen rozehrála a na jamkách 12-15 sesbírala 14 stableford bodů, tedy vlastně polovinu mého celkového skóre. Konec už zase nijak extra nebyl, ale nějaké body přinesl.

Hluboká nezklamala svými výhledy na zámek, na které jsem se tak těšila, ale překvapila svou obtížností a spoustou vodních překážek, ve kterých jsem utopila neskutečnou spoustu míčků a kvůli trestným ranám jsem si nastřádala skóre o nějakých 10 ran horší, než bych si přála. Milým překvapením je značení hřiště. Takhle důsledné značení jsem doteď na žádném hřišti neviděla, sprejem jsou na zemi nastříkané hranice půdy v opravě... Trochu zjevením, ale snad spíše pozitivním, je zdejší maršál - je to snad jediný maršál, jakého jsem kdy na hřišti opravdu viděla i během rekreační hry. A o hřiště i hráče má očividně postaráno a naše začátečnická hra mu asi nijak zvlášt nevadila, byť nás viděl přímo v akci. Zatím tedy Hlubokou mezi oblíbená hriště nedávám, ale že se sem vrátím, až mi to půjde trochu lépe, to jsem maršálovi slíbit mohla... :-)