2018-05-08 - Benátky nad Jizerou

Jsou blízko, dobře dostupné, tréninkové míčky při zaplacené hře jsou zdarma a hřiště samotné je krásně přehledné jen s minimem vody. Toliko Benátky na Jizerou, kde se nám loni líbilo, tak jsme se sem na začátek sezóny vrátili.

Teetime jsme měli na 8:10, otvírají v 7:30. To je tak akorát, přijeli jsme asi v 7:20, připravili se, nahlásili na recepci, kde po nás (konečně) taky někdo chtěl vidět kartičky, a došli na odpaliště. Tam jsme každý na zahřátí odpálil půl kyblíku míčků, pak jsme trochu zaputtovali a v 8:05 už jsme stáli na odpališti 1. jamky. Chvíli jsme ještě počkali, než nadešel náš čas... Na webu jsem zjistila, že Miki má se svým HCP hrát z modrých odpališť, což ho nesmírně potěšilo a hned toho využil :-).

První jamka, pětipar, je zdejší nejdelší. Ale letos jsem na ní dokonce získala bod! Nejsem si jistá, jestli to náhodou není můj vůbec první bod na pětiparu... A body jsem sbírala až do 8. jamky a občas jich nebylo málo! Na 2. jamce jsem sice málem zahrála do autu, ale míček skončil na cestě, což mi umožnilo beztrestný drop, příhra na green se povedla, dva putty a odcházím se 4 ránami i 4 body. Čtyřparová třetí jamka je trochu méně přehledná a navíc zahnutá. Oproti jiným jamkám na jiných hřištích ale zahnutá málo. Stejně jsem to vzala zkratkou a hrála za 6, páni! Další dva čtyřpary už tak pěkné nebyly, greeny nebyly zrovna v ideálním stavu, takže občas byl míček neskutečně pomalý a jen z greenu jsem si odnesla třeba 4 rány (to byl případ 5. jamky, kde jsem hrála za 8, přičemž 4. rána byla na green a další 4 rány byly putty), ale body jsem na nich uhrála. A 4. čtyřpar v pořadí, jamka č. 6, se mi zase povedl za 6 ran, tedy 4 body. Sedmá jamka je jen třípar, ale zapeklitá, green je v podstatě ostrovní. S Mikim jsme oba zahráli do vody, ale zatímco jeho míček jsme nenašli, ten můj ležel na mělčině. A tak jsem se postavila na ohnutý rákos, který tam rostl a míček poměrně pěknou ránou z vodní překážky odehrála. Bohužel pak na greenu jsem zase honila míček tam a zpátky, ale celkových 6 ran byl úspěch. Osmá jamka by mě v minulosti děsila ve snech, protože z odpaliště je potřeba přepálit na mé poměry docela velkou vodu, ale stejně jako loni, i letos se mi to povedlo a míček jsem dopravila do jamky na 8. ránu. Ale taková hitparáda to není, protože na greenu jsem byla už 3. ránou a zbylých 5 ran prošustrovala na puttech! A jestli něco byla tragédie, tak to byla 9. jamka. Dala jsem si tam rychlou svačinu, která mě asi vyhodila z nějakého rytmu, euforie nebo co se to vlastně stalo, takže z poslední jamky první devítky jsem si odnesla nejhorší výsledek dne. A že je to pětipar mě zrovna neomlouvá, body jsem sice nečekala, ale takové skóre taky ne.

Že jsem nějaká rozhozená mi došlo hodně rychle, takže jsem se snažila srovnat. Rychle jsem dojedla jablko, napila se a pustila to z hlavy. Desátou jamku, zase pětipar, jsem sice opět nehrála na body, ale takový propadák už to nebyl. A pak už to začalo být o něco lepší, na čtyřparové 11. jamce jsem hrála zase jen za 6, přitom je v tom započítaná i jedna trestná rána. (Ne)překvapivě jsem opět pokazila následující třípar. Ve mě ty třípary vzbuzují nějaký tlak, protože vím, že bych mohla zahrát dobrý výsledek a to mě asi tak vystresuje, že to rovnou na odpališti pokazím. Tady jsem, na tuto hru dost atypicky, neskutečně pokazila ránu z odpaliště, tak jsem se radši rovnou s trestnou ránou vrátila na odpaliště než abych se pokoušela ten míček dostat z té šílené pozice. Navíc tam opravdu hodně foukalo, dokonce tolik, že mi vítr unesl score kartu, kterou jsem tam pak honila po hrišti, takže druhou ránu mi míček odnesl hodně vlevo a dohrávala jsem snad jen proto, že za námi nikdo nebyl. Ale pak zase přišla série jamek, které mi přinesly docela dost bodů - třináctku jsem pokazila a až v závěru na greenu, takže čtyřpar jsem hrála za 7. Následující třípar je zase přes vodu, narozdíl od 8. jamky ale voda není hned před odpalištěm, ale naopak před greenem. Vlastně přesně v tom místě, kam mi může míček doskákat, což se v podstatě stalo. Přes vodu jsem se ale nakonec dostala v pohodě hned 2. ránou, akorát ta byla z obavy trochu větší, takže míček přes green přejel. A skončil v prudkém svahu, na který bych snad potřebovala horolezecký úvazek a lano a pod kterým byl dole v hloubce několika metrů bunker, bonusově naprosto plný vody. Opět při mně stáli všichni svatí a míček jsem dostala na green a na 6. ránu až do jamky. Následovaly dva čtyřpary, ten druhý navíc trochu do kopce, ale výsledek byl zase dost slušný. Jamka č. 17 je poslendí pětipar, pro mě v podstatě bez šance na body. Tak jsem si trošku spravila chuť alespoň na poslední jamce, dalším čtyřparu, který mi sice vůbec nešel, ale na jeden bodík to nakonec stačilo.

Se hrou jsem byla dost spokojená, na některých jamkách jsem zahrála moc pěkný výsledek. O to horší je, že ani tahle povedená hra by vlastně při turnaji stále nestačila na snížení handicapu.

Jamka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 1-18
PAR 5 3 4 4 4 4 3 4 5 5 4 3 4 3 4 4 5 4 72
Délka (m) 426 118 289 274 272 297 110 212 405 410 269 120 290 112 227 271 396 299 4.797
Výsledek 9 4 6 7 8 6 6 8 13 10 6 10 7 6 5 7 10 8 136