2016-07-08 - Hodkovičky

Dnešní den byl „Den D“, kdy jsme měli získat „Osvědčení pro hru na hřišti“, což je nový název pro to, čemu se dříve říkalo „Zelená karta“, respektive „Zkouška golfové způsobilosti“. Oproti minulosti není nutné zahrát hřiště na určitý počet ran (respektive stableford bodů), ale pak je osvědčení vystaveno bez návrhu na přidělení handicapu, což pochopitelně nebylo naším cílem, protože takové osvědčení je v podstatě k ničemu, použitelné pouze tam, kde ho uznají, v krajním případě jen na hřišti, kde bylo získáno. Naším úkolem tedy bylo nejen prokázat znalost etikety a pravidel, což je pro nás po tolika návštěvách hřiště a řešení mnoha herních situací naprostá pohoda, ale také získat na devíti jamkách požadovaných 9 stablefordových bodů.

Na tento den jsme tedy měli dovolenou, ale vstávali jsme vlastně stejně, jako do práce. Hřiště otevírá ráno v 7:00, na parkoviště jsme dorazili asi pět minut po sedmé. Všechno si připravili, abychom pak na hřišti nemuseli řešit, že nám něco chybí, na recepci zaplatili poplatky a tréninkové míčky a přesunuli se na tréninkové plochy. Tam jsme nejdříve zkoušeli puttovat, abychom si zvykli na zdejší greeny. Strávili jsme tím mnohem víc času, než bylo v plánu, ale moc se nám nedařilo. V mezičase dorazil ještě třetí kolega do flightu. Pak jsme odpálili každý svých 25 tréninkových míčků na drivingu, spíš jen pro ujištění, že nám to pořád nejde :-). Nicméně byla jsem docela překvapená, že mi to jde. Dřevo jsem z bagu sice nevyndala, ale hrát s ním nebudu, tudíž jsem s ním ani netrénovala, vyzkoušela jsem si jen pětku a sedmičku železo z týčka a sedmičku z rohože. Pak jsem si odskočila a jelikož do přesunu na odpaliště první jamky zbývalo ještě trochu času, zkusila jsem si tedy několik příher na green pitchem.

Když se objevil trenér, přesunuli jsme se na odpaliště první jamky. Zatímco on vyrazil, dle jeho vlastních slov, „na procházku“, my spíš vypadali jako odsouzenci k popravě. A záhy jsem zjistila, že to, že místní pravidla nejsou vytištěná na score kartě ještě neznamená, že hřiště žádné nemá, takže jsem si je bleskově našla na webu, abych stejně rychle zjistila, že jsou v nich jen obecné informace a žádné extra výjimky.

Na 1. jamce kluci odpalovali podle pořadí, které jim určil trenér, já pak logicky poslední, protože jsem hrála z bližšího odpaliště. Zrovna moc dobře jsme tedy nezačali, 8 ran mi přineslo jen jeden bod, ale získat jeden bod na každé jamce stačí, tak jsem si říkala, že fajn a že hlavně nehrát hůř :-). Větší uklidnění přišlo hned na další jamce, která se mi sice taky nepovedla podle představ, ale přinesla mi 3 body, takže jsem vlastně byla se ziskem bodů už skoro v polovině. Třetí jamka je údajně zdejší nejtěžší, generátory a kalkulátory score karet mi na ní dokonce místo tří ran k dobru dávaly rány čtyři. Skončila jsem v roughu na betonové skruži od studny, takže si mě trenér rovnou vyzkoušel z řešení problému s nepohyblivou závadou. Výsledný počet ran mi přinesl 2 body, přičemž tedy kalkulátor na TeeTime mi zde píše body 3. Každopádně už jsem měla 6 bodů, což jsem sice v tu chvíli nevěděla, ale cítila jsem se docela dobře, takže jsem hrála v klidu, přitom právě hned tu další jamku jsem pokazila. Pátá jamka ale byla zase lehká a krátká a připsala mi další tři body. Vlastně už jsem v tu chvíli měla splněno, ale trenér si asi body průběžně nesčítal a já taky ne. I kdyby mi býval řekl průběžný výsledek, stejně bych hřiště chtěla dohrát, takže bych tak maximálně získala víc klidu. Na šesté a sedmé jamce jsem se dostala do zajímavých situací, na šesté ke stromu, na sedmé hodně vlevo k vodní překážce, kterou jsem pak musela přehrát, abych skončila na greenu. Naštěstí se mi všechny nepovedené rány tak nějak povedlo napravit, takže jsem si připočítala další 2 a 3 body. A tím tedy se získáváním bodů skončila, byť zbývaly ještě dvě jamky. Nevím, jestli jsem podvědomě tušila, že získávat body už netřeba nebo jsem už začala být unavená nebo co vlastně, ale 8. jamku jsem zahrála na 10 ran, dobře, je to pětipar, ale na 9. jamce, docela krátkém čtyřparu, nakonec po 10. ráně míček zvedla a jamku šrtla.

Po dohrání hřiště si nás ještě trenér vyzkoušel z pravidel a i když jsem na pár nejasností narazila, v otázkách mířených na mě jsem si byla docela jistá :-). A přesunuli jsme se do klubové restaurace, kde jsme si objednali fialkovou domácí limonádu a počkali na trenéra, který zhodnotil naší hru a znalosti a sečetl nám uhrané body. Výsledný součet mě o jeden bod ošidil, neuhrála jsem 13, nýbrž 14 (a dle TeeTime dokonce 15) bodů, ale jelikož se to nikam nepíše, nebylo to podstatné. Navíc přehlédnout takovou drobnost je maličkost, když si člověk představí, kolik toho musel v zájmu zachování vlastního duševního zdraví během naší hry „přehlédnout“ trenér :-). Dostali jsme svá osvědčení, nad domácími limonádami jsme si pak ještě chvíli povídali na různá golfová témata a po dopití se rozloučili.

Jamka 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1-9
PAR 4 3 5 4 3 4 4 5 4 36
Délka (m) 274 93 438 299 132 236 200 430 231 2333
Výsledek 8 5 8 10 5 7 6 10 12 71