2018-05-22 - Sketching V.

Na pátou lekci se nás oproti obvyklému počtu sešlo jen 5. Navíc jsme měli záskok – lektora Stana. To byla voda na můj mlýn, neskutečně mi sednul. Na úvod nás během asi půlhodiny seznámil s teorií perspektivy, jaké máme druhy, co je úběžník, jak najít horizont... Stan je temperamentní, žádná vata ve výkladu, vše rázně, rychle, přitom jasně.

Pak jsme si udělali dvě cvičení v pracovních materiálech, které jsme dostali. A tentokrát si je taky mohli nechat. A ano, mám to zase všechno celé křivé, já prostě rovnou čáru neudělám…



1. úkol

Teorii perspektivy už jsem překvapivě uměla dávno před lekcí, ale použít to v praxi, to je něco jiného. Takže když jsme si měli vybrat předlohu, hledala jsem zase nějaký zajímavý exteriér a z toho vytipovaného mi Stan vybral roh takového jižanského domu.


Horizont i úběžník jsem najít zvládla, rozkreslit obrázek podle předlohy taky. Pak mělo přijít na řadu vybarvování akvarelem. Předloha nebyla na bílém papíře, takže Stan mi doporučil změnit barevnost celého obrázku a na začátku mi s tím docela výrazně pomáhal, takže třeba mraky nebo ten krásný rohový stín přes dveře, to je jeho práce :-).





Já jsem na kresbu pak vzala liner, silným jsem zvýraznila kontury, středním okna, tenkým jsem trochu šrafovala a stínovala. Asi trpím nějakou slepotou, protože jsem se třeba horním černý oknům úplně zapomněla věnovat a Stan mi pak musel znovu hledat už uklizenou předlohu, abych to ještě dodělala. Zoufalost se mnou, fakt :-).

2. úkol

A pak jsme přikročili k té „horší“ půlce, což je ovšem přesně to „moje“. Předlohou nám nebyla už hotová skica, nýbrž fotka. Moje volba v podstatě okamžitě padla na Chicago. Poznala jsem ho okamžitě a být tam a mít čas, bude tohle přesně to, co by mě bavilo přímo v terénu nakreslit.


Opět jsem začala tím, že jsem si udělala nákres tužkou. Byť jsme měli zakázané pravítko, vypomohla jsem si druhým akvarelovým papírem, protože já jsem ten zoufalec, co neumí udělat rovnou čáru, jak už víme :-).


Když zbývala do konce hodiny asi půlhodinka času, pustila jsem se do vybarvování akvarelem. Pěkně od světlých barev, které se ukázaly být světlé až moc. A po zaschnutí taky šíleně barevné. Leč o moc víc už jsem toho na hodině nestihla.


Druhý den jsem si na to znovu sedla a postupně ztmavovala. Nakonec to mám celé víc do hněda, než do šeda, jak jsem plánovala, ale žluté a oranžové domy změnily barvu na nějakou normální.

Po zaschnutí opět nastoupil liner, což tady byl extra oříšek, když bylo v podstatě potřeba dělat rovné čáry. Měla jsem trochu křivě už předlohu, takže logicky i výsledek, ale je to sketching, takže žádná tragédie.


S výslednými obrázky úplně spokojená nejsem, nějak jim neumím dát tu kompaktnost, živost a správnou barevnost, aby vypadaly autenticky, ale konečně jsme kreslili podle fotky, což už hodně odpovídá tomu, co mě čeká tam venku mimo ateliér nebo pracovnu.