2018-05-21 - Goshuinchō

Kdo z vás četl mé japonské deníky nebo shlédnul fotky, asi si nemohl nevšimnout mého zaujetí pro goshuin.

Pro tyto účely je potřeba goshuinchō (御朱印帳), což se dá hodně volně přeložit jako „kniha pečetí“. Jde o malé zápisníky, které se dají koupit v chrámech a svatyních, ale i v obchodech se suvenýry.



Od jejich zpracování i významnosti lokality se odvíjí cena – většinou mezi ¥1.000 a ¥2.000. Můj první pořízený v tokijském chrámu Sensō-ji stál ¥1.300, druhý pořízený ve svatyni Arakura Fuji Sengen Jinja pod pagodou Chureito pak ¥2.000.

Poutníci si obvykle pořizují zápisník ve svatostánku, kam často chodí nebo ke kterému mají hlubší vztah, návštěvníci a turisté pak většinou volí podle vzhledu.


Zápisník se často prodává v průhledném obalu, který ho chrání před poškozením, občas bývá dokonce v látkovém sáčku se stejným motivem. Nicméně oba mé goshuinchō byly pouze v papírovém obalu. A obal od zápisníku, který jsem nosila v batohu, dostal docela zabrat… Zápisník jde z papírového obalu vyndat oběma stranami, ale doma jsem pak jeden konec zalepila vzorovaným papírem, aby samovolně nevypadával.



Goshuinchō má zpravidla textilní desky, které mají na přední straně nápis 御朱印帳 a na zadní často název chrámu či svatyně, ve které byl pořízen. Zápisníky z chrámů bývají jednodušší, méně barevné a zdobené, zatímco ty ze svatyní pak pestřejší, vyšívané třeba i hedvábnými nitěmi.






Uvnitř zápisníku se nachází do harmoniky poskládaný kaligrafický papír. Toto poskládání vnitřních stránek umožňuje zápisník kompletně rozložit. Papír je dvojitý, takže je možné do zápisníku psát oboustranně.




Pro mnoho poutníků i obyčejných návštěvníků je goshuinchō jakýmsi deníčkem, vzpomínkovou knížkou. Pro turisty pak úžasným suvenýrem mapujícím jejich cestu Japonskem.

Co je pro nás Evropany zvyklé na rivalitu mezi náboženstvími asi překvapením, že v Japonsku spolu náboženství nesoupeří. Koexistují tam vedle sebe a o přízeň věřících mezi sebou nebojují. Někteří lidé mají dva goshuinchō – jeden pro buddhistické chrámy a druhý pro šintoistické svatyně, ale jen kvůli vlastnímu přesvědčení. Pro oba zápisy je totiž možné používat jeden goshuinchō, mnichům to nevadí. A nebude jim ani vadit, pokud si do svého goshuinchō vlepíte goshuiny zapsané na volném listu papíru. Ale o tom zas příště…