2018-05-08 - Sketching III.

Na programu třetí lekce byl akvarel, na který jsem se extra těšila. Šlo mi především o vyzkoušení kombinace akvarelu s tužkou a linerem, což je přesně to, co bych chtěla v terénu dělat. A také o vyzkoušení kvalitních barev a štětců, abych zjistila, jestli pro mě bude mít význam si něco takového pořídit, nebo vystačím s tím, co mám doma.

1. úkol

Hodinu jsme zahájili tím, že jsme opět vyrobili vzorník. Proti fixám tu byla alespoň přidaná hodnota, že jsme si mohli vyzkoušet, jak se s barvami pracuje.



Výroba vzorníku byla časově opět docela náročná, skončila jsem mezi posledními, přitom nemám pocit, že bych se s tím nějak extra patlala…

2. úkol

Když jsme měli hotové vzorníky, lektorka nám ukázala, jakým způsobem barvy roztáhnout, vrstvit, jak malovat do mokrého a vpouštět barvu i co se stane, pokud je to mokré moc.

Pak nás opět čekalo cvičení, začali jsme jednobarevným přechodem od světlé k tmavé (nebo obráceně) a barevným přechodem mezi dvěma barvami. Všichni volili barvy k sobě ladící, ale já měla potřebu vyzkoušet, jak se barvy budou chovat, když bude každá úplně jiná :-).

Pak jsme to celé vyzkoušeli v praxi na krychli, kterou jsme vybarvovali třikrát a při každém dalším vybarvování o jednu stěnu krychle méně, čímž pak vznikla iluze stínu. A také na kouli, kde byl princip podobný, jen jsem kouli, na rozdíl od krychle, nenechávala úplně zaschnout.



3. úkol

Další práci jsme zahájili výběrem předlohy. Vybrala jsem si jich víc, například rušnou ulici na Manhattanu nebo staré dveře v kamenném domě, ale nakonec jsem sáhla po zátiší Vespy a květináče u okna.


Neměla jsem v plánu vyrobit nějakou přesnou kopii, takže jsem si to celé na začátku jen hrubě předkreslila tužkou a následně zase přegumovala, aby ta tužka pod akvarelem tolik neprosvítala.


Hotový motiv jsem maskovací páskou nalepila na desku a pustila se do nanášení první, nejsvětlejší vrstvy barev. A když zaschla, následovaly postupně další vrstvy směřující až k těm nejtmavším odstínům. Některá místa jsem taky trochu přemalovala, protože barvy jsou po zaschnutí o něco světlejší a zatím na to nemám odhad, takže jsem pak musela ztmavovat.



Na závěr jsem celou akvarelovou skicu vysušila fénem a linerem dodělala kontury, které celému tomu nejasnému vyblitému obrázky dodaly ty správné tvary.


Mým cílem sice nebylo vytvoření věrné kopie, jen více či méně volná inspirace, takže třeba perspektivu mám úplně jinak. A stejně tak obrysové čáry linerem, které jsou na předloze prostě zvolna načrtnuté, takže je to celé takové přirozené, ale kdybych se pokusila o totéž u sebe, už by bylo vidět, že jsem se k tomu nutila, takže jsem to nechala být.

Co jsem se naopak snažila držet, byly barvy. Abych se naučila odhadnout míru vody a barvy a taky případně smíchat barvy tak, abych získala požadovaný odstín.



4. úkol

Do konce lekce zbývala ještě asi půlhodina času, takže jsem se rozhodla zkusit stihnout ještě jednu skicu. Vybrala jsem si tu výše zmíněnou předlohu starých dveří v kamenném domě, která byla hodně „špinavá“ a tudíž by její výroba byla rychlé, ale lektorka mi vybrala obrázek VW Beetle, který naopak vyžadoval dost přesnosti.


Nadšená jsem z toho nebyla, protože mi bylo jasné, že tím pádem obrázek nestihnu celý, ale usoudila jsem, že tedy musím stihnout alespoň předlohu tužkou a pak akvarel.


Náčrt tužkou byl dost drama, já prostě neumím držet nějakou linii či tvar a už vůbec neumím nakreslit něco symetricky, takže jsem některá místa pořád opravovala.

Nakonec jsem to ale vzdala, a abych to stihla, pustila jsem se do vybarvování. Zajímavé je, že na samotné auto jsem použila bílou, které se ovšem ukázala bílou barvou nebýt a být v podstatě přesně tou správnou, nějakou béžovou :-). A pak už jsem zase jen postupně ztmavovala – přidala rez, vybarvila okna, začernila kola.



Byl přesně konec lekce, když jsem odběhla se skicou k fénu, abych jí trochu vysušila. Moc se mi to bohužel nepovedlo, takže stín pod autem už jsem nedoplnila.

Rozdělanou skicu jsem tedy vzala domů a kontury linerem jsem dokreslila až následující den. Ještě že jsem byla tak akční a linery už jsem si koupila!




Shrnutí 3. lekce

Na tohle jsem se těšila, tohle mě bavilo. Pořád nejsem definitivně rozhodnutá, že budu v terénu používat akvarel, přece jen je to časově náročnější, hlavně tedy pak čekat, až to uschne.

Ale jsem moc ráda, že jsem si to mohla takhle komplexně vyzkoušet a na základě toho jsem se zatím rozhodla alespoň k tomu, že budu muset akvarel právě v tom terénu vyzkoušet, abych viděla, jaké plusy nebo mínusy to mým skicám přinese a jak časově náročné to bude reálně. Protože při skicování podle hotové předlohy mám určitě větší tendence rozkreslovat detaily, abych předlohu co nejlépe napodobila.

Když bude při cestování čas, byl by akvarel v kombinaci s tužkou a linerem super způsob zaznamenávání vzpomínek.