2021-11-18 - Kniha Zimní pohádky

Mou vášní je cestování. Mám ráda zimu. A ulítávám na pohádkách. Takže když vyjde knížka „Zimní pohádky“ plná – nečekaně – pohádek se zimními motivy sesbíranými z celého světa, musím ji mít. Chtěla jsem si ji koupit, protože něco takového přece nemůže v mé knihovně chybět… Nebo ano?

Kniha je vázaná a její přebal je textilní se zlatým písmem a ilustracemi. Má téměř čtvercový formát 25×27 cm, díky čemuž krásně vyniknou ilustrace.

Ty jsou dílem Zanny Goldhawk a ačkoli hodnocení je čistě subjektivní, mně přijdou velice povedené. Hlavní ilustrace jsou celostránkové a samozřejmě tematické. Každou pohádku pak uvozuje menší ilustrace v elipse a doplňuje ji řada drobných obrázků napříč celou pohádkou.

Pohádek je v knize celkem 18. Najdeme zde jak ty klasické, jako je Louskáček, Sněhurka nebo O dvanácti měsíčkách, tak i ty méně známé, například Palčák, Černý kocourek nebo Králičí dárek.

Ačkoli kniha je údajně určena pro děti od 5 let, osobně mi přijde, že pro děti vhodná není, natož pro tak malé. Problémem totiž je, že podtitul knihy „příběhy z celého světa“ poměrně dobře vyjadřuje, co v knize najdeme. Nejde o žádné melodicky psané pohádky, nýbrž opravdu o stručně popisné příběhy.

Pohádky jsou poměrně krátké, takže zde není prostor pro podrobnější popis postav nebo příběhu. K hlavním postavám pohádek si tedy čtenář vztah nevybuduje a mně každá pohádka přišla spíš jak novinový článek.

Některé formulace jsou těžkopádné a pochybuji, že by malé děti příběh pochopily. Těžko odhadovat, co z toho všeho je „ztraceno v překladu“, anglický originál Winter Tales totiž nemám k dispozici. Jako dítě bych pohádkám zřejmě vůbec nerozuměla. Jde ale pochopitelně o subjektivní hodnocení…

Ačkoli vizuální stránka je opravdu působivá, stejně jako hodnocení způsobu psaní příběhu může být subjektivní. Gramatiku a pravopis lze ovšem hodnotit naprosto objektivně. A tady někdo selhal… V tiráži knihy není uveden korektor, což sice nemusí znamenat, že korektor knihu neviděl, ale moje „sbírka“ chyb k tomu dost svádí…

Za zcela tristní ale považuji chyby, které v knize jsou:

  • Občas chybějící písmeno: „Děti kolem něj prošly po špičkách a pokračovalY vzhůru na horu.“ (str 61) nebo „Když je Gerda jedla, česAla jí žena vlasy zlatým hřebenem.“ (str. 71)
  • Jindy překlep: „Pohádka o Matce moři je známí v Kanadě i v Grónsku.“ (str 64).
  • Nebo písmeno přebývající: „Kdo do něj pohlédl, viděl všechno pokřiveně a spatřili jen to nejhorší.“ (str. 68)

Pomyslnou tečkou ale byla shoda podmětu s přísudkem: „Horké slzy jí stékali po tvářích a na Kayův obličej.“ (str. 74). To byl okamžik, kdy mi bylo opravdu smutno… Taková chyba se prostě do žádné knihy nemá dostat a basta. A kniha s takovou chybou by se rozhodně neměla dostat do ruky dětem, které by se čtením měly učit…

Nakonec jsem ráda, že jsem si knihu nejdřív půjčila v knihovně, protože koupit si vlastní, tak na ni vezmu červený fix a knihu s provedenými korekturami pošlu do Albatrosu. Je totiž dost k nevíře, že jde o produkt právě tohoto nakladatelství…