2019-12-10 - Instantní tiskárna HP Sprocket
Dlouhé roky jsem odolávala, protože jsem jí nepotřebovala. Deníky jsem sice vždy důsledně psala, občas i lepila přímo na cestách, ale ke štěstí mi stačila možnost použít vstupenky či letáky, fotky jsem nepotřebovala. Jenže když už to konečně vypadalo, že klapne naše dlouho plánovaná cesta do Tibetu, nějak jsem pocítila potřebu mít v deníku i fotky z této cesty. A tak jsem si koupila insta tiskárnu…
Předně tedy – proč insta tiskárnu a ne insta foťák? Protože tiskárna je mnohem univerzálnější. Do tiskárny přes technologii Bluetooth můžete poslat jakékoli fotky – nejen z telefonu, pro který je primárně určená, ale třeba i z foťáku, pokud z něj zvládnete dostat fotky do telefonu. Nejste tedy nuceni dělat fotky dalším zařízením, přičemž některé instantní foťáky ani neumí uložit elektronickou verzi pořízeného snímku, takže to funguje jako ten klasický dávný Polaroid. Pro mě je obrovská výhoda v tom, že mohu celý den fotit svým běžným fotoaparátem a večer si z něj vybrat fotky, zkopírovat je do telefonu a z telefonu vytisknout.
V balení najdeme kromě tiskárny také napájecí kabel, stručný návod a jedno balení papírů. Ovládání je intuitivní, takže návod není moc potřeba. Beztak vás odkáže na internet :-).
Pozitivem je velikost tiskárny – pouhých 116×75×23 mm při hmotnosti 170 gramů. V porovnání s mým Samsungem A50 je to prcek :-).
Tělo tiskárny je plastové, ale kvalitně zpracované, nikde nic nezačištěného nebo nedoléhajícího. I vzhledově je moc hezká, nicméně lesklý plast v černé variantě s sebou přináší i negativa v podobě viditelného znečištění na povrchu. Hodil by se nějaký sáček z mikrovlákna na uskladnění, přenášení nebo očištění, ale ten v balení bohužel není.
Z vnějšku tiskárny není v podstatě žádné ovládání. Na boku delší strany je tlačítko pro zapnutí a vypnutí. Na jedné kratší straně je konektor pro nabíjení vestavěného akumulátoru, resetovací tlačítko, dvě LED světýlka, která indikují aktuální stav tiskárny, a překvapivě také otvor, kterým je možné provléknout očko a upevnit poutko na zápěstí. Upřímně – neumím si představit, že by tiskárnu někdo potřeboval nosit v ruce… Z opačné kratší strany pak vylézají hotové fotky. To je vše. Ostatní ovládání zajistí aplikace v telefonu.
Tiskárna nemá žádný toner, ale je potřeba do ní vkládat speciální papíry. Prodávají se v různém množství, vždy jsou baleny po 10 kusech. Tisk probíhá technologií ZINK, což je zkratka z anglického „Zero Ink“. Tato technologie funguje na principu zahřívání a následné aktivaci barev, které jsou již v papírech obsaženy. Finální zbarvení určuje intenzita a délka působení tepla.
Často je zmiňována vysoká odolnost fotografií daná technologií tisku, především otěruodolnost a voděodolnost. Ani jedno z toho ale nemohu na 100 % potvrdit, fotky rozhodně mají svá omezení.
Horní část tiskárny je odnímatelná a pod ní je zásobník, do kterého se vejde až 30 papírů. Standardně je vkládám jen po 10 kusech, protože právě tolik jich je v každém balení a přijde mi lepší, když jsou papíry v ochranném obalu než v tiskárně. Víko sice u nové tiskárny dobře drží, ale troufám si odhadnout, že časem se plasty „ošoupou“ a víko bude volné.
Baterie údajně vydrží na vytištění až 50 snímků, to ale potvrdit nemohu. Už po vytištění tří fotek se na indikaci nabití přestala zobrazovat jedna čárka.
Výsledné fotky jsou pochopitelně ovlivněné velikostí fotopapíru, který se do tiskárny vkládá. Ten má 3×2 palce, což je ca 7,6×5 cm. Výhodou je, že fotopapír je samolepicí, což se hodí pro využití v terénu třeba do cestovních deníků.
Pro tisk je potřeba mobilní telefon s nainstalovanou aplikací. Ta je kompletně v češtině, tedy používání nebrání ani případná jazyková bariéra. Ovládání aplikace je ale potřeba vyzkoušet, jednotlivé funkce totiž jsou většinou zastoupeny pouze ikonkou bez příslušného popisku.
Aplikace umožňuje vybírat fotografie k tisku z telefonu i galerií na různých sociálních sítích, případně přímo pořídit fotografii, přidávat fotkám rámečky nebo texty.
Po odeslání fotky k tisku dojde nejprve ke spojení s tiskárnou a následně k tisku. V ideálních podmínkách by měla být fotografie vytištěná do 30 vteřin. Rychlost, respektive spíše pomalost, tisku v mém případě výrazně ovlivňovala vysoká nadmořská výška nad 5.000 m n. m. Telefon se sice tvářil, že je s tiskárnou propojený, tiskárna vrátila informaci, že tiskne, ale fotka se ani po několika minutách nevytiskla a proces se stornoval. Tyto problémy trochu eliminovalo připojení tiskárny k nabíjení, což jí občas přimělo k tisku, ale v polních podmínkách většinou připojení do sítě nebylo možné. Nakonec se mi téměř vždy povedlo fotku z tiskárny vymámit, ale jednou jsem přece jen musela tisk vzdát a počkat na přesun do nižší nadmořské výšky a k elektrické zásuvce.
Tuto tiskárnu jsem zvolila nejen kvůli její ceně, ale i dobrým recenzím na kvalitu výstupu v porovnání s jinými tiskárnami. Kvalita fotek odpovídá využití tiskárny. Fotky jsou zrnité, na některých větších plochách jsou i viditelné pruhy
Navíc fotky mají nereálné barvy, moc se to nedá zachránit ani úpravou fotek před tiskem. Lepšího výsledku by bylo dosaženo vyzkoušením vhodného nastavení, což ale při ceně jedné fotky přes 10 Kč není reálné. Balení 20 papírů stojí v tuto chvíli minimálně 200 Kč, 50 papírů přibližně 600 Kč. Ostatně – cena jedné fotky může být pro mnohé zájemce o tiskárnu odrazující.
Závěr? Do fotoalba nebo na pravidelný tisk to není – ať už kvůli ceně fotek nebo jejich kvalitě. Je to ale super tiskárna do terénu. Pro mě hlavně na cesty, pro někoho jiného pak třeba na narozeninové oslavy, svatby… Jen jí nevozte do Himálaje :-).