2019-05-21 - Kniha Tradinář
Začátkem května vyšla kniha Tradinář, jejíž spoluautorkou je Monika Kindlová. Na její blog „U nás na kopečku“ jsem narazila kdysi v minulosti, když jsem hledala informace o možnostech rekonstrukce a přestavby domku. Monika se totiž před lety s rodinou přestěhovala na venkov a (nejen) o tom trochu blogovala. Moničin blog od té doby sleduji pravidelně.
Nová kniha mě zaujala, ale byla jsem odhodlaná si jí pořídit až časem v knihkupectví. Zatím je totiž v prodeji jen v nakladatelství, u Moniky v jejím „Krámku na kopečku“ a několika partnerů, což s sebou nese nutnost platit za dopravu knihy. Jenže v pátek při běhání mě napadlo, že by to byl výborný dárek na schůzku, kterou jsem měla včera odpoledne. A tak jsem v pátek zalarmovala Moniku, která mi knihu bleskově připravila a já si pro ni ještě týž den navečer zajela.
Byla jsem nadšená z toho, že jsem měla možnost Moniku aspoň mezi dveřmi poznat osobně, je totiž přesně tak skvělá, jak se dá už z jejích textů a fotek vytušit, ještě nadšenější jsem ale byla z knížky. Brala jsem jen jednu, protože nebylo jisté, že se dárek „ujme“, tak abych pak neměla doma dvě. Ale když jsem včera knížku darovala, došlo mi, že prostě musím mít svojí :-).
Knížka je rozdělena do dvanácti kapitol, každá kapitola o jednom měsíci. Toto členění je jednoduché a přehledné, výrazně pomáhá i obsah, díky kterému se dá v knize vše rychle dohledat. To zdaleka není u podobných knih pravidlem, protože téma je hodně obsáhlé a obsah i rejstřík knih většinou neskutečně nepřehledný.
Překvapila mě i taková malá „esoterická“ vsuvka v podobě jakési růžice se zakreslenými měsíci a důležitými okamžiky. Výsledný „diagram“ přehledně a hlavně naprosto názorně ukazuje cykličnost roku, na kterou se dnes už tak nějak zapomíná.
V knížce najdete tradice všem dobře známé, ale i ty staré, o kterých už jsme my mladší a ve městech žijící možná ani nikdy neslyšeli. Je fajn, že si dal někdo práci a to zapomenuté se lehkou formou pokusil vynést na světlo světa. Texty jsou totiž psané jasně, stručně, přehledně.
Mile mě překvapilo i zapojení ne úplně tradičních událostí typu Den Země nebo mírně kontroverzního Valentýna a Halloweenu. Oba tyto svátky mají také svůj historický původ a nějakým způsobem se slaví i u nás, takže, ačkoli na našem území nejsou vyloženě tradiční, mezi významné dny už prostě patří a v knize tak podle mého správně mají své místo.
Prostý popis svátků a tradic by ale možná byl příliš „suchý“. Kniha je ale doplněná o řadu návodů nebo receptů, často těch, na které jsme možná už také zapomněli. Mezi návody najdeme i Moničiny tolik obdivované anděly ze špalků.
Na konci knihy najdete inspirativní adresář s přehledem užitečných a tematicky blízkých webů, s informacemi o skanzenech či poutích.
Na rozdíl od řady jiných podobných není kniha určena dětem, snad jen těm starším nebo pak dospělákům, kteří si v knize informace načtou, případně si dohledají další, a malým dětem to pak předloží ve verzi pro ně vhodné.
Výhodou je, že díky knize můžete děti seznámit s opravdu širokou škálou tradic. A do svého rodinného života si pak třeba převzít jen ty, které se vám líbí a které se ve vaší rodině „chytnou“.
Obrovským plusem knihy je její zpracování, citlivé použití fontů a barev. A také fotografie, ze kterých je krásně čitelný „rukopis“ Moniky.
Ta mi navíc při osobním odběru knížku předala ve zdánlivě obyčejné papírové tašce, která si ale s knížkou krásně rozumí.
