2019-05-24 - Kniha Žijte ve své zahradě
Osobně si myslím, že pokud má být zahrada u domu místem, kde se bude člověk cítit dobře, musí jí pojmout jako další místnosti, jen s nebem nad hlavou. Naše dispozice, respektive postavení domu a obytné části zahrady, bude rozhodně z kategorie nevyhovujících, přesto jsem přesvědčená, že s každým místem se dá pracovat. Jen je potřeba přizpůsobit se té situaci a tomu místu a nechtít něčeho docílit za každou cenu.
Taky máme pár „výstřelků“, u kterých se teprve časem uvidí, zda a v jakém rozsahu budou realizovatelné. A tak konzultuji s odborníky, čerpám inspiraci v knihách a na internetu a snažím se krotit, protože bych už moc ráda „naháněla čas“ tím, že bych něco vysázela teď, aby už to prostě rostlo, zvětšovalo se…
V souvislosti s tím vším jsem se na doporučení dostala na web atelieru Flera Ferdinanda Lefflera, k jeho knize Žijte ve své zahradě a také k jeho seriálu Ferdinandovy zahrady.
Trochu jsem se obávala, že kniha bude „designovka“ plná líbivých fotografií a že víc si z ní nevezmu. Takže mě víc než mile překvapilo zjištění, že v knize jsou přehledně uvedeny všechny záležitosti, kterými by se měl majitel (budoucí) zahrady zabývat. Ferdinand vás tedy hned na začátku donutí se zamyslet nad tím, čemu bude vaše zahrada během roku vystavena.
Dojde pochopitelně i na ty líbivé fotografie. Podle mého jsou opravdu vyfocené tak, že vůbec nezobrazují realitu a „zabydlenou“ zahradu. Na druhou stranu se na nich ale dají najít zajímavé detaily a čerpat inspiraci. Jen je potřeba si zkusit představit, jak to bude vypadat při denním používání nebo pod náporem dětí a domácích mazlíčků.
V knížce najdete i tipy, jak si zahradu rozvrhnout. Jeden z nich jsem převzala v praxi a začala jsem si do plánku zahrady nejen kreslit a psát, ale i lepit malé fotky z internetu.
Jak nakreslit ten správný architektonický návrh se samozřejmě v knize nedozvíte, to je tajné know-how každého zahradního architekta. Několik jich ale v knize najdete, a to včetně fotografií hotových realizací.
Autor v knize navíc počítá s tím, že si budete chtít nákres zpracovat sami a na konci knihy k tomu podává několik základních informací. Hlavní prvky jsou v klasickém měřítku 1:100, takže stačí udělat kopii příslušné dvoustránky, vzít čtverečkovaný papír a popustit uzdu fantazii. Osobně si vše kreslím sama, protože mi tohle hotové řešení úplně nepasuje do mých představ, ale pro první představu, co se vlastně na zahradu vejde, to může být užitečné.
Na několika stránkách najdete i nákresy a návody, jak zakládat různé zahradní prvky – cestičky, schody, vyvýšené záhony. Opět užitečná část pro ty, kdo si chtějí se zahradou vyhrát a vztah k ní si vybudovat tím, že si něco sami vybudují.
Kromě líbivých fotografií vhodných k inspiraci tak kniha poskytuje i řadu cenných rad a návodů. Podle mého bez zapojení vlastních sil majitele mu nemůže zahrada dobře sloužit, protože jen on ví, jaká by měla být, aby se v ní cítil dobře. A Ferdinandova knížka je skvělou pomůckou nerozhodným nebo těm, kteří prostě jen nevědí, za jaký konec to celé uchopit.
V knihovně se na knihu „stojí“ dlouhá fronta, ale je na zvážení, zda si pořizovat vlastní výtisk, osobně už toho mám nastudovaného tolik, že jsem z ní zas až takový přínos neměla.