2017-05-03 - K narozeninám

3. 5. 2017, 6:38.


Měl to být den velkých oslav. Právě teď bych předávala narozeninový dortík a třeba nějaký ten dárek. Kelly by dnes oslavil 20. narozeniny...

Místo toho je to už přes 4 měsíce, co tu se mnou není. A nic se nezměnilo, pořád slyším jeho drápky klapat o podlahu, pořád překračuji (dnes již neexistující) misky s vodou rozmístěné po bytě, pořád uklízím vyhrabanou hlínu z květináče (což vlastně nikdy nedělal) nebo sušenou levanduli shozenou z poličky, na kterou vždycky toužebně koukal...

Těch lidí, co mi za tu dobu promlouvali do duše. Že prý si mám pořídit nového kočičáka a ono to přejde. Co přejde? Že zapomenu? Jak bych mohla?! Nenáviděla bych ho za to, že Kelly musel odejít, aby on mohl přijít...

A těch lidí, kteří si za ty čtyři měsíce prošli tím samým. Všichni tvrdili, že je to nejhorší den jejich života a všichni už mají nové chlupáče doma. Jak mohli tak rychle zapomenout?!

Kellyho místo zůstane navždycky jen jeho. Jako by neodešel napořád, jakoby se měl každou chvíli vrátit. V noci mi často vstupuje do snů a já mu tak ráda dělám místo u sebe v posteli. Tak dobré ráno a krásné narozeniny, miláčku, večer se zase uvidíme...