2023-11-15 - Kniha Vánoční Tradinář
Řadu let sleduji na sociálních sítích Moniku Kindlovou. Takže když vydala ve spolupráci s Martinou Boledovičovou knihu Tradinář, moc dlouho jsem s pořízením neváhala. Moniku jsem „znala“, takže to byla tehdy sázka na jistotu. Kniha měla své „mouchy“, kterými mě trochu zklamala – povrchní pojetí tradic bez bližšího vysvětlení, spousta tradic chyběla, přílišné zaměření na děti, ale i překlepy. Ale byla krásně graficky zpracovaná a poskytovala ucelený přehled (českých) tradic.
O dva roky později vyšla kniha Vánoční Tradinář. Na té už se Monika podílela „jen“ graficky, autorkou místo ní byla Martina Viktorie Kopecká. Za zmínku stojí, že je farářkou husitské církve, takže vnesla do knihy zajímavý pohled.
Kniha je (opět) graficky velmi zdařile zpracovaná a plná krásných fotek. Místy mi sice přišlo, že těch použitých fontů a různých zvýraznění v podobě rámečků je až moc, ale překvapivě to navzájem docela ladí.
Obsahově nepopisuje období Vánoc, ale celé dlouhé období od začátku listopadu (Dušiček) až do začátku února (Hromnice). Je tak celou touto částí v podstatě duplicitní k prvnímu Tradináři. Přestože prostoru je v knize na tento úsek roku stejně, jako bylo v prvním Tradináři na celý rok, u spousty tradic chybí podrobnosti, kniha nejde do hloubky, i když prostor by na to byl.
Vánoční Tradinář jsem v online knihkupectví našla v kategorii „Populární knihy“. Podle mého názoru to (bohužel) dost odpovídá realita, kniha mi evokuje spíš nějaký časopis typu „Tina“.
Ke knize je potřeba přistupovat spíš jako ke katalogu než k textu, který je možné číst uceleně. Informace se totiž často opakují. Ano, mohou za to naši předci, kteří žili v propojení s přírodou a klíčová pro ně byla každoroční úroda.
V knize jsou hojně zastoupeny především recepty. Pro mě osobně je jich možná až zbytečně moc a preferovala bych naopak podrobnější popis původu tradic. Recepty ale vypadají lákavě a každý si mezi nimi vybere.
Velká část knihy je věnovaná také různým postupům a tvoření. Pro nás bezdětné nebo rodiny s odrostlejšími dětmi je velkou škodou, že spousta návodů je určena spíš pro děti.
Velkým pozitivem je seznam literatury na konci knihy. Mezi doporučenými zdroji je spousta zajímavých knih, které stojí za podrobnější „průzkum“, na druhou stranu doporučení některých publikací moc nechápu, mezi nimi například „Zahrada žije – zahradničíme s dětmi“. Důvod je nasnadě, kniha vyšla ve stejném nakladatelství, jako Vánoční Tradinář…
Po Vánočním Tradináři vyšly ještě další knihy – Náš Tradinář (rodinná kronika) nebo TraDiář. Ty už jsem si nepořídila…
Přes to všechno bych Vánoční Tradinář nezatracovala. Má spoustu příznivců a v dnešní době, kdy se na tradice moc nedbá a vánoční svátky jsou čím dál konzumnější, je jakýkoli způsob připomenutí historie a tradic vítaný.
