2016-11-19 - Oblíbené české scrapařky
Ačkoli, jako řada dalších scrapařek, jsem nevědomky scrapovala už od dětství, hlavně tvorbou svých deníků, scrapbooking jako takový jsem objevila poprvé roku 2006 v USA a trvalo ještě další 4 roky, než jsem pocítila potřebu ho cíleně vyzkoušet. Když jsem si na internetu hledala první informace, ještě toho v češtině moc k dispozici nebylo. Ty, které začínaly o mnoho let přede mnou, to musely mít ještě mnohem těžší. Ty, které začínají dnes, už se asi tou záplavou informací naopak ani nezvládnou probrat a ptají se vlastně stále na totéž, na co já před lety a jiné scrapařky roky přede mnou.
Informace se tehdy daly najít třeba na webu scrapbook.cz, kde bylo v té době i hodně aktivní fórum a galerie uživatelů. Dostala jsem se tak až na Gabretin blog „Moje scrapbookové nebe“. Gabreta v tom roce vlastním nákladem vydala o scrapbooku knihu – a tu jsem musela mít. Postupně jsem se s Gabretou prostřednictvím její tvorby i blogů („Z mého barevného světa“ a „Ze zeleného světa golfu“ virtuálně seznámila a zjistila, že se řadí k těm mnoha zástupkyním své generace, které jsou mi neskutečně blízké – především tím, že se dokáže pro něco nadchnout a s vervou se do toho pustit a – nechci, aby to vyznělo neslušně, ale tak to cítím – bez ohledu na věk. Snad jsem pochopila správně, že golfu se začala věnovat, až když děti odrostly, že z lásky k Francii se až v dospělosti začala učit francouzsky… A to všechno – od rodiny, přes cestování po Francii až po golf – dokáže úžasně scrapbookově zvěčnit a moc se mi líbí, že se nenechává ovlivnit současnými trendy typu Project Life a „jede si po svém“. A ještě k tomu vždy na blog dokáže dopsat spoustu zajímavých informací i vlastních myšlenek, a to mě moc baví. A vlastně je mi líto, že někoho takového nemám ve své blízkosti…
Druhou scrapařkou, kterou „musím“ jmenovat, je Iriska a její blog „Z mého tvořivého života“. Její tvorba je od té Gabretiny docela odlišná, přesto je mi, snad také díky použitým fotkám, hodně blízká. Ačkoli nevím, jestli se ženy znají osobně, jsou si určitě věkově bližší, než co k nim mám já, a hlavně jsou si hodně podobné navenek v tom virtuálním světě. Kromě tvorby, ve které se Iriska naopak současným trendům nebrání, také občas publikuje cestovatelské zážitky i občasné info o sbírání cukrů. Což je, mimochodem, další věc, kterou mají s Gabretou společnou.
Ostatní scrapařky nesleduji tak dlouho, takže toho o nich moc nevím. Nicméně jako třetí bych jmenovala Janu V. s jejím blogem „Kámen – nůžky – papír“. I ona hodně scrapuje cestovatelské fotky. Její stránky jsou navíc hodně originální, plné barev a krásných detailů a, i když používá často více fotek, jsou výsledné stránky neuvěřitelně „vzdušné“ a decentrní.
Obdobné nadšení prožívám u blogu „Colours of Bennett“ druhé Jany B.. Barvy používá trochu tlumenější a fotku často jen jednu, což je mi v poslední době hodně blízké. I její stránky jsou hodně originální a plné zajímavých detailů, které mě baví hledat.
Na začátku jsem si určila, že v článku bude pět scrapařek, které jsou mi nějak blízké, především tedy jejich tvorbou. Nad tou pátou jsem se ovšem hodně zapotila, prostě jsem nebyla schopná ze svého RSS kanálu čítajícího 79 odebíraných webů a blogů vybrat pátou složku, na kterou často klikám. Zůstávám tedy na čtyřech.
V minulosti mě hodně bavila třeba tvorba Aktijky a Didi. Bohužel, na vlastní tvorbu už jim asi čas moc nezbývá. Občas se ale ráda dívám do historie na jejich starší výtvory a obě obdivuji, s jakým zápalem se při dětech dokázaly pustit do podnikání a s jakou pečlivostí se starají o blaho svých zákaznic.
Ráda sleduji taky Helge nebo Tapevu, obě tvoří doslova umělecká díla, do kterých bych se sama nepustila, i kdybych to náhodou uměla, ale dívá se mi na to opravdu krásně.
Závěrem se tedy musím všem scrapařkám, které primárně vyrábí přáníčka, krabičky, různé dekorace, základy alb, ale i Project Life, omluvit, ale mně jsou prostě nejbližší klasické scrapbookové stránky, takže tím logicky mezi mé nejoblíbenější scrapařky patří ty, které je tvoří. Stejně tak k těm úplně nejoblíbenějším nepatří ty, které tvoří ve stylu vintage nebo mixed media. Oba styly se mi sice líbí a na hotové výtvory se ráda podívám, ale k fotkám se mi nehodí a samotné mi nejdou, takže mi nejsou nijak blízké.