2016-02-15 - Jsem crazy!
Od doby, kdy jsem objevila scrapbooking, jsem často nechápala, k čemu všemu jsou ty předražené pomůcky. V začátečnickém zápalu jsem si pořídila jen řezačku, kterou jsem asi o měsíc později v podstatě nepoužitou poslala dál…
V uvedeném seznamu chybí razítka, ačkoli na ně mám názor dost podobný jako na uvedené desatero – stejně, jako třeba u šablon z Big Shotu by mi prostě vadilo, že se mi tentýž motiv v albu neustále opakuje. Takže razítek jsem si v minulých letech koupila jen několik spíše levných, obyčejných a takových, která šla použít jako pozaďová, žádné líbivé obrázky.
V poslední době se neuvěřitelně rozmohl trend vybarvování razítek. Přiznám se, připadá mi to trochu dětinské a nijak mě to nezaujalo, do alba se mi takové věci nehodí a přáníčka netvořím. A některá razítka, typicky třeba Stampotique, mě vyloženě děsí. Jak jsem se asi mohla tvářit na, trochu roztomilá, trochu děsivá, razítka Crazy Birds od Tima Holtze? Případně pak na doplňky Crazy Things nebo na sadu toho všeho zmenšeného – Mini Crazy Birds & Things.
Dobře, zrovna k těmto razítkům jsem překvapivě vyloženě odmítavý postoj nezaujala. Na internetu jsou totiž k dohledání stovky projektů, ve kterých jsou ti ptáci jen a pouze roztomilí, ale ani trošičku děsiví...
Vsuvka…
Při návštěvě mého webu nebo stránky na Facebooku se snad ani nedá vyhnout zjištění, že mám kocoura. Kocoura, kterému bude zanedlouho 19 let a který má oficiálně od 1. října 2015 diagnostikované chronické selhání ledvin, které bohužel kočky velmi často postihuje a je nevyléčitelné. Kellyho veterinář označil rozbory krve za zbytečné, že prý je diagnóza jasná. Naše velké štěstí bylo alespoň to, že tím začal trpět až v tomto věku, je spousta mnohem mladších s touto diagnózou... Nasadili jsme léčbu a změnili krmivo, ale Kelly pak odmítal žrát. Moje odhodlání, že bude žít tak dlouho, dokud mu bude život dělat radost, vzalo rychle za své. Zhubnul půl kila, což byla šestina jeho hmotnosti, a já už si říkala, že doklepeme Vánoce a dál ho trápit nebudeme. A v tomhle stavu byl navíc skoro 3 týdny u rodičů, protože my jsme měli dávno dopředu naplánovanou a hlavně z velké části zaplacenou dovolenou na Novém Zélandu. Když jsme se vrátili, po pár dnech se ve mně něco zlomilo a odvezla jsem ho na veterinární kliniku…
Očekáváte špatný konec?
I přes své odhodlání ho dál netrápit jsem se totiž odmítala smířit s jeho zuboženým stavem, když vlastně ani nevíme, jestli mu naprostou náhodou není něco úplně jiného. Stačila jedna, byť mladá, internistka, ke které jsme byli objednaní, která mu sice udělala různá vyšetření, ale na to hlavní jí stačilo to, co by býval zvládnul i „náš veterinář“ – prohmatat Kellymu bříško. Okamžitě zjistila, že ho trápí zácpa, dostal infúze, projímadlo a za pár dní začal žrát a poté, co jsme ustálili domácí léčbu, je (ťuk, ťuk, ťuk na dřevo) v pohodě dodnes.
Crazy Cats
Proč ta kočičí vsuvka? Protože v lednu 2016 přišel veletrh CHA a 6. ledna na něm byla představena razítka Crazy Cats… Stejně roztomilá a děsivá, jako jejich ptačí předchůdci.
Jenže tyhle kočky jako na potvoru svým vzhledem dost odpovídaly aktuálním vzhledu Kellyho. Do jeho kroniky mi přišly k událostem z poslední doby, respektive k nemocné kočce odmítající žrádlo, naprosto přesné.
Razítka bych ovšem asi využila do jeho kroniky každé tak 2× a co pak s nimi? A když jsem zkoukla ceny Timových razítkových sad v zahraničí a přepočítala příslušným kurzem, dostala jsem s očekávanou cenou až někam pod 800 Kč, to bych za ně nikdy nedala. Když se pak časem přímo Crazy Cats objevily na eBay, vycházely asi na 600 Kč. Pořád moc. Říkala jsem si tak do pětistovky. Asi vám tahle moje představa ceny přijde vtipná… :-)
Jenže do Kellyho kroniky jsem je dát chtěla. Původně jsem plánovala počkat, až je někdo koupí, že si od něj odkoupím narazítkované obrázky. Jenže já jsem prostě strašně netrpělivá, všechno potřebuju hned…
Udělala jsem tu největší podlost svého tvořivého života – vzala jsem obrázek razítek, vyčistila ho od vodoznaku, nařezala na jednotlivé kočky a vytiskla na laserové tiskárně. Dokonalé to nebylo, ale pro mé potřeby dostačující. Já, která v podstatě nad každou scrapbookovou stránkou přemýšlím, který prvek jsem nevědomky od někoho převzala…
Styděla jsem se až za hrob. Ale kočky jsem podlepila oboustrannou páskou a vybarvila (vzpomeň si: je to dětinské!) a nalepila do Kellyho kroniky třeba k obalu od granulí, u jejichž konzumace Kelly během podzimu tolik trucoval. A to celé jsem stihla dřív, než se vůbec prvnímu člověku podařilo ta skutečná razítka do České republiky dostat. Takhle to dopadlo, tady jen detaily:
A při tvoření jsem přišla na to, proč se mi tyhle divné kočky docela i líbí. Jednak tělíčka jsou zběsilá, ale kočičí kukuče mi přišly tak nějak roztomilé. Při vhodném vybarvení a ve spojení s různými doplňky se z nich dají udělat stejně roztomilé kočky, jako z těch ptáků. Ale především – to nejsou kočky, to jsou kocouři!!! Všechna ta napříč e-shopy dostupná razítka s kočičí tématikou totiž jednoznačně byly holky – s kytičkami, mašličkami, řasami a prostě holčičím kukučem. A tohle byla první kočičí razítka, která jsou prostě kluci. A basta!
Jenže to svědomí, to svědomí… A taky vědomí, že za peníze, které jsem dostala od babičky k svátku a k Vánocům jsem si nic nekoupila, a že se blíží narozeniny… Když pak všechny účastnice lednového Hurá Sketche obdržely 15% slevu na objednávku a když Aktijka kočky naskladnila s cenou 614 Kč, dostala jsem se po odečtení těch 15 % na 522 Kč a to už jsem je fakt nemohla Aktijce nechat ležet na skladě… :-)
Bylo to načasované dokonale – Aktijka zásilku ve středu navečer předala Zásilkovně a počítala jsem, že v pátek bude připravená k vyzvednutí přesně k narozeninám. Nebyla :-(. Přiznali, že jejich chybou na centrálním depu. Zásilkovně vděčím za zkažené narozeniny, fakt jsem se těšila a na víkend měla velké kočičí plány… Proč ty nedůležité zásilky vždycky přijdou dřív, než je čekáte, a ty důležité…? Zásilku na výdejní místo zvládli dopravit až dnes navečer a k vyzvednutí byla připravena až těsně před 19:00. Mokré vlasy, pyžamo, župan… Miki, když viděl můj výraz, pro zásilku vyrazil sám. Trochu hořkosladká příchuť, ale už vím, co s kočkami provedu a jsem z toho crazy! :-)
