2016-11-30 - Obědy do práce
Trvalo mi dlouho, než jsem se našla a začala věci dělat tak, jak je chci já, a ne jak je chtějí ostatní. V posledních letech tak logicky procházím jakousi proměnou, nad kterou možná mnozí kroutí hlavou.
Sestává to z mnoha zdánlivých maličkostí. Jednou z prvních věcí, kterou jsem razantně změnila, bylo stravování. Do školní jídelny jsem na základní škole chodit nemusela a na střední ani jazykovce jsme žádnou neměli, což mi dnes z pohledu stravování dospívajících přijde tristní. Hromadně jsem se začala stravovat, až když jsem měla menzu přímo v univerzitním areálu. Trávila jsem tam občas celý den, tak ani jiná volba nebyla…
Logicky jsem pak chodila na obědy i po nástupu do práce. Mimo utišení hladu to bylo i příjemné vytržení z pracovního procesu. V docházkové vzdálenosti od kanceláře jsme ovšem měli jen jedno stravovací zařízení. Jídla průměrná, ceny slušné. Pak ho zavřeli z důvodu změny provozovatele a rekonstrukce, takže jsme museli jezdit autem jinam. Po ukončení rekonstrukce se změnil koncept, narostly ceny, kvalita v podstatě zůstala a postupně klesala a klesala. Na Zomatu má aktuálně hodnocení 3.2 z 5, to je dle mého docela vypovídající. A to majitel restaurace lidem za kladné hodnocení dává zdarma oběd nebo zákusek – místo aby ho nabídnul těm, kteří nejsou spokojení, aby je přesvědčil, že to byla výjimka, ke které dochází nanejvýš jednou za 10 let…
Po sérii z mnoha důvodů nejedlých jídel jsem se rozhodla začít vařit doma. Zpočátku to bylo dost zoufalství, protože jsem s tím neměla zkušenosti ani se mi nechtělo tomu věnovat čas. Brzy jsme ale tak nějak sami od sebe začali hubnout, a to aniž bych dělala nějaká „dietní“ jídla, takže mě to jen utvrdilo v tom, že to bylo nejen chuťově hnusné, ale i nezdravé. V současnosti už jsem tedy spíš ve fázi, kdy naprosto nevím, co vařit, aby to bylo rychle a bez práce.
V průběhu doby, kdy vařím doma, mě ale zaujala jedna věc – že když se z jakéhokoli důvodu řeší nošení obědů do práce, nikdo nezkoumá, z jakého důvodu to lidi dělají. Přijde mi, že v průzkumech se akorát očekávají na otázku „Chodíte na oběd do restaurace“ odpověď „Ano/Ne“ , ale na důvod už se neptají, protože je jim zřejmě jasný. Všechna média, která o tom publikovala nějaké články, totiž vždy tvrdila, že lidé to dělají proto, že v restauracích je draho a oni chtějí ušetřit. V některých z článků jsou jiné důvody zmíněné nebo alespoň naťuknuté, ale často místo aby se rozebraly a vyčíslily procentuálně, jsou bez podkladů zavrženy, takže články obsahují perly jako „K tomu je nevede ani tak starost o vyváženou a zdravou stravu jako především snaha nezatěžovat rodinný rozpočet výdaji za obědy.“ Zajímal by mě zdroj pro takové tvrzení…
Považte:
- Marketingovenoviny.cz: Až 8 z 10 Čechů je zvyklých pravidelně snídat, obědy si pak více než třetina lidí nosí s sebou (23. 9. 2016)
- Denik.cz: Obědy z domova si nosí do práce 45 procent českých zaměstnanců (30. 9. 2014)
- Aktualne.cz: Obědy z domova si nosí do práce téměř polovina zaměstnanců (30. 9. 2014)
- Tyden.cz: Obědy z domova si nosí do práce skoro polovina zaměstnanců (30. 9. 2014)
- Blesk.cz: Češi šetří, obědy si nosí z domova! (8. 10 2014)
- Idnes.cz: Češi šetří, stále častěji si nosí do práce jídlo z domova (23. 8 2013)
- Novinky.cz: Lidé šetří, každý druhý Čech si nosí do práce obědy z domova (13. 8 2013)
- Krajskelisty.cz: Lidé šetří, jak se dá. Obědy si nosí do práce z domu (30. 7. 2013)
- Pohoda.cz: Polovina lidí si do práce nosí oběd z domova, stravenky si šetří (5. 3. 2012)
- Ihned.cz: Většina lidí si do práce nosí jídlo z domova. Stravenky berou jako přilepšení k příjmu (25. 2. 2012)
- Lidovky.cz: Nejlepší je od mámy. Češi si nosí obědy z domova (29. 5 2011)
Nutno dodat, že obdobná sbírka článků se vyskytuje i na slovenských portálech. Možná to novináři od sebe kopírují... :-)
