Obersaxen-Mundaun

Obsah

7. 3. 2017

Hodnocení:

Vločka anoVločka anoVločka anoVločka anoVločka ne

Tento ne moc známý areál jsme se rozhodli navštívit během třetího "odpočinkového" dne pro jeho převážně pohodové modré sjezdovky. A zklamaní jsme neodjížděli...

Sjezdovky:

Výrazně převažují modré sjezdovky. Ty plnohodnotné jsou široké a s různými terénními zlomy, takže zábavné. Zbylé jsou spíše přejezdové cesty. Nejsou úzké, jako jinde, ale trpí stejným nešvarem - místy jsou ploché nebo do protisvahu.

Naprosto úžasný byl "kochací" sjezd č. 45 z vrcholu Piz Sezner do vesničky Vella - okolo poledne čerstvě otevřený, odlehlý, urolbovaný, liduprázdný a s krásnými výhledy.

Nachází se zde i řada červených sjezdovek - širokých, přehledných a příjemně členitých, především pod vrcholem Piz Sezner a Stein.

Černých sjezdovek je málo a jde spíše o kratší úseky.

Sněhové podmínky:

Sněhu dostatek nejen na sjezdovkách, ale i mimo ně. Vzhledem k severní orientaci svahů nejsou jarem postižené ani dojezdy k dolním stanicím lanovek, vyjma dojezdu do vesničky Vella, který je naopak orientován jihovýchodně a slunci tedy přímo nastaven.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Páteřní přepravní zařízení jsou převážně staré neodpojitelné třísedačky, "lepší" a s bublinou je pouze šestisedačka na Piz Sezner.

V okrajových částech areálu jsou vleky.

Zalidněnost:

Malá až střední.

V podstatě všechna přepravní zařízení byla s nulovým čekáním, vyjma sedačky na vrchol Stein, kde se soustředily lyžařské kurzy a nárazově se zde vytvářela krátká fronta. Kurzy zaplnily i některé sjezdovky, ale většina sjezdovek byla po celý den liduprázdná.

Doprava do střediska a parkování:

Vzhledem k celonočnímu sněžení byly příjezdové silnice pokryté vrstvou mokrého sněhu, místy pouze projeto pluhem.

Parkování ve vesničce Valata zdarma (!) na parkovišti u dolní stanice sedačkové lanovky.

Shrnutí
+ plusy
  • Parkování zdarma.
  • Severní orientace sjezdovek.
- mínusy
  • V podstatě pouze staré sedačkové lanovky a vleky.

9. a 10. 1. 2021

Hodnocení:

Vločka anoVločka anoVločka anoVločka neVločka ne

Ačkoli jsme bydleli jen kousek od Lenzerheide, o víkendu jsme se rozhodli jet lyžovat jinam. Když jsme jeli z Lenzerheide směrem na Chur, ukázalo se to jako velmi dobrá volba, proti nám mířily do Lenzerheide stovky (!) aut, regulérní kolona...

Po menším pátrání po okolních areálech padla volba na Obersaxen Mundaun, ve kterém už jsme před několika lety byli a který se nám líbil víc, než nedaleký Flims-Laax-Falera. Web také uváděl, že mají otevřených 100 % sjezdovek, což byl oproti druhému zmiňovanému areálu, který měl otevřenou přibližně polovinu, další podstatný bonus.

Sjezdovky:

Středisko je spíše „rodinné“, asi polovina zdejších sjezdovek je značena modře. Plnohodnotné, tedy dostatečně široké modré sjezdovky najdeme hlavně pod vrcholem Piz Sezner, ze kterého vede dlouhá, místy ale trochu plochá sjezdovka č. 47. Další modré sjezdovky stékají po svazích sousedních hor Stein, Hitzeggen a Piz Mundaun, ale ať už ty převažující na severních svazích nebo jedna směřující na jih jsou užší, často už pod hranicí lesa, takže zase o něco členitější.

Červené sjezdovky najdeme především na svazích hory Stein - ať už severně orientované sjezdovky 3a+3b, 5, 12a a různé další kratší úseky a kombinace nebo jižně/jihovýchodně mířící kombinace sjezdovek 41a+40a+40b.

Černých sjezdovek je zde pomálu, jde v podstatě jen o různé kratší úseky koncentrované především na severním svahu hory Stein.

Sněhové podmínky:

Tragédie. Deklarovaných otevřených 100 % sjezdovek opravdu neznamenalo, že jsou sjezdovky ve sjízdném, natož v dobrém nebo dokonce výborném stavu. Určitá část sjezdovek by dávno měla být úplně uzavřena, například červená „přejezdová“ č. 23.

V podstatě na všech technicky nezasněžovaných sjezdovkách byla vydřená místa až na trávu, hlínu, kamení. Sjezdovky trpěly nejen nedostatkem sněhu, ale asi hlavně každodenní úpravou rolbou, která, spolu s lyžaři, rozmetala nepořádek po celé šířce sjezdovky. Na spoustě sjezdovek tak byla místa, která nešla objet jinudy, než mimo sjezdovku - kde byla překvapivě často situace lepší, než na sjezdovce. Takhle vydřená „neobjetitelná“ místa byla překvapivě i v nejvyšších částech areálu třeba na modré č. 14 nebo červené 12a, o těch níže položených ani nemluvě. Bonusem bylo, že žádné z těchto míst nebylo označeno nějakou cedulí, takže po prvním zjištění situace už vůbec nebylo možné jezdit plynule a svou obvyklou rychlostí. Tolik šrámů na skluznici jsme si nikdy odnikud neodvezli :-(.

Technicky zasněžovaných sjezdovek je minimum, jde vlastně jen o několik „páteřních“ sjezdovek číslo 1, 3, 6 a 40. Ty nedostatkem sněhu netrpí, jen na dojezdech se občas dělaly plotny. Co mě překvapilo, byly zmrzlé kaluže na některých sjezdovkách, například č. 14, 18 nebo 25. Mysleli jsme, že to bylo od zasněžování, ale tyto sjezdovky technicky zasněžované nejsou, tak nevím...

Nutno podotknout, že ve chvíli, kdy tento report s týdenním zpožděním píši, bude už snad situace dost odlišná, v uplynulých dnech v Graubündenu dost výrazně sněžilo...

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Co je pro nás plus, pro jiného asi může být spíš negativem, protože 100 lidí, 100 chutí... Ale jeden z hlavních důvodů, proč se nám v Obersaxen Mundaun líbí, jsou přepravní zařízení. Nachází se zde totiž pouze sedačkové lanovky a několik vleků, což vítáme z toho důvodu, že není nutné celý den sundat lyže. Pokud mi nic neuniklo, od naší poslední návštěvy v roce 2017 se toho moc nezměnilo - nová je jen sedačková lanovka na severním svahu hory Stein. Ta je ale naprosto luxusní, umím si jí představit jako sedačku v obýváku :-).

Zalidněnost:

Malá.

Přepravní kapacita je z důvodu koronaviru snížena na 2/3 obvyklé kapacity, na což upozorňují cedule, obsluha to ale nijak nehlídá. Nicméně lidí bylo tak málo, že většinou na lanovce jezdili návštěvníci tak, jak spolu dorazili. Výjimkou byla sedačková lanovka označená jako C2 v horní části hory Hitzeggen, u které se tvořila fronta, ačkoli většinou jezdila plně obsazená.

I v Obersaxen Mundaun platí, že ve frontách a na lanovkách je povinné zakrytí dýchacích cest, většina lyžařů to ve frontách dodržovala, na lanovkách už nikoli, ale tam to snad ani ničemu nevadí...

Občerstvení a aprés-ski:

Vnitřní prostory restaurací jsou zavřené, fungují pouze výdejní okénka. Většinou jsou přístupné i venkovní terasy, kde je možné zakoupené nápoje a jídlo zkonzumovat. Nevyužili jsme.

Doprava do střediska a parkování:

Příjezd z České republiky do Švýcarska ve středu 6. ledna bezproblémový. Ani na jedněch hranicích jsme nestavěli, nikdo po nás nic nechtěl. Podle starého zvyku jsme úsek rakouské dálnice objížděli přes Bregenz, abychom až později zjistili, že tento úsek byl již dříve vyjmut ze systému mýta a průjezd od hranic až po Hohenems je nezpoplatněný.

Příjezdová silnice do vesničky Valata byla mírně namrzlá, s vyjetými kolejemi a se zmrzlými zbytky sněhu „mezi koly“ a v krajnici. Parkovali jsme na parkovišti u sedačkové lanovky ve vesničce Valata, které jsme měli vyzkoušené už z minulé návštěvy. Nevím, jestli je to tak pravidlo na všech zdejších parkovištích, ale na tomto parkovišti se neplatí parkovné.

Shrnutí
+ plusy
  • Pouze sedačkové lanovky a vleky, takže bez nutnosti sundávat lyže.
  • Převážně severní svahy, což je velkým bonusem hlavně na jaře.
  • Převažují modré a červené sjezdovky.
  • Při koupi skipasu lze použít jakýkoli skipas Skidata, takže jsme využili skipasy z Klínovce :-).
- mínusy
  • Téměř všechny sjezdovky měly nějaká vydřená místa, v několika případech nešlo problémové místo ani objet.
  • Až na výjimky absence technického zasněžování, které v době naší návštěvy výrazně chybělo.
  • Nekryté a neodpojitelné sedačkové lanovky v okrajových částech areálu.
  • Skipasy prý mají jít koupit přes skioo.ch/obersaxen-mundaun, ale nezjistili jsme, jak, takže jsme je kupovali až ráno na místě.