2015-10-27 - Art Journal 0. – Bod zlomu
Od dětství jsou mou vášní různé deníky a fotky. A vzpomínky. Scrapbooking je pro mě možnost, jak si zavzpomínat, jak s jednou jedinou fotkou strávit spoustu času, mít možnost se na ní soustředit, dát jí nový rozměr. Zároveň mám ráda symetričnost, takže jsem si od počátku oblíbila „třicítkové“ stránky do alba. Zpočátku mi to přišlo jako obrovská plocha, ale dnes jsem za to rozhodnutí tvořit na tento nejtypičtější rozměr ráda. Na stránkách jsem si vyzkoušela rozličné styly – vintage u starých fotek, minimalismus, clean & simple i mixed media. Právě takový odlehčený clean & simple mi k fotkám sedí nejvíc, protože fotku neupozaďuje.
Realita je k dnešnímu dni taková, že mám v albu hotových 513 (!) stránek a k dohnání současnosti mi jich zbývá jen 15. Jistě, budou další fotky z dalších míst a zážitků, ale už nikdy v budoucnu nebudu mít dost fotek na to, abych si za víkend nalepila 5 stránek. Právě kvůli tomu v posledních týdnech zvažuji, co bude dál…
Mou druhou scrap-vášní jsou cestovní deníky. I cestování je jednou z mých vášní, nicméně z cest se snažím vozit právě ty vzpomínky, takže hlavně fotky a deník. Takový trochu swapovací deník jsem si začala tvořit už na základce, ale až díky objevení opravdového scrapbookingu jsem si začala vytvářet cestovní deníky od nuly a jelikož je za každou cenu píši přímo během cest a lepím do nich vše možné, jsou pro mě jednou obrovskou vzpomínkou a hlavním suvenýrem.
Jako třetí věc, spíše doplněk ke dvěma předchozím, pak tvořím Kellyho kroniku a Kroniku cestování.
I když příležitostně vytvořím v oblasti scrapu i něco jiného – dřív jsem se zúčastnila několika ATC swapů, nyní spíš vytvořím během roku několik přáníček – pořád jsem měla pocit, že ke štěstí potřebuji ještě něco jiného. Něco, kde by se všechno mohlo sejít, kde bych mohla vyzkoušet všechny možné věci, které mě jen napadnou, kde bych mohla zaznamenat své pocity, přání, i nějaké ty vzpomínky, které se jinam nehodí. Kde bych na jednu fotku nebo jednu vzpomínku nepotřebovala celou třicátkovou stránku, kde bych na nakreslení jednoho obrázku tužkou nepotřebovala celou čtvrtku, kde…
Ve světě je k tomuto účelu oblíbený art journal. Jde v podstatě o jakýsi deník či diář, do kterého je možné zaznamenat v podstatě cokoli a jakkoli. Zatímco na scrapbookingu se mi líbí, že do něj mohu zakomponovat všechny možné další techniky, na samotném art journalu se mi líbí, že ke tvoření nepotřebuji zvláštní důvod. Že v něm mohu vyzkoušet to, co bych si jinde netroufla nebo co by se mi jinde nehodilo. A že si do něj mohu relaxačně, aniž bych u toho musela přemýšlet, zpracovat cokoli mě napadne, aniž by to třeba dávalo smysl.
Pod vlivem ubývajících fotek určených ke zpracování do scrapbookového alba jsem se zařekla, že postupně budu víc paličkovat nebo kreslit. A začala jsem se poohlížet po nějakém zápisníku, který by se dal použít jako art journal. Často se k tomuto účelu využívá kniha, ale to bych já neudělala ani pod pohrůžkou smrti. Kniha patří do knihovny a udělat s ní cokoli jiného znamená přijít do pekla. Jenže od doby, co jsem zjistila, že v nebi se nedá lyžovat, jsem usoudila, že pro nebe nemám žádný důvod. Je tedy potřeba si to peklo nějak zajistit…
Včera jsem z vozíku před knihovnou zachránila Balzaca, Raise, Havla i Šmahelovou. A mezi knížkami objevila jednu, z níž nerozumím ani slovu a díky nějakému zkratu jsem usoudila, že téhle knížky se za účelem čtení asi nikdo neujme a rozhodla se jí zničit. Nadšená z toho nejsem, mám špatné svědomí, ale když už jsem se tak rozhodla, chtěla bych, aby ten její druhý život stál za to :-)
Prvním krokem měla být úprava desek. Jsou bílé, což je i barva, kterou bych ráda zachovala, nicméně jsou hodně špinavé, takže bude potřeba je něčím přetřít. Jako nejlepší volba se jeví gesso. Zároveň bych ale nerada přišla o texturu pruhů, kterou desky mají… Jelikož jsem přesný postup úpravy desek zatím nevymyslela, zůstávají zatím v původním stavu.
Druhým krokem tedy bylo, že jsem si rozvrhla vnitřní strany a od začátku začala postupně slepovat vždy tři stránky k sobě, abych tím získala pevný základ. Mám takhle poslepované stránky asi do čtvrtiny knihy.
V tuto chvíli už mám hotovou i první vnitřní dvoustranu, ale o tom zase až příště… :-)
