2021-03-28 - Letní čas
Tak se nám d.nes posunul čas na letní. Zase. Po letech interních diskuzí v rámci České republiky jsme přenechali rozhodnutí Evropské unii. Protože, jak víme, víc hlav víc ví. Nebo ne? Logicky – čím víc lidí se bude muset shodnout na jednom řešení, tím méně pravděpodobně se tak stane.
Jestli se někde pravidelně vedou na téma střídání času diskuze, tak jsou to logicky sociální sítě. Ty dávají dost prostoru k vyjádření i těm, kteří by měli mít k dispozici přinejlepším tužku a papír, rozhodně ne internet. Bohužel, lidí, kteří si neumí zjistit fakta a jediné, co je zajímá, je jejich vlastní užitek a prospěch, je většina. Dost výrazně se to ukazuje teď při pandemii koronaviru, kdy se topíme v bažině jen kvůli tomu, že si miliony lidí myslí, že všechno vědí lépe, než odborníci. A kvůli politikaření, samozřejmě.
U diskuzí týkajících se změny času jsou ty komentáře dost podobné. Každého jen zajímá, co chce on, co jemu by vyhovovalo. Nezajímá ho obecný dopad na společnost a na ostatní. Pouštět se s takovými lidmi do diskuze na úrovni je holý nesmysl, takže se diskuzím vyhýbám. Přesto mě občas nějaký komentář tak vytočí, že své přesvědčení poruším – v podstatě jen proto, abych se utvrdila ve svém předpokladu, kde diskuze skončí. Fakta a logické argumenty totiž na ty, kteří prostě z principu pochpit nechtějí, nezbírají.
Osobně razím tvrzení, že abych mohla mít na něco názor a mohla to hodnotit, musím k tomu mít maximum možných informací. Zvlášť se to týká toho, co má velké dopady – jako právě změna času. Takže jsem si už dávno o problematice zjistila různé informace...
Tak předně – tomu nenáviděnému času, který je podle nich potřeba vymýtit, všichni říkají „zimní čas“. Že žádný takový čas neexistuje, že je to náš standardní čas daný přírodou a že se nazývá Středoevropský čas, zkráceně SEČ, samozřejmě nikoho nezajímá. Pokud se pokusíte používače spojení „zimní čas“ na jeho omyl upozornit, zpravidla se dozvíte to, co už jsem psala, tedy že ho to nezajímá. Zde typická reakce někoho, kdo nemá argumenty, nechápe nebo nechce chápat ty vaše a je zaměřený výhradně na své vlastní potřeby:
Oblíbeným argumentem zastánců letního času (středoevropského letního času, SELČ) je ta hodina světla navíc, kterou údajně v létě máme. Jenže ona není navíc, ona je na úkor spánku. Češi, jak známo, jsou ožralové (pardon, jinak to napsat nejde), takže logicky vítají dlouhé letní večery, při kterých mohou grilovat a chlastat. Upřímně – nevím, proč by se nedalo popíjet za tmy, ale jako introvert a abstinent to neumím posoudit :-). Nicméně realita té hodiny světla „navíc“ dopadá i na ostatní, včetně právě abstinentů. Málokomu jde totiž usnout za světla, já to řeším každý rok…
Krásně lze dopady změny času vidět na časech východu a západu slunce, ale také různých typů soumraků. Předně – soumrak není jen večerní, ale i ranní, kterému říkáme svítání. Lépe se to ale vysvětluje právě na stmívání:
- Občanský soumrak nastává ve chvíli, kdy je střed Slunce méně než 6° pod obzorem. Pokud je jasno, je stále skvělá viditelnost a je tedy možné si třeba číst bez umělého osvětlení.
- Nautický, jinak také námořní soumrak nastává ve chvíli, kdy je střed Slunce 6° až 12° pod obzorem. Pokud je jasno, je stále dost světlo na to, aby bylo možné na dálku rozeznávat předměty a na blízko vykonávat s menšími omezeními řadu běžných činností. Už se ale dají rozpoznat i jasná souhvězdí, která používali námořnici k navigaci, odtud je tedy odvozen název soumraku.
- Astronomický soumrak nastává ve chvíli, kdy je střed Slunce 12° až 18° pod obzorem. Zbývá už jen rozptýlené světlo. Po astronomickém soumraku přichází astronomická noc, tedy úplné setmění. V naší zeměpisné šířce ale v době přibližně tří týdnů okolo letního slunovratu klesá Slunce jen asi 16,5° pod obzor, takže astronomický soumrak trvá celou noc a k úplnému setmění vůbec nedochází.
Délka soumraku je na Zemi ovlivněna roční dobou a zeměpisnou šířkou. Na rovníku zapadá Slunce za obzor téměř kolmo, takže je soumrak krátký (trvá asi 70 minut), naopak třeba na severu je dlouhý a dokonce vůbec nemusí nastat – odtud označení polární den a polární noc. Držme se ale naší zeměpisné šířky, kde se délka soumraku mění – v době letního slunovratu trvá soumrak asi 470 minut, během rovnodennosti (jarní i podzimní) jen asi 110 minut.
S výše uvedenými znalostmi už je mnohem snazší pochopit princip stmívání, a tedy i dopad posunu času. Nejlépe vám napoví přiložená tabulka. Pro porovnání volím zimní slunovrat, jarní rovnodennost a letní slunovrat. Horní hodnoty jsou ty současné platné při střídání SEČ a SELČ, dvoje dolní jsou pak hypotetické scénáře pro případ, že by byl trvale platný SEČ resp. SELČ:
Zároveň se pro jistotu rovnou omlouvám za případné chyby. Být zvídavý, ale neumět pořádně ani malou násobilku je prokletí…
Ve světle těchto faktů mě vyloženě děsí přání velké skupiny lidí, kteří se zasazují o zachování letního času trvale. Zatímco SELČ je uměle vytvořený, SEČ je přirozený, daný přírodou, polohou na příslušném poledníku a specifický mimo jiného tím, že Slunce je na obloze úplně nejvýš v pravé poledne. Poledníky určují časová pásma, proto se také standardní čas často nazývá „čas pásmový“. Takzvaný „nultý poledník“ prochází observatoří v Greenwichi nedaleko Londýna, proto je znám také jako „Greenwichský (střední) čas“. Určuje takzvaný standardní čas (správně Koordinovaný světový čas, Coordinated Universal Time, UTC). Českou republikou pak prochází 15. poledník (například středem Jindřichova Hradce), takže Česká republika leží v podstatě ideálně uprostřed příslušného časového pásma - pro úplnost dodejme, že synonymem k českému SEČ je anglická zkratka CET (Central European Time). Zpravidla totiž platí, že asi 15° okolo daného poledníku používá daný čas. Není to však pravidlo, jak určitě víte z kostrbaté mapy časových pásem. Třeba takové Španělsko patří do jiného časového pásma, ale v rámci sjednocení s ostatními zeměmi EU používá „naše“ UTC+1. Uvědomuje si vůbec někdo, o kolik mají oproti nám reálně čas posunutý? A třeba území Číny leží na území 5 časových pásem, ale celá země používá pekinský čas UTC+8. Na tak obrovském území je to neskutečný rozdíl - vyzkoušeli jsme třeba po přeletu z Pekingu do Lhasy. Ale to už jsme se dostali jinam... Takže toliko fakta.
Stávající střídání času není vhodné, protože jarní posun času na SELČ způsobuje, že se ráno znovu vstává do tmy. S tím má řada lidí potíže, někteří se s tím vyrovnávají i několik týdnů.
Pokud by zůstal trvale zachovaný standardní čas SEČ, v létě by se sice jakože stmívalo o hodinu „dřív“, má to ale pozitivní zdravotní dopady. Moc hezky na toto téma povídá třeba PharmDr. Alena Sumová, DSc., předsedkyně Fyziologického ústavu AV ČR a především biochronička. Pro úplnost: „Chronobiologie je vědní disciplína zabývající se téměř periodickými (cyklickými) fenomény v živých organismech – biologickými rytmy (nebo laicky řečeno biorytmy).“ (Zdroj: Wikipedia). Doporučuji najít si na internetu její články nebo aspoň rozhovory s ní. Povolanějšího člověka na toto téma byste u nás asi nenašli.
Pokud by ale naopak trvale zůstal zachovaný SELČ, v zimě by slunce vycházelo až v 9:00! Za tmy by tedy ráno vstávali úplně všichni. Hezky se to dá demonstrovat na dětech školou povinných – za jasného dne by slunce vyšlo až v průběhu druhé vyučovací hodiny a malé děti, které mají jen 4 vyučovací hodiny denně by tak značnou část své školní výuky trávily za umělého osvětlení.
Dr. Sumová mimo jiné trvalé zachování SELČ hodnotí jako ještě horší variantu, než zachování současného střídání. Pro tělo je údajně nejdůležitější ranní světlo, které dává ráno tělu signál, že bude čas k probuzení. Z logiky věci by tělo tento signál mělo dostat ještě před probuzením, pokud to není možné, tak by to mělo být co nejdříve po něm.
Dlouhé letní večery svádějí k tomu využívat světlo pro volnočasové aktivity a chodit o to později spát. Zábava je tak na úkor spánku a dlouhodobě to má negativní zdravotní dopady – vyšší riziko onemocnění srdce, obezity, cukrovky nebo negativní vliv na psychiku a paměť.
Mezi odborníky je tedy logicky shoda v tom, že trvale zachovaný čas musí být ten standardní, tedy SEČ. Naše vláda se zavázala prosazovat trvalé zavedení toto času, ale v EU je kupodivu v menšině. Přitom EU tvrdí, že může nařídit zrušení střídání času, ale už nemůže nařídit, který čas si mají členské státy vybrat jako ten jediný. Reálně tak hrozí nejen negativa plynoucí z výše uvedeného, ale také to, že si na hranicích při cestě do Alp budeme přeřizovat hodinky… Považte – v Schengenu, kdy fyzické hranice v podstatě zanikly…
Závěrem dodejme nějaká fakta. Na území dnešní České republiky se poprvé začal letní čas používat už za Rakouska-Uherska. Tehdy byla elektřina velmi drahá a když bylo večer světlo o hodinu déle, znamenalo to velké úspory energie. Později to bylo trochu jak na houpačce, letní čas byl zrušen, znovu zaveden a znovu zrušen. Naposledy byl zaveden roku 1979 a od té doby platí střídání času dodnes. Úspory energie už jsou dávno bezpředmětné.
Očekávala bych, že nějaké relevantní argumenty a fakty podložené komentáře sepíší příznivci letního času nebo střídání časů. Ale to je jako chtít od jalové krávy tele, že…?
Doplnění - 29. 3. 2021
Letos jsem z čistě vědeckých důvodů zkusila situaci vysvětlit několika zastáncům letního času. Uvedete fakta a argumenty, od protistrany se ale téhož nedočkáte, většinou jen bezcílně kopou kolem sebe. Ta úroveň komunikace je příšerná a samotnou mě rozčiluje, jak snadno mě lidé dokáží strhnout k ne zrovna ideálním vyjádřením. Nejvíc mě ale děsí, že podobní „zabedněnci“ by mohli v budoucnu rozhodovat o tom, jaký čas používat nebo zda ho posouvat. A pozor, nepovažuji je za zabedněnce proto, že mají jiný názor, než já, nýbrž proto, že si neumí ověřit zdroje, informace, nedokáží k argumentaci použít fakta a tedy se rozhodují výhradně na základě svého pocitu nebo ničím nepodloženého úsudku. Často naopak uvádějí nepravdy nebo sami sobě odporují. Pokud by někdo s opačným názorem dokázal uvést nějaké podložené argumenty, tak bych jeho názor akceptovala. Každý má nárok na svůj názor a že já mám třeba jiný neznamená, že jeden z nás je proto horší člověk. Jenže komunikace probíhá přibližně následovně:
