CZ-MILKA

 

Skočit na text

Narodila jsem se 12. února 1983, od narození žiji v Praze a ani přestěhování do nového domova na přelomu listopadu a prosince 2008 na tom nic nezměnilo. Mám o pár měsíců mladšího přítele, se kterým jsem již od října roku 1999. Po základní škole jsem nastoupila na Obchodní akademii. Během jejího studia jsem si udělala státnici z kancelářského psaní na stroji a taky řidičák skupiny B. V roce 2002 jsem zde s vyznamenáním odmaturovala. Při ročním studiu jazykové školy jsem si udělala mezinárodní zkoušku Zertificat Deutsch a poté jsem se rozhodla studovat informatiku na České zemědělské univerzitě, kde jsem byla v roce 2006 promována bakalářkou. Úspěšně jsem složila přijímací zkoušky na navazující magisterské studium, které jsem v červnu roku 2009 zakončila státní závěrečnou zkouškou. Poté jsem nastoupila na doktorské studium, které jsem však z mnoha důvodů po 1. semestru ukončila. Teď už mě asi celý život čeká jen práce... :)

Kdo jsem?

  • Vodnář, který údajně má v sobě to nejlepší ze všech ostatních znamení. Vodnář je diplomat, idealista i rebel. Je nezávislý, originální, praktický, soucitný, zvědavý, ale i domýšlivý a odtažitý. Ne však naivní. Miluje volnost, žije budoucností a podle vlastních pravidel. Nepřetržitě experimentuje. Nic ho neodradí od jeho vlastní cesty. Rád neustále chystá překvapení. Má citlivý nervový systém, nezávislé názory a nepředvídatelné reakce. Mívá období samoty, kdy nechce být vyrušován. Je neuvěřitelně vnímavý – někdy se zdá, že nevěnuje ničemu pozornost, ale později je schopen situaci detailně popsat a doslovně reprodukovat. Nikdy podle prvního dojmu nesoudí, ale již na první pohled dokáže druhého dobře velmi odhadnout. Neumí důvěřovat a neumí obnovit ztracenou důvěru. Nesnáší lhaní, majetnictví, podvádění, pokrytectví, předsudky a žárlivost. Vyhýbá se půjčování věcí. Jeho život charakterizuje velká potřeba spánku. V létě trpí vedrem, v zimě se třesou zimou.
  • Melancholik. Prý spíše stabilní. Spíše introvert, extrovert jen podle potřeby a nálady. Údajně ho charakterizuje nedůvěřivost, pesimismus, plachost a uzavřenost. A důkladnost, pečlivost, svědomitost, stálost a ukázněnost.
  • Přírodní blondýna s vystudovanou vysokou školou. Ano - nemám ráda narážky na hloupé blondýny.

Co mám ráda?

  • Sport: Bez lyží ani ránu, miluji lyžování!!! Jinak cvičím pilates, výjimečně i na velkém gymnastickém míči. V létě ráda plavu a nepohrdnu pěší turistikou. V televizi se s chutí podívám na nějaké sjezdové lyžování nebo hokej.
  • Cestování: V zimě se snažím jezdit co nejvíc na hory lyžovat, hlavně do Alp, bez toho být nemůžu. V létě ráda vyrazím na dva týdny k moři. Mám ráda arabskou kulturu, takže jsme hodně jezdívali do Egypta, Tuniska nebo Turecka, ale jako blondýna s těmito státy nemám moc dobrou zkušenost. Když je hezky, poznáváme naší republiku.
  • Historie: Zbožňuji zříceniny, hrady, podzemní chodby, jeskyně, štoly - prostě všechno, k čemu se váží nějaké záhady, historky nebo pověsti. Památky v okolí naší chalupy již máme procestované, tak jsme vyráželi do přírody hledat smírčí kříže. Jinak nepohrnu prohlídkou města nebo zámku - ty ale radši zvenku, protože "růžové salonky" mi moc neříkají.
  • Sběratelství: Především jsou to sloni (stav k 28. 1. 2011: 657 kusů) a také známky s obrázkem slona (stav k 29. 8. 2010: 682 kusů). No a při svých cestách po naší republičce sbírám také Turistické známky (stav k 28. 1. 2011: 717 kusů).
  • Zvířata: Nejmilejšími tvorečky jsou kočky, jednoho takového miloučkého rošťáka mám doma... Mám ráda i slony, ale tohoto "drobečka" si domů vzít nemůžu, takže jsem v minulosti alespoň jednoho sponzorovala v ZOO Praha. Jinak často navštěvuji zoologické zahrady, především tu v Praze - dříve jsem mívala i permanentku. Za další roztomilá zvířata považuji medojedy, tučňáky a vydry.
  • Knihy: Moje asi nejoblíbenější kniha se jmenuje Most přes řeku Léthé, napsala ji Valja Stýblová. S velkou chutí se začtu do dívčích románů od Lenky Lanczové, protože jsou psané velmi věrohodně. Nepohrdnu knihou od Zdeny Frýbové, psychologickým románem a už vůbec ne knížkou o lidských osudech psanou podle skutečných událostí. Na základce jsem za týden přečetla 2 - 3 knihy, teď se snažím dohnat uplynulé roky... :(
  • Filmy: Z kategorie slaďáky: Hříšný tanec (Dirty Dancing), Osobní strážce (The Bodyguard), Pretty Woman, Titanic. Jinak jakékoli horory (nejlepší je Kruh a Záhada Blair Witch) a samozřejmě dobré české komedie, např. Slunce, seno,..., S tebou mě baví svět atd. Z pohádek mám nejradši Tři oříšky pro Popelku. Ze seriálů vede bezkonkurenčně IT Crowd a v závěsu jsou Simpsonovi.
  • Kofoláčci - Miki, já a Kelly
  • Hudba: Stará dobrá klasika - Abba a Beatles. Jinak taky Queen, Roxette, The Cranberies, R.E.M... Pochopitelně je dobrá i česká hudba, ale většinou opět spíš ta starší. Novější hudba se mi nelíbí a na sledování aktuálního dění v hudbě ani nemám čas.
  • Jídlo: Vychutnám si sushi, pizzu, různé omáčky, čínská jídla, kuskus, lasagne... Nonstop se dokážu krmit u McDonalda, mám ráda jejich snídaňové menu. Z toho sladkého čokoládu (the best je Milka s celými lískovými oříšky), Jesenka (zahuštěná slazená smetana - neříkejte, že neznáte :). Z toho zdravějšího, tedy z ovoce a zeleniny, si dám ráda cokoli, nejvíc mi chutnají broskve, kaki, jahody nebo granátové jablko.
  • Pití: Z nealkoholických vede Coca Cola, jinak taky (broskvový) ledový čaj a džusy. Mám ráda kakao z Granka. Alkohol již několik let vůbec nepiji, ale dříve vedl džus s vodkou, v pokročilém stavu vodka samotná :), všechny příchutě Jelzina a jinak všechno, co je sladké.

Ostatní

  • O počítači se moc zmiňovat nechci, protože se kolem něj točí celý můj život. Že jsem s ním v nějakém smyslu spřízněná je tedy jasné, přehánět to však nechci a nehodlám mu zasvětit celý život, jako mnozí mí vrstevníci...
  • Řízení auta je prý především mužskou zálibou, já však na své autíčko nedám dopustit. Druhý pobyt v USA mě (snad trvale) vyléčil ze strachu za volantem, takže si to teď trochu víc užívám.
  • V roce 2004 jsem se "po letech" vrátila k focení. Jako malá jsem fotila černobíle stařičkou zrcadlovkou, potom jsem občas dostala do ruky rodinný automat (taky už není nejmladší), ale když konečně došlo na digitál, fotím všechno a všude. Ráda bych se naučila fotit lépe, bez kritiky a připomínek to však nejde...
  • V minulosti jsem se snažila trochu kreslit, prý mi to docela šlo. :) V posledních letech na to nezbývá vůbec čas, dokonce jsem zapomněla, že jsem kdy kreslila, ale když jsem doma staré obrázky našla, začala jsem se k tomu pomalu vracet.
  • Já s kocourem Kellym a přítelem až se staneme součástí světa Simpsonových...
  • Kdysi jsem doma vyváděla jak blázen, že nechci do tanečních, nakonec jsem si tanec zamilovala, navzdory mému nulovému hudebnímu sluchu. Absolvovala jsem nejen základní, ale také speciální taneční. Pokračování se nekonalo, zase nebyl čas. :(
  • Muzikál Dracula - moje srdcová záležitost. Hodně ráda mám Karlínské hudební divadlo, ale nějak nezbývá čas nazbyt, takže se tam nijak často nevyskytuji. Asi i kvůli cenám vstupenek...
  • Oblíbenou komiksovou postavičkou se stal Garfield, občas se s ním v lenosti docela slušně ztotožňuji. Od dětství mám moc ráda Krtečka - a to v jakékoli podobě.
  • Zamilovanou hračkou v dětství se stal malý hnědý mončičák, nyní nedám ani ránu bez malého plyšového pejska - první dárek, jaký jsem dostala od přítele. Tahle potvůrka už procestovala pěknou část naší republiky i hezký kousek světa...
  • Občas se mě někdo zeptá i na oblíbenou barvu - tou je bezkonkurenčně červená. Oblíbenou barevnou kombinaci poznáte na těchto stránkách - červená, černá a bílá.
  • Oblíbenou květinou se stala růže, právem je to královna květin. Jinak mám radši spíš drobnější květy - levanduli, vřes, sněženky, konvalinky. Mám-li se zmínit o květině v květináči, tak v mém pokoji se nachází samé stálozelené, kvetoucí mi nic moc neříkají. Ze stromů je mi asi nejsympatičtější jinan dvoulaločný, u nás ne moc častý, jinak je pěkná bříza nebo vrba.
  • Za největší koníček považuji spánek, bohužel na něj moc času nezbývá...
  • Relaxace v našem bytě. Miluju tenhle byt. Je to mé vrcholné umělecké dílo.
  • Obchody (řazeno abecedně):
    • Cestovní kancelář: Eximtours. Počet absolvovaných zájezdů s touto CK se již určitě pohybuje ve 2. desítce.
    • Krmivo pro Kellyho: Zoohit.cz.
    • Nábytek: Ikea. Oceňuji jejich sortiment, služby, vstřícnost a také kompatibilitu (díl kuchyně, který v ČR nebyl k sehnání, jsme si přivezli z Německa). Do jejich modelových pokojů bych mohla chodit na návštěvu. A moc dobře vaří... Jako druhou společnost, která se nám při zařizování nového bydlení osvědčila, je JN Interier, který nám vybavil dobrou polovinu bytu nábytkem na míru.
    • Oblečení: New Yorker, C&A.
    • Obuv: Ecco. Jejich goretexové boty jsem si po prvních nejistých dnech zamilovala.
    • Potraviny: Billa, Globus.
    • Restaurace: Makakiko Asia & Sushi Restaurant.
    • Sportovní potřeby: Intersport, Rockpoint.

Co nemám ráda

  • Narvané prostředky městské hromadné dopravy.
  • Některé důchodce.
  • Bezohledné majitele psů.
  • Odbarvené blondýny a všechny ženy, které mají na hlavě dva světle hnědé chlupy a hned se nazývají blondýnou. Navždy ztracená a neskutečně hloupá je z nich taková, která ještě vtipkuje na téma "hloupá blondýna".
  • Kuřáky.
  • Výrobky z pravé kožešiny.
  • Kosmetiku testovanou na zvířatech.
  • Teplou zimu a studené léto.
  • Vysoké ceny za benzín.
  • Všechny sporty, kde je cokoli kulatého, především míč... :)
  • Dechovku.
  • Játra, játra a zase játra!!! To prostě nepozřu.
  • Víno a pivo.
  • Nakupování.
  • Obchodní společnosti Elben (nábytek na míru), HappyFoto (zásilková fotoslužba), Kraxnet (webhosting), Lidl (supermarket), Monet nábytek (postele, matrace), Reno (obuv), Schlecker (drogerie) a Tesco (hypermarket/supermarket). Dříve to byl ale například i Baťa. Pokud si nevysloužily svůj vlastní článek, je o nich zřejmě pojednáno v tomto článku.
  • Spam.

Závěrem:

Před volbami se bojíme říci nahlas, koho budeme volit... Jsme-li ve společnosti, na kterou potřebujeme zapůsobit, objednáme si víno, které pijí všichni ostatní, ačkoli ho bytostně nesnášíme... Máme-li ve společnosti vyšší postavení, stydíme se nahlas říci, že jsme dovolenou strávili na chatě a ne v Karibiku... Ve snaze na sebe neupozorňovat se stáváme jednou z mnoha ovcí bílé barvy. Snad mi bylo předurčeno stát se ovcí černou. A možná to je jen tím, že se mi bytostně příčí dělat ze sebe něco, co nejsem. Nemusím svůj názor zrovna křičet do světa, ale když se někdo zeptá, upřímně odpovím. Že již od mého útlého dětství kvůli tomu ztrácím kamarády mě snad ani tolik mrzet nemusí, protože pokud někdo nedokáže respektovat názor někoho jiného, ani mi snad za to kamarádství nestojí. Ti, kteří mě mají rádi, tak činí snad proto, že jsem taková, jaká jsem a já jim za to ze srdce děkuji. Ti ostatní, nechť zkusí pochopit, že svůj názor nemusíme před nikým obhajovat a nemusíme se ospravedlňovat, protože i když jsme s tímto názorem v menšině, nemusí to být bezpodmínečně názor špatný... Ačkoli snad s některými názory z této stránky nesouhlasíte, vězte, že jde o názory mé, které nikomu nevnucuji. Každopádně si však za nimi stojím a nechci se nikomu ospravedlňovat. Ke štěstí mi stačí, že jsem sama sebou, že sama sobě dokáži svůj názor obhájit a sama před sebou se proto nemusím stydět...