CZ-MILKA

 

Skočit na text

Narodila jsem se 12. února 1983, od narození žiji v Praze a ani v budoucnu na tom nehodlám nic měnit. Mám o pár měsíců mladšího přítele, se kterým jsem již od října roku 1999. Po základní škole jsem nastoupila na Obchodní akademii. Během jejího studia jsem si udělala státnici z kancelářského psaní na stroji a taky řidičák skupiny B. V roce 2002 jsem zde s vyznamenáním odmaturovala. Při ročním studiu jazykové školy jsem si udělala mezinárodní zkoušku Zertificat Deutsch a poté jsem se rozhodla studovat informatiku na České zemědělské univerzitě, kde jsem v letošním roce byla promována bakalářkou. Po úspěšně složených přijímacích zkouškách na navazující magisterské studium nastupuji v září k dalšímu studiu na této škole.

Co mám ráda:

Sport: Bez lyží ani ránu!!! Doma si občas zacvičím pilates nebo na velkém gymnastickém míči. V létě ráda plavu a nepohrdnu pěší turistikou. V televizi se občas s chutí podívám na nějaké sjezdové lyžování nebo hokej.
Cestování: V zimě se snažím jezdit co nejvíc na hory lyžovat, bez toho být nemůžu. Celý rok se vždy těším na Vánoce, protože s těmi přijde také několikadenní pobyt v Alpách. Pak se do Alp většinou dostanu ještě na otočku někdy na jaře, jinak strávím také pár lyžařských dní někde u nás, nejčastěji v Krkonoších. V létě ráda vyrazím na dva týdny k moři. Mám ráda arabskou kulturu, takže především Egypt, Tunis nebo Turecko. Týden nebo dva v létě využiji také k pobytu na horách a poznávání naší republiky. Jednou budu potřebovat bohatého manžela... ;)
Historie: Zbožňuji zříceniny, hrady, podzemní chodby, jeskyně, štoly - prostě všechno, k čemu se váží nějaké záhady, historky nebo pověsti. Památky v okolí naší chalupy již máme procestované, tak v poslední době s chutí vyrážím do přírody hledat smírčí kříže. Jinak nepohrnu prohlídkou města nebo zámku - ty ale radši zvenku, protože "růžové salonky" mi moc neříkají.
Sběratelství: Především jsou to sloni (stav k 16. 2. 2008: 530 kusů). No a při svých cestách po naší republičce sbírám také Turistické známky (stav k 31. 12. 2007: 631 kusů).
Zvířata: Nejmilejšími tvorečky se stali sloni, ale tohoto "drobečka" si domů vzít nemůžu, takže alespoň jednoho sponzoruji v ZOO Praha. Druhými zvířecími miláčky jsou kočky, jednoho takového rošťáka mám doma... Jinak často navštěvuji zoologické zahrady, především tu v Praze - pořídila jsem si permanentku. Za další roztomilá zvířata považuji medojedy, tučňáky a vydry.
Knihy: Moje asi nejoblíbenější kniha se jmenuje Most přes řeku Léthé, napsala ji Valja Stýblová. S velkou chutí se začtu do dívčích románů od Lenky Lanczové, protože jsou psané velmi věrohodně. Nepohrdnu knihou od Zdeny Frýbové, psychologickým románem a už vůbec ne knížkou o lidských osudech psanou podle skutečných událostí. Na základce jsem za týden přečetla 2 - 3 knihy, teď stejné množství přečtu za rok. :(
Filmy: Z kategorie slaďáky: Hříšný tanec (Dirty Dancing), Osobní strážce (The Bodyguard), Pretty Woman, Titanic. Jinak jakékoli horory a samozřejmě dobré české komedie, např. Slunce, seno,..., S tebou mě baví svět atd. Z pohádek mám nejradši Tři oříšky pro Popelku. Ze seriálů vede bezkonkurenčně IT Crowd a v závěsu jsou Simpsonovi.
Hudba: Stará dobrá klasika - Abba a Beatles. Jinak taky Queen, Roxette, The Cranberies, R.E.M... Pochopitelně je dobrá i česká hudba, ale většinou opět spíš ta starší. Na sledování aktuálního dění v hudbě nějak nemám čas.
Jídlo: Vychutnám si pizzu, různé omáčky, čínská jídla, kuskus, lasagne... Nonstop se dokážu krmit u McDonalda, ale jdu tam tak maximálně jednou do měsíce. Z toho sladkého čokoládu (the best je Milka s celými lískovými oříšky), Jesenka (zahuštěná slazená smetana - neříkejte, že neznáte :). Z toho zdravějšího, tedy z ovoce a zeleniny, si dám ráda cokoli, nejvíc mi chutnají broskve, jahody nebo granátové jablko.
Pití: Z nealkoholických vede cola, jinak taky ledový čaj nebo džus. Často si ráda dám čaj - doma při svých "seancích" jedině sypaný, ve fofru samozřejmě sáčkový, především od firmy Twinings nebo Pickwick. Z alkoholických nápojů asi vede džus s vodkou (v pokročilém stavu vodka samotná :), všechny příchutě Jelzina a jinak všechno, co je sladké.

Ostatní:

Co nemám ráda:

Závěrem:

Před volbami se bojíme říci nahlas, koho budeme volit... Jsme-li ve společnosti, na kterou potřebujeme zapůsobit, objednáme si víno, které pijí všichni ostatní, ačkoli ho bytostně nesnášíme... Máme-li ve společnosti vyšší postavení, stydíme se nahlas říci, že jsme dovolenou strávili na chatě a ne v Karibiku... Ve snaze na sebe neupozorňovat se stáváme jednou z mnoha ovcí bílé barvy. Snad mi bylo předurčeno stát se ovcí černou. A možná to je jen tím, že se mi bytostně příčí dělat ze sebe něco, co nejsem. Nemusím svůj názor zrovna křičet do světa, ale když se někdo zeptá, upřímně odpovím. Že již od mého útlého dětství kvůli tomu ztrácím kamarády mě snad ani tolik mrzet nemusí, protože pokud někdo nedokáže respektovat názor někoho jiného, ani mi snad za to kamarádství nestojí. Ti, kteří mě mají rádi, tak činí snad proto, že jsem taková, jaká jsem a já jim za to ze srdce děkuji. Ti ostatní, nechť zkusí pochopit, že svůj názor nemusíme před nikým obhajovat a nemusíme se ospravedlňovat, protože i když jsme s tímto názorem v menšině, nemusí to být bezpodmínečně názor špatný... Ačkoli snad s některými názory z této stránky nesouhlasíte, vězte, že jde o názory mé, které nikomu nevnucuji. Každopádně si však za nimi stojím a nechci se nikomu ospravedlňovat. Ke štěstí mi stačí, že jsem sama sebou, že sama sobě dokáži svůj názor obhájit a sama před sebou se proto nemusím stydět...