2012-07 - Švýcarsko

Obsah

12. 4. 2012

Nejdříve je potřeba koupit turistického průvodce…

První plány – některé návrhy vznikly v letadle cestou do Keni a zpět…

4. 5. 2012

Rezervace ubytování.

Tři týdny před odjezdem nám přišlo připomenutí s rekapitulací naší objednávky.

11. 6. 2012

Nejdříve musíme shromáždit koruny… Od začátku roku 2007, kdy byl kurz kolem 17 Kč nadále jen klesal. Nejnižšího kurzu dosáhl v polovině roku 2008, kdy klesl až k neuvěřitelným 14 Kč – stejně, jako dolar… Od té doby ale kurz už jenom rostl a to až nad 22 Kč v polovin+ loňského roku. V letošním roce se držel mezi 20 Kč a 21,50 Kč. Když jsme v dubnu začali dovolenou ve Švýcarsku plánovat, byl kurz as 20,80. Od té doby už jen rostl…

Kurz franku jsme začali sledovat po rezervaci ubytování a čekali jsme, až dostaneme svou výplatu v hotovosti. Kurz se vkli Euru jen zhoršoval, tak jsme vyčkávali. Vystoupal dokonce až na 21,60! Vize, že nakoupíme za 21 Kč se rozplynula a nereálné bylo i 21,10 nebo 21,20… Kurz 21,30 Kč byl nakonec docela fajn. Začali jsme výběrem hotovosti.

Vyměněno 51.972 Kč za 2.440 franků.

20. 6. 2012

Koupeny mapy…

Cestou z Jungfraujochu plánujeme absolvovat nějaký úsek pěšky, zřejmě z Kleine Scheindegg.

Abychom viděli Matterhorn, vyjedeme na Gornergrat. Dolů bychom měli jít pěšky…

21. 6. 2012

Cestovní pojištění. Objednat a zaplatit…

A teď už jenom koupit jídlo…

Dálniční známka.

O víkendu nakoupíme a můžeme vyrazit.

23. 6. 1012

Plánovali jsme nakupovat podle připraveného seznamu (převážně) večeří. Na místě se nám ale třeba konzerva hovězího guláše fakt nelíbila, fuj. Koupili jsme radši víc těstovin a vezmeme zeleninu.

… a ještě energetické tyčinky do hor.

Sušené maso a energetické gely na výlety…

29. & 30. 6. 2012

Koupit jídlo. Odnést Kellyho k rodičům. Bude mi smutno.

Šipka Zpět na „Obsah“

1. 7. 2012

Odjezd!!!
  • Vstávali jsme ve 2:00 a ve 2:50 vyrazili na cestu.
  • Počáteční stav tachometru: 17.693 km.
  • Většinu cesty pršelo, hlavně za Stuttgartem.
  • Ještě na území Německa jsme tankovali – asi v 8:30. Brali jsme za 57€ při ceně 1,439 /l.
Rheinfall
  • K Rýnským vodopádům jsme dorazili asi v 9:05. Parkovali jsme na levém břehu u zámku Laufen.
  • Rovnou jsme zamířili k vodopádům. Po železničním mostu jsme došli na pravý břeh. Voda pod námi tekla neskutečně rychle.
  • Na pravém břehu jsme prošli soustavu různých vyhlídek. Některé z nich byly zatraceně blízko vody.
  • Koupili jsme pohledy a vyrazili k autu.
  • Zvenku jsme si prohlédli zámek a vyrazili do Schaffhausenu. Bylo 10:10.
Schaffhausen

V Schaffhausenu jsme zaparkovali zdarma u katedrály a vyrazili na obchůzku.

Po shlédnutí katedrály jsme pokračovali k pevnosti Munot. V jejím příkopu byla nějaká vysoká zvěř, v Munotu úžasná hra světel a na jejím vrchu jsme koupili pohledy. Jeden za 1,20. Mezi vinicemi jsme sešli dolů a pokračovali podél kostela a domu „Zum Ritter“ k domu „Zum Ochsen“ a bráně Schwabentor.

Při přejezdu do Zürichu jsme si dali Beef Jerky, příchuť Teriyaki.

ZOO Zürich
  • Parkovné na 2 hodiny stálo 5 CHF.
  • Vstupné do ZOO pro oba 44 CHF.
  • Slony jsme moc neviděli, byli v pavilonu
  • Viděli jsme nosorožce, tučňáky, nádherné spící vydry a rybky.
  • Podržela jsem si v ruce HADA!
  • Na památku jsem si koupila slona – je to takové „pidilego“.
  • A taky jsme trochu zmokli.
Zürich

Od ZOO jsme se přesunuli do města. Dlouho jsme hledali parkování, ale bylo zdarma.

V Curychu jsme při procházce pěkně zmokli, v botách bylo koupaliště…

Koupili jsme dva pohledy v obchodě se suvenýry nedaleko Grossmünster. Měli tam tisíce věcí ve švýcarských barvách.

Kolem St. Peterskirche a Augustinerkirche bylo plno uliček se švýcarskými vlajkami…

Parkovali jsme v ulici Sttauffacherquai, odkud jsme šli do centra. Jako první jsme viděli vodní příkop SCHANZENGRABEN. Došli jsme na Paradeplatz a odtud k FRAUMÜNSTER. Chvíli jsme pobyli u mostu Münsterbrücke s výhledem na MÜNSTER. Odtud jsme došli k Curyšskému jezeru, kde začalo pršet. Přešli jsme na druhý břeh a zmokli neskutečně… Po nábřeží jsme šli k Wasserkirche a Helmhaus. Tam jsme se stavili ve velkém obchodě se suvenýry. Jednou z uliček jsme došli k Grossmünster. Odtud jsme pokračovali na Hirschenplatz starými uličkami a po nábřeží zpět k RATHAUS. Přešli jsme na druhý břeh, kde bylo plno vlajek – krása. Uličkami jsme došli k ST. PETERSKIRCHE a AUGUSTINERKIRCHE. A protože jsme byli zmoklí, šli jsme k autu.

Cestou z Zürichu do Interlakenu jsme projížděli okolo Lungerer See. Ačkoli pršelo, zastavili jsme na vyhlídce, kde byly volně k dispozici i letáčky. Jezero mělo nádhernou tyrkysovou barvu. Bohužel všechny okolní hory byly víceméně v mracích. V úterý by ale mělo být úplně jasno, tak snad se zadaří…

K ubytování jsme dostali „Gästekarte“. Máme zdarma například autobusy po Interlakenu.

Šipka Zpět na „Obsah“

2. 7. 2012

Jelikož jsme byli po včerejší cestě unavení a počasí na dnešek slibovalo nějaký déšť, rozhodli jsme se jet do Basileje a Bernu a mohli jsme tedy vstávat až v 7:00.

Udělali jsme si snídani čaj a tvarohové buchtičky, zabalili věci s sebou a poklidili na pokoji, ať neděláme ve Švýcarsku ostudu.

ZOO Basel

Vyrazili jsme nejprve až na sever, do Basileje. Rozhodli jsme se jít nejdříve do ZOO, takže jsme tam zaparkovali za krásných 0,5 franku na hodinu a jelikož jsme se rozhodli strávit v ZOO asi 2 hodiny, stálo nás to jen jeden frank.

ZOO se nám moc nelíbila, protože pavilony jsou hodně staré, betonové. Lachtani jsou děs. Viděli jsme hezké akvárium, tučňáky, nosorožce, krásné a roztomilé sněžné leopardy a samozřejmě slony – 4 samice a 1 samec. Zrovna dostali větve na jídlo/hraní. Super byly také gorily.

V obchodu se suvenýry u východu jsem si za 5 CHF koupila přívěsek se slonem.

Ze ZOO jsme odešli před 12. hodinou, prodloužili parkovné a zamířili do centra.

Měli jsme trochu hlad, tak jsme si každý dal jednoho cheeseburgera u McDonald’s.

Basel

Z parkoviště u ZOO jsme šli do centra. Podél hlavní ulice jsme došli na Barfüsser Platz. Omrkli jsme budovu HIstorisches Museum a navštívili McDonald’s. Pak jsme došli na Marktplatz, kde stojí krásně zdobená RADNICE. Jednou z uliček, ve které jsem si koupila pohledy, jsme došli k mostu Mittlererheinbrücke. Odtud jsme se stoupající uličkou Rheinsprung dostali ke kostelu MARTINSKIRCHE. Z uličky byl krásný výhled na řeku. Pokračovali jsme ke klášteru MÜNSTER. Potom jsme sešli zpět na náměstí Marktplatz a podívali se i na nádvoří radnice a omrkli stánky prodávající sýry. Odtud jsme uličkami došli k Peterskirche a přes park Petersplatz až ke Spalentor, bráně původního opevnění. Uličkou Spalenvorstadt a dalšími uličkami, kde jsme narazili na 1. palmu (v květináči) a ulicí Steinerngraben jsme se přiblížili k autu u ZOO.

Viděli jsme:

  • Historisches museum
  • Marktplatz a Rathaus
  • Martinskirche
  • Münster
  • Peterskirche
  • Spalentor

Z uličky Reinsprung byl krásný výhled na řeku

V Basileji jsem k pohledům (á 1,20) dostala bylinkový bonbónek.

Richterich & Compaigne Laufen byla založena roku 1930 Emilem Richterichem v jeho rodném městečku Laufen. V roce 1940 vznikla první směs složená ze 13 bylinek. Postupně se omezoval chod pekařství, v 60. letech došlo k přejmenování firmy na RICOLA, dnes je firma mezi 20 švýcarskými nej.

Při přejezdu z Basileje do Bernu jsme si dali sušené maso Beef Jerky příchuť Classic.

V Basileji jsme zajeli do obce Weil am Rhein, která leží v Německu. Zaparkovali jsme v nákupním centru a šli se podívat na trojmezí Francie, Německa a Švýcarska. Odtamtud jsme vyrazili do BERNU.

Bern

Cestou jsme si dali Beef Jerky Teriyaki.

V Bernu jsme parkovali úplně v centru v podzemních garážích na Bärenplatz.. Odtamtud jsme zamířili kolem KÄFIGTURM rovnou k BUNDESHAUS. Uličkami jsme pokračovali ke katedrále MÜNSTER a na vyhlídkovou plošinu u katedrály, odkud byl krásný výhled na řeku Aare a svahy starého města. Uličkou Junkerngasse jsme pokračovali k mostu Nydeggbrücke. Přešli jsme na druhý břeh a tam shlédli BÄRENGRABEN, tedy slavný medvědí výběh. Viděli jsme starý výběh a ve svazích nad ekou samozřejmě i nový a v něm několik medvědů.

Pak jsme se vydali zpátky. Přešli jsme zpět na druhý břeh a kolem kostela NYDEGGKIRCHE jsme prošli do ulice Gerechtigkeitsgasse. V půli cesty jsme odbočili k RADNICI a kostelu SV. PETRA A PAVLA. Pak jsme se vrátili zpět na „hlavní“ ulici a ulicí Kramgasse jsme došli k EINSTEIN HAUS, ve kterém Albert Einstein vytvořil teorii relativity. Došli jsme ke slavné věži ZYTGLOGGE , zašli ke FRANZKIRCHE a zpět ke KÄFIGTURM, odkud to bylo ke garážím už jen kousek.

Po městě jsme docela pospíchali, protože parkování v centru bylo dost drahé. Účtovalo se po čtvrthodinách. Povedlo se nám to stihnout a zaplatit jen 1 minutu před uplynutím 15 minut. Stálo nás to nakonec 5,50 CHF.

Z Bernu jsme jeli do vesničky Kaufdorf, kde se nacházelo autovrakoviště plné starých aut ze 30. – 60. let. Asi posledních 30 – 40 let bylo ponecháno napospas osudu, auta byla zapadaná a zarostlá. Bohužel tuto atmosféru jsme si naživo vychutnat nemohli, vrakoviště už bylo zrušeno a viděli jsme jen pár aut přes plot.

Cestou do Kaufdorfu jsme se tavili v Aldi pro náhradní baterie a pro náš PRVNÍ ŠVÝCARSKÝ SÝR!

Sýr byl výborný, takže jsme cestou z Kufdorfu hledali něco lepšího, než Aldi. Víceméně omylem jsme se tak ocitli ve městě Thun, nad kterým se tyčil hrad. Hledání supermarketu bylo odloženo…

Na Kuhbrücke jsem vstoupila z auta abych udělala pár fotek.

Nakonec jsem uličkou Gernberngasse došla až na Rathausplatz, odkud byl hezky vidět hrad. Pak jsem ještě stihla koupit pohled (2,40 za 2 ks) a odchytit Mikiho v autě.

Autem jsme ještě vyjeli nahoru pod hrad a pak zas hledali supermarket, u kterého by šlo zaparkovat.

Supermarket jsme nakonec nenašli, tak jsme jeli zpět do Interlakenu.

Šipka Zpět na „Obsah“

3. 7. 2012

Vstala jsem v 5:00 abych zjistila, jaké je kde počasí. Kamera na Gornergratu ukazovala krásný Matterhorn, ale venku bylo divně, mlha, moc jsem té kameře nevěřila. A Mikimu se nechtělo vstávat. Ale nakonec jsme se rozhodli vyrazit, i když jsme měli zpoždění asi 1,5 – 2 hodiny.

PRŮJEZD Lötschbergským tunelem na autovlaku

Zermatt

Od výjezdu z vlaku jsme podle navigace dojeli do Täsche, kde jsme museli zaparkovat. Koupili jsme si zpáteční jízdenky do ZERMATTU a spěchali na vlak, který měl jet.

V Zermattu na nádraží stál Glacier Express. Jednou s ním pojedeme…

Přímo u nádraží bylo druhé nádraží, odkud odjížděly vlaky na Gornergrat. Od rohu tohoto nádraží jsme poprvé zahlédli MATTERHORN, i když byl trochu v mracích.

Na nádraží jsme koupili 2 lístky na Gornergrat. Pokladní nám chtěla říct, kdy vlak odjíždí a podivila se, že TEĎ. Vlak jsme dobíhali, ale stihli.

Hned, jak jsme vyjeli z nádraží, otevřel se nám výhled na Zermatt a Matterhorn. Samotná jízda tedy stála za to. Navíc jsme jeli přes most a kolem vodopádu. Přes stanice Findelbach, Riffelalp, Riffelberg a Rotenboden jsme vyjeli až na Gornergrat.

Nejdříve jsme našli záchody, pak nabrali do batohu různé letáčky a nakonec taky zašli do obchodu se suvenýry, kde jsme si koupili pohledy a taky TOBLERONE, jehož tvar je odvozen právě od Matterhornu. Ještě orazítkovat pohledy a cestovní notýsek vrcholovým razítkem a hurá ven…

Přímo od vlakové stanice byl krásný výhled na Matterhorn. Všichni se tam fotili, tak jsme také nemohli zůstat pozadu. Udělali jsme několik fotek a pak pokračovali k vrcholku a observatoři – výtahem! Vyšli jsme až na vyhlídkovou plošinu nad observatoř, odkud byl KRÁSNÝ VÝHLED!

Viděli jsme samozřejmě MATTERHORN, ale i jiné zajímavosti. Hlavně masiv MONTE ROSA a jeho nejvyšší vrchol DUFOURSPITZE, což je s výškou 4.634 m 6. nejvyšší hora Evropy a nejvyšší hora Švýcarska. Slavnou chatu Monte Rosa, kterou znám z časopisů, se mi najít nepovedlo. Viděli jsme pochopitelně i ledovce – od Monte Rosy „tekoucí“ GRENZGLETSCHER i velký GORNERGLETSHCER. A samozřejmě i několik dalších, menších – v okolí jich bylo plno.

Při pohledu na sever jsme viděli nějaké jezírko, zřejmě OBEREKELLE. Z vyhlídky jsme sešli k observatoři.

Od observatoře byl výhled na Matterhorn, který se nám pořád schovával.

U observatoře stojí také malý kostelík. Za 1 CHF se v něm dala zapálit svíčka, takže jsme přispěli jednou mincí…

Od observatoře jsme sestupovali podél železnice. Museli jsme dokonce přejít nějaké ledovcové pole. Na jednom prudčím úseku jsem uklouzla na kameni a spadla na záda. Ještě že jsem měla batoh. Jen jsem si rozrazila pravý loket a odřela levé zápěstí. Ale foťák jsem nepustila :-). Cestou jsem také sbírala na památku kamínky a došlo i na květ.

Sestoupili jsme až k Riffelsee, ve kterém se zrcadlí Matterhorn. Měli jsme docela štěstí, Matterhorn se zrovna rozhodl vykouknout z mraků. Střídavě vykukoval celou cestu k Riffelsee, tak by bývalo stačilo jen chvíli počkat, ale nebylo to potřeba. Dechberoucí, nádhera!

Od Riffelsee jsme vylezli zpět k železnici, přešli jsme na její druhou stranu a sestoupili ke stanici Riffelberg. Vyfotili jsme se se švýcarskou krávou a pokračovali k Riffelalp. Tam jsme načali Toblerone z Gornergratu. Došli jsme k vlakové stanici, přešli železnici na druhou stranu a serpentinami sestupovali do Zermattu.

V Zermattu jsme omrkli hřbitov, kde jsou pohřbeny oběti hor, a kostel a zamířili k nádraží, cestou nákup.

Suvenýry

  • 12,80 – kabelka + pohledy
  • 9,80 – soška na poličku
  • 5,50 – čokoláda pro mámu

Z Zermattu jsme dojeli vlakem zpět do Täsche. Tam jsme si odběhli na záchod, nabrali nějaké letáčky, zaplatili 13 CHF za parkovné a vyrazili na zpáteční cestu.

Byli jsme unavení, ušli jsme toho hodně. Ale také nabití dojmy a zážitky. Ačkoli se to ráno nezdálo, bylo i krásné počasí.

Při přejezdu jsme si dali Beef Jerky – Smoked…

Cestou z Zermattu zpět do Interlakenu jsme se stavili na nákup v COOPu.

Zpátky do Interlakenu jsme jeli přes průsmyk Grimselpass, abychom zase neplatili za autovlak.

Stavili jsme se ve Fieschi, odkud jezdí lanovka na Eggishorn, ze kterého je krásný výhled na Aletschký ledovec. Bylo ale už pozdě a taky počasí žádná sláva…

Pokračovali jsme do Gletsche a k hotelu Belvedere, ale k Rhonskému ledovci už se jít nedalo. Serpentýnami jsme dojeli na Grimselpass, kde bylo vidět sotva na pár metrů.

Z Grimselpassu jsme sjeli do obce Handegg a došli se podívat na most Handeckfallbrücke a k pozemní lanovce jezdící ke Grimselsee.

Večer se ochutnávalo první pivo.

Počasí na středu bylo hlášeno velmi dobré, z celého deštivého týdne nejlepší. Rozhodli jsme se jet na Jungfraujoch. Ráno nebylo počasí moc dobré, ale na poslední chvíli jsme vyrazili.

Šipka Zpět na „Obsah“

4. 7. 2012

Jungfraujoch

Rozhodovali jsme se do poslední chvíle, ještě v 6:00 jsme byli na pokoji, ale nekonec jsme na nádraží vyrazili. Byl to fofr, vlak odjížděl v 6:35, až jsem si zapomněla vzít druhý svetr a rukavice…

Cestou na nádraží jsme ani moc nestíhali fotit. Přitom byly vidět hory. Miki dorazil na nádraží první, ale protože viděl, že jsem hned za ním, šel koupit lístky. Vlak jsme stihli o prá minut. Někteří další ale doběhli moc pozdě.

Seděli jsme ve vlaku hned u dveří. Na nástupiště doběhnul pán a vysvětloval průvodčí, že kamarád je mu v patách. Úderem 6:35 za sebou průvodčí zabouchla dveře a během pár vteřin, zrovna když ten druhý doběhnul na nástupiště, se vlak dal do pohybu…

Z nádraží Interlaken Ost jsme jeli do Grindelwaldu, kde jsme přestoupili na vlak směr Kleine Scheidegg. Na nádraží v Grindelwaldu jsme viděli bernardýna se soudkem. Vlakem jsme vyjeli na Kleine Scheidegg. Cestou jsme měli výhled na Eiger a Mönch.

Na Kleine Scheideggu jsme přestoupili na další vlak, kterým jsme vyrazili na Jungfraujoch. Vlak byl dost narvaný a ti, co stáli, dostali od průvodčího voucher na nápoj zdarma – jeden pán, co stál nad námi, nám ho dal. Vlak cestou stavěl ve stanici Eigergletscher a pak dvakrát v tunelu ve stanicích Eigerwand a Eismeer, kde byla možnost vystoupit a podívat se ze zasklených vyhlídek. Na Jungfraujochu jsme špatně zahnuli místo k výtahu na Shinx na venkovní plošinu. Byli jsme tam mezi prvními.

Z venkovní plošiny bylo vidět na Kleine Scheidegg a na druhé straně na Aletschgletscher.

Atrakcí byla Američanka, která se tam fotila s vlajkou a ve sněhu měla na nohách sandály…

Z venkovní plošiny jsme vnitřními chodbami došli až k výtahu na plošinu u observatoře Sphinx. Tam už bylo narváno, hlavně Japonci. Počasí se dost měnilo, ale viděli jsme většinu toho, co jsme měli. Neukázala se nám hlavně hora Jungfrau, která byla v mracích. V obchodě se suvenýry jsme si koupili pohledy a známku, abychom si jeden pohled mohli poslat domů.

Z Jungfraujochu jsme sjeli vlakem na Kleine Scheidegg a tam jsme přestoupili na vlak jedoucí přes Wengen do Lauterbrunnenu. Na stanici ve Wengenu byla upoutávka na slavný sjezd mužů v sezóně 2012/2013. Jinak byly celou cestu z vlaku krásné výhledy, nejprve na Mönch a Jungfrau, dokonce i se stádem krav, poté na Wengen a nakonec i na Lauterbrunnen s vodopádem.

V Lauterbrunnenu jsme přestoupili na další vlak, zase odjížděl na čas, a dojeli jsme zpět do Interlakenu. Z nádraží jsme šli do penzionu pěšky s procházkou a návštěvou zámku.

Po chvilce odpočinku a malém obědě v podobě chleba s paštikou a se zeleninou, jsme se rozhodli zrealizovat odpolední program – návštěvu soutěsky Aareschlucht.

Aareschlucht

Hned za vstupem jsme trochu zmokli a v soutěsce byla pěkná zima.

Soutěska byla hezká a bylo zajímavé si na stanovištích číst v průvodci. Ale soutěsku už jsme asi viděli i hezčí. U východu jsme si koupili nějaké pohledy a zamířili jsme k autu. Na parkovišti jsme viděli skupinu muslimů modlících se na rozložených koberečcích. Od soutěsky jsme zamířili do Interlakenu.

V Interlakenu jsme zamířili do obchodu Migros. Při odjezdu jsme museli zaplatit za parkovné a ještě jsme zjistili, že jsme jen kousíček od penzionu… Ani jsme toho moc nekoupili, pivo neměli.

K večeři jsme měli těstoviny s mákem. Místo másla byla Valflora.

Večer jsme se pustili do ochutnávání. Načnuli jsme sáček s Toblerone a taky jsme ocutnali čokoládový krém a pivo Cardinal.

A program na zítra? Châteu du Chillon…

Šipka Zpět na „Obsah“

5. 7. 2012

Ráno bylo v Interlakenu pod mrakem, ale jak jsme ho opustili, bylo jasno. Jeli jsme směr Ženevské jezero, na Châteu du Chillon. Rozhodli jsme se jet Simmentálským údolím. Na hrad jsme dorazili něco po 9:00. Už tam bylo dost lidí, hlavně nějaká skupina dětí, které dělaly dost bordel. Hrad jsme podle letáčku prolezli celý, od sklepa po strop.

Po prohlídce jsme si koupili pohledy a taky malou lahvičku bílého vína.

Od hradu Chillon jsme jeli do města Vevey, kde se nachází sídlo firmy Nestlé. Pak jsme zamířili na dálnici a mezitím projeli krásné vinice.

Lausanne

V Lausanne jsme zaparkovali v garážích Montbenon. Zamířili jsme rovnou do centra – nejdříve k věži Tour de l’Alpe. Odtamtud jsme oklikou došli na kopec k Château Saint-Mainre a katedrále Notre-Dame. Od katedrály byl krásný výhled na město. Od katedrály jsme sešli po krytých schodech Escaliérs du Marché až na náměstí Plaza de la Palud s kašnou, radnicí Hôtel de Ville a obrovskou vlajkou. Potom už jsme šli k autu.

Genéve

Z Lausanne jsme jeli do Ženevy. Cestou jsme viděli pohoří Jura a dali si Beef Jerky Original. Zaparkovali jsme u náměstí Plaza de Neuve, na parkovacích hodinách, do kterých bylo potřeba zadat číslo a registrační značky auta.

Od auta jsme šli do parku Parc des Bastions a ke zdi Mur de la Reformation. Odtud jsme vystoupali na Promenade de la Treille, kde jsme omrkli nejdelší lavici a taky strom, jehož první květy jsou každoročně už od roku 1818 považovány za příchod jara. Kolem radnice Hôtel de Ville jsme došli ke kostelu Auditoire Calvin a katedrále St. Pierre.

Od katedrály jsme sešli dolů ke kostelu Temple de la Madeleine. Bylo u něj staré pítko, tak jsme ochutnali. Pak už jsme šli rovnou k parku Jardin Anglais, ze kterého je krásný výhled na fontánu/vodotrysk Jet d’Eau. Bylo dost horko, takže až k němu se nám jít nechtělo. Prošli jsme se kousek i po mostu Pont du Mont-Blanc, ze kterého je za hezkého počasí vidět Mont Blanc. Od mostu jsme šli menší oklikou zpátky k autu. Měli jsme ještě čas, tak jsme hledali nějaký Mc Donald’s.

V Md Donald’s jsme si dali Big Mac. Pak jsme došli zpět k autu a zamířili k budovám OSN. Autem jsme projeli několik ulic, vyfotili pár budov, hlavně Palais des Nations s řadou vlajek a taky náměstí se spoustou fontánek a židlí – památníkem obětem nášlapných min. Poté jsme zamířili zpět do Interlakenu s malou zajížďkou k CERNu – Evropské organizaci pro jaderný výzkum.

Při příjezdu k Alpám pršelo, ale sluníčko se neschovalo, takže se udělala duha, dokonce přímo nad dálnicí. V jednu chvíli byly duhy vidět i dvě.

Večer jsme zase ochutnávali – bílé víno z hradu Chillon, Rivellu original – švýcarský nápoj z mléčné syrovátky i bylinkový sýr.

Šipka Zpět na „Obsah“

6. 7. 2012

Ráno zase nestálo počasí za nic. Protože jsme ale už byli vzhůru, rozhodli jsme se vyrazit do kantonu Ticino podle původního plánu – přes Grimselpass. Počasí se cestou nijak nelepšilo, ale jak jsme stoupali výš, vjeli jsme do mraků a u dolního jezera – Räterichsbodensee – z nich začali vyjíždět. Cestou k jezeru Grimselsee a pak od Grimselsee k Totensee, které leží v průsmyku Grimselpass, jsme mnohokrát stavěli na různých vyhlídkách. U Totensee jsme se vyfotili – při druhém focení se mi podařilo kopnout do stativu a málem shodit foťák do jezera. U silnice v Grimselpass byla spousta sněhu, odhadem asi 5 m. Obdivovali jsme ho už cestou z Zermattu…

Z Grimselpassu jsme serpentýnami sjeli do GLETSCHE a odtud vyjeli k hotelu BELVEDERE. U hotelu na parkovišti už byl i autobus, takže bylo jasné, že je otevřeno.

Rhonegletscher

Zaplatili jsme 14 CHF za vstup, ušli pár kroků a uviděli ho zblízka – RHONEGLETSCHER. Sešli jsme až k němu a cestou se i vyfotili. Ledovec byl úplně ÚŽASNÝ. Člověk tam stojí, je taakhle maličký a je mu až líto, jak rychle ledovce tají. V ledovci je vyhloubená chodba, byli jsme tam sami, atmosféra úžasná, ta masa ledu kolem… Ale tání ledovce to asi taky dost pomáhá, je to škoda… 18,80 CHF – suvenýry.

Od Rhonského ledovce jsme vyjeli do průsmyku Furkapass (2436 m), sjeli dolů a zase vyjeli do průsmyku Gogghardpass (2106 m). Taková vyhlídková jízda…

Cestou jsme si dali sušené maso Beef Jerky příchuť Cajeen Hot. Bylo to… ostré…

Cesta třemi průsmyky byla úžasná a plná krásných vyhlídek – a to i když nám počasí moc nepřálo.

Z Alp jsme sjeli u Airola, kde jsme najeli na dálnici. Po té jsme pokračovali až do Bellinzony.

Bellinzona

V Bellinzoně jsme nějakou dobu hledali parkování a nakonec skončili v garážích přímo pod hradem.

Prakticky hned u garáží byl výtah na hrad CASTELGRANDE. Byl velký a hezky upravený. Nabízel výhled na město a na oba další hrady – CASTELLO DI MONTEBELLLO a SASSO SORBARO.

Z hradu jsme sešli do města a ocitli se téměř rovnou na náměstí Piazza Collegiata. Došli jsme k radnici PALAZZO CIVICO a dál na náměstí Piazza Indipendenza, kde stojí kostel S. ROCCO. Centrum je maličké, tak jsme se vrátili stejnou cestou na Piazza Collegiata a podívali se do krásného kostela COLLEGIATA DEI SS. PIETRO E STEFANO. Po nákupu pohledů (2,40 CHF) jsme šli k autu.

Procházka po centru Bellinzony byla rychlá a krátká, protože centrum je dost maličké.

V kostele Collegiata dei Ss. Pietro e Stefano jsem si vzala kartičku s modlitbou motoristy. Patronem motoristů (a policistů) je svatý Kryštof, který žil na přelomu 2. a 3. století na území dnešního Turecka. V dávných dobách byl i patronem pocestných. Svátek svatého Kryštofa bývá v kalendáři 25. července.

Parkování v Bellinzoně stálo jen 2 CHF na hodinu.

Z Bellinzony jsme pokračovali dál, do Lugana.

Lugano

V Luganu jsme zaparkovali u kongresového centra.

Z garáží jsme vyrazili na nábřeží. Řítila se na nás pěkná bouřka, tak jsme se rychle vyfotili. Pak jsme za deště došli k radnici a nahoru ke katedrále a zpět k autu.

V městečku Sarnen jsme se stavili na nákup v COOPu. Koupili jsme toho opravdu hodně – další Rivellu, nějaké sýry, pivo, čokoládu…

Cestou zpátky konečně nebylo potřeba navigovat, takže jsem mohla řídit a dojela jsem až zpět do Interlakenu.

První pivo si Miki dal už cestou do Interlakenu. Bylo francouzské. :-)

Druhé pivo jsme ochutnávali na pokoji. Prý bylo ze všech nejlepší.

Dali jsme si také druhou příchuť Rivelly. Byla nízkokalorická. Za ochutnání určitě stála, ale červená originál byla mnohem lepší.

Večer jsme zabalili všechno co šlo. Uklidili jsme kuchyňku a šli co nejdříve spát. R8no uvidíme, jaké bude počasí.

Šipka Zpět na „Obsah“

7. 7. 2012

Ráno jsme dobalili a vyrazili do Luzernu. Počasí nebylo nic moc, ale na poslední chvíli, až u sjezdu z dálnice, jsme se rozhodli jet na Pilatus. Dorazili jsme tam 5 minut před odjezdem lanovky.

Pilatus

Zatímco jsem dávala do batohu jídlo a svetry, šel Miki koupit jízdenky. Když jsme přišli k turniketu, začalo se nastupovat. Přesně na čas jsme touto NEJSTRMĚJŠÍ ZUBAČKOU SVĚTA vyrazili k vrcholu hory Pilatus.

Na vrcholu jsme prolezli všechny možné pěšiny, které by mohly vést na nějaké vyhlídky. K nejvyššímu vrcholu Tomlishorn se nám nepovedlo dostat, má to tam asi zabrané armáda. Vylezli jsme tedy na druhý nejvyšší vrch Esel (2.118 m) Byli jsme tam úplně sami. Vrchol nabízí kruhový rozhled, ale hodně toho bylo v mracích. I tak to ale stálo za to…

Cestou nahoru jsme ochutnali malý plísňový sýr, cestou dolů pak výborný sýr Brie, což nějak pobavilo dva Švýcary, kteří s námi jeli v „kupé“.

Z Pilatu jsme jeli rovnou do Luzernu. Zaparkovali jsme kousek od centra.

Luzern

Od auta jsme šli rovnou na nábřeží. Prošli jsme kolem Franziskanerkirche a Jesuitenkirche. Na nábřeží se konaly trhy, bylo tam plno sýrů či květin. Vyfotili jsme se se slavným Kapličkovým mostem a vodní věží. Přešli jsme po něm na druhý břeh k St. Peterskapelle a po nábřeží šli až ke Spreuerbrücke, který jsme přešli a šli zpět k autu.

Chtěli jsme přeparkovat někam blíž k městské zdi, ale nenašli jsme žádné místo, kde by to šlo. Zeď jsme tedy nakonec vynechali a jeli do dopravního muzea.

Zaplatili jsme parkovné a vyrazili do muzea. Koupili jsme si vstupenky a vyrazili na prohlídku.

Zaujaly mě především zubačky – na Jungfraujoch či Pilatus. Také různé kabinové lanovky a pochopitelně SWISS ARENA, kterou jsme ale málem přehlédli. Jinak jsme si samozřejmě prohlédli i celou expozici vlaků, aut a letadel. Tam byla ukázka letištního rentgenu.

Z muzea jsme zamířili domů. V Luzernu jsme ještě natankovali – nejdříve za 30 CHF, ale protože to bylo málo, vzali jsme ještě za 20 CHF.

Cestou jsme zastavili v COOPu, kde jsem taťkovi koupila pivo Eichhof.

Z Luzernu jsem zase řídila já. Cestou jsme popíjeli třetí příchuť Rivelly. Pojedli jsme Indiana Jerky příchuť Beef a Chicken. V Německu jsme se za volantem střídali.

Doma jsme pak ochutnávali to, co jsme si dovezli, a vzpomínali jsme…

Miki si dovezl bílý jogurt.

Přivezl si také 90% čokolád od Lindt. Ta je až neskutečně hořká.

Já jsem si dovezla mléčnou s nugátem a kávou, taky od Lindt. Ochutnala jsem jí hned v neděli 8. 7., byla výtečná!

Až doma jsme také dojedli Ementaler, ten nám totiž moc nechutnal…

Šipka Zpět na „Obsah“

Závěr

V pondělí 9.7. nám dorazil pohled, který jsme si poslali z Jungfraujochu.

Ve středu 11. 7. se s námi naše ubytovací zařízení rozloučilo emailem. Bylo u nich hezky, to se povedlo…

A co dodat na závěr…

  • Že němečtí Švýcaři jsou klidní, pořádní, žijí bez spěchu a stresu,
  • že francouzští Švýcaři jsou bohémové, trochu bezohlední a sebestřední,
  • že italští Švýcaři udržují typický italský chaos, že na všechno mají dost času,
  • že švýcarská tráva je doopravdy zelenější a nebe modřejší, než kdekoli jinde,
  • že Švýcaři až na výjimky jezdí podle předpisů,
  • že Švýcaři převážejí psa výhradně v kleci v zavazadlovém prostoru auta,
  • že nejobyčejnější potraviny mají kvalitu jak ty nejlepší u nás,
  • že některé potraviny mají krom data spotřeby vyznačené i datum prodeje.

Šipka Zpět na „Obsah“